Armáda trvá na čtyřech investičních prioritách – bojová vozidla pěchoty, protiletadlový systém, děla ráže NATO a systém pro jejich řízení palby

Dvě z uvažovaných bojových vozidel pěchoty, které by mohla získat Armáda ČR. Nahoře ASCOD 2 od španělského výrobce General Dynamics European Land Systems. Dole německý Lynx KF 41 od společnosti Rheinmetall. Koláž: ED

Jako velmi omezené vidí další možnosti úsporných opatření v resortu ministerstva obrany jeho šéf Lubomír Metnar. Zaznělo to na dnešním jednání poslaneckého výboru pro obranu. Metnar připomněl, že resort už „škrtl“ pro letošní rok 2,9 miliardy. Spolu s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou poslancům sdělili, že armáda zkrátka musí modernizovat, aby udržela kompatibilitu s NATO a dodržela alespoň část závazků ke spojencům.

Hlavní prioritou investic v armádě je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) a náčelníka generálního štábu Aleše Opaty nadále výstavba pozemní brigády (především nákup bojových vozidel pěchoty), dělo ráže NATO (155 mm) se systémem řízení palby, pořízení nového protiletadlového raketového kompletu SHORAD a mobilní 3D radiolokátory MADR, na které již byla smlouva uzavřena. Zaznělo to na dnešním jednání poslaneckého výboru pro obranu.

O veřejné zakázce na bojová vozidla pěchoty se mluvilo i na úterní schůzce premiéra Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Po ní ministerský předseda řekl, že by měl ministr obrany na tento obchod peníze najít. Podle zákulisních informací obdržel jednoduchou informaci. „Bojová vozidla pěchoty se musí nakoupit“.

Ministr obrany a náčelník generálního štábu spolu s ekonomickou náměstkyní ministerstva Blankou Cupákovou poslaneckého členům výboru pro obranu řekli, že je nezbytné, aby se případná úsporná opatření dotkla armády co nejméně. Vedení resortu již souhlasilo s odložením platby za dvě nová letadla CASA a dalšími redukčními opatřeními, které vyjdou na 2,9 miliardy korun. Současný rozpočet na výdaje pro letošní rok je 72,6 miliardy korun. Upozornili také na to, že teprve v říjnu loňského roku vláda schválila „Koncepci výstavby Armády České republiky 2030“, která je „postavena“ s ohledem na naše závazky v severoatlantické alianci a s ohledem na možnosti státního rozpočtu.

„Jsem ráda za shodu, která panuje bez ohledu na stranickou příslušnost, že se armáda nesmí stát obětním beránkem. Všichni chápeme, že se budeme muset nějak vypořádat s ekonomickými problémy, které jsou před námi, ale obrana a bezpečnost musejí zůstat i nadále prioritou. Bylo by ostatně špatně zastavit konečně rozběhnutou modernizaci armády. A pokud budeme využívat ještě více český obranný a bezpečnostní průmysl, peníze investované do obrany pomohou i ekonomickému zotavování,“ řekla po jednání výboru jeho předsedkyně Jana Černochová (ODS). Podpora ministerstva i armády podle Jany Černochové vyústila v jednoznačné prohlášení, ve kterém žádá vládu, aby případné škrty v armádě učinila jen po důkladné analýze, která vezme v potaz nejen krátkodobé ekonomické hledisko, ale bude se zejména ohlížet na změny bezpečnostního prostředí a nerušila klíčové projekty Armády ČR.

Metnar se chce za obrněnce „bít jako lev“

„Koncepce obsahuje konkrétní milníky v dosahování požadovaných schopností. V případě nutnosti a za předpokladu jasnější představy o dalším vývoji rozpočtu na obranu, si lze představit úpravu tempa dosahování požadovaných schopností v návaznosti na prioritizaci,“ uvedl před poslanci ministr obrany Lubomír Metnar. Zdůraznil však, že v případě bojových vozidel pěchoty bude o uskutečnění nákupu „bojovat jako lev“.

Jeho proklamované odhodlání ocenil i poslanec výboru Karel Krejza (ODS). „Jasně zaznělo, že pokud by armáda byla stejně bita na ekonomických výdajích jako v době minulé krize v roce 2010, tak by to byl pravděpodobně její konec. Počínání tehdejší vlády, ač to byla vláda ODS, považuji za velkou chybu,“ dodal poslanec Krejza.

Podle něj se bude potřeba se zamyslet nad tím, které investice se dají posunout v čase, které se dají odložit či opustit, ale ty hlavní priority jsou jasné. Tedy bojová vozidla pěchoty, systém Shorad, dělo ráže 155 a systém řízení palby. K tomu budu mít na dalším výboru řadu otázek, ale rozumím tomu, že je to třeba,“ řekl Ekonomickému deníku poslanec Karel Krejza. Podle něj visí otazník nad modernizací tanků T72 v dílnách Vojenského opravárenského podniku (VOP) a vrtulníků Mi171, které by měl realizovat LOM Praha. „Vrtulníky chápu, u tanků jsi nejsem jist, jestli, když se do oprav půjde, neuděláme podobnou chybu jako v 90. letech,“ dodal Krejza, který je zároveň členem podvýboru pro akvizice, kde se probírají nákupy vojenské techniky detailněji.

Jeho kolega Jan Řehounek (ANO), který je předsedou podvýboru pro akvizice, je – co se týče modernizačních plánů – na tom stejně jako jeho kolega. „Důležité je, že ze strany zástupců ministerstva obrany včetně ekonomické náměstkyně Blanky Cupákové, že se s ministerstvem financí snaží najít shodu na tom, které projekty budou podpořeny a které se musí omezit nebo posunout. Všichni si uvědomují, že i díky avizovanému posunutí schodku státního rozpočtu až na 4,1 % HDP nemusí být dopady do investic armády tak drastické,“ uvedl Řehounek. Oba poslanci se navíc shodil na tom, na co upozorňuje i Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), že investice do armádních zakázek přináší ohromné peníze i do domácího strojírenského průmyslu. Odhady AOBP hovoří až o 300 miliardách korun, protože i když se připravovali zakázky za 100 miliard, má obranný průmysl velký multiplikační efekt navázanosti na další subdodavatele. Hovoří se až o koeficientu 3.

Nerušte armádní zakázky, varuje AOBP znamenalo by to zásadní ztrátu pro domácí obranný průmysl

Některé projekty se posunou v čase, dopadne to asi na bezpilotní letouny

Z informací Ekonomického deníku vyplývá, že v případě ustálení výdajů na obranu na 1,5 % HDP vedení ministerstva a armády uvažuje o odložení nákupu bezpilotních letounů určených pro 53. pluk průzkumu a elektronického boje z roku 2025 na rok 2027. Další úspory se paradoxně dotknout hlavně domácího průmyslu, pro který by domácí zakázky v období krize měly představovat významný investiční stimul.

Vojsko chce omezit nejen nákup bojových vozidel pěchoty, které by dodaly zahraniční firmy s částečným podílem českých zbrojovek, ale i vozidel vyráběných v české režii: šestikolových obrněnců TITUS a kolových obrněných vozidel Pandur vyráběných v Kopřivnici. Jádro pozemních sil, 4. brigáda rychlého nasazení a 7. mechanizovaná brigáda, by si tak musely i do budoucna vystačit z velké části s vozidly pocházejícími z 80. či 90. let minulého století. Výsadkový pluk, ´srdeční´ projekt generála Opaty, který má vzniknout rozšířením 43. výsadkového praporu v Chrudimi, se by se měl obejít bez lehčích čtyřkolových obrněnců v kategorii, kterou představuje český Perun nebo britský Supacat. Ořezány by měly být nákupy hákových nakládačů Tatra pro 14. pluk logistické podpory z Pardubic který se podílel na distribuci ochranných prostředků dovezených z Číny i obnova techniky 15. ženijního pluku v Bechyni, kde jsou „ohrožena“ mostní vozidla.

Nejlevnější možnou cestou chce armáda jít i u náhrady osobních terénních vozidel UAZ a Land Rover. Vojáci chtějí místo nich pořídit vozidla v kategorii pick-up (de facto malé náklaďáky), které mají celou řadu nevýhod: Zatímco uzavřená kabina vozidla je malá a těžko uveze čtyři vojáky s taktickou výzbrojí, na první pohled velkorysý zavazadlový prostor je prodyšný, bez klimatizace, neodolný proti násilnému vniknutí a bez vystoupení z vozidla pro osádku nepřístupný. Rozhoduje ale cena: jeden pick-up je o statisíce levnější než plnohodnotné osobní terénní vozidlo.

Modernizace tanků a vrtulníků asi zůstane

Naopak v plánech zůstává modernizace tanků T 72 pro 7. mechanizovanou brigádu, která byla před dvěma měsíci pozastavena kvůli velkým rozdílům mezi původně předpokládanou cenou a cenovkou na smlouvě, stejně jako pořízení pasivního sledovacího systému (DPET) VERA NG u kterého se tento problém objevil jako první. Problémy kolem zmiňovaných zakázek nakonec vedly k odchodu náměstka pro vyzbrojování Filipa Říhy v polovině února.
Na konci března jsme upozornili na to, že řada poslanců a senátorů apeluje na to aby se bezhlavě neškrtaly výdaje na obranu. Ty totiž mohou přinést řadu zakázek domácím strojírenským podnikům. „Armáda nemůže padnout za oběť této krizi, protože třeba v příští krizi budeme potřebovat primárně i ji. To, že jsou nám proti koronaviru k ničemu nová bojová vozidla pěchoty, neznamená, že při příští krizi je nebudeme potřebovat. Musíme skutečně postupovat systematicky a hledat podporu napříč politickým spektrem. Nechť se nejprve ministerstvo obrany podívá na své koncepce a plány. A pak se pojďme bavit o tom, co je nezbytné a co může počkat. Nicméně neměli bychom se vzdát cíle dosažení 2 procent HDP, klidně v dlouhodobějším horizontu,” řekla v rozhovoru pro Ekonomický deník předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Jiří Reichl