Ministerstvo obrany neinformovalo poslance o navýšení ceny VERA NG

Předsedkyně poslaneckého Výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) odpovídá po skončení uzavřeného jednání na otázky novinářů. Foto: ED Jiří Reichl

Představitelé ministerstva obrany neinformovali členy Výboru pro obranu poslanecké sněmovny o razantním, téměř trojnásobném navýšení ceny pasivního sledovacího systému VERA NG. Poslanci jsou přitom běžně informováni o zakázkách nad 50 milionů korun. Zaznělo to dnes na jednání Výboru pro obranu, který probíral plánované obchody v obranném průmyslu.

Pouhých 15 minut trvalo, než na dnešním jednání poslaneckého Výboru pro obranu, zvýšila na zástupce ministerstva obrany hlas jeho předsedkyně Jana Černochová (ODS). Nelíbilo se jí, že pověřený ředitel legislativního a právního odboru ministerstva Marek Vlasák „odbyl“ informaci o soudním sporu Českou zbrojovkou Uherský Brod o to, zda firma zaplatí smluvní pokutu ve výši 27 milionů za „zpackanou“ dodávku balistických vest.. „No to snad žertujete. Tady jde o nemalé prostředky státního rozpočtu a náš výbor je povinen kontrolovat nakládání s nimi. Mě by, pane ministře, zajímalo kdo je za to zodpovědný? Jaká bude změna kontrolních mechanismů? Jak budete přistupovat k sankcím,“ ptala se viditelně rozčílená Černochová.

Nepříliš přátelská atmosféra vůči ministerstvu obrany se přenesla i do dalšího jednání, kdy se začala probírat zakázka na pořízení radiolokátorů nové generace VERA NG, za kterou hodlá ministerstvo obrany utratit více než 1,2 miliardy korun. Poslance především zarazilo, že se o chystaném kontraktu, jehož výše není zanedbatelná, se nedozvěděli ani na výjezdním zasedání výboru, které se konalo 12. a 13. listopadu. Tedy pouhý den předtím, než zakázku schválilo kolegium ministra. „My jsme řešili ředitele Eduarda Stehlíka, místo aby jsme debatovali o této zakázce. Ale my jsme o ní nemohli debatovat, protože jsme o ní nevěděli. Nedostali jsme o ní informace. A to často máme v přehledech zakázky i na daleko menší částky,“ konstatoval poslanec ODS Karel Krejza. Na to ve svých odpovědích reagoval náměstek ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filip Říha, který poslancům nabídl, že mohou stanovit některé zakázky jako klíčové. „Pane náměstku, vy my svým vyjádřením připomínáte satirický seriál Jistě pane ministře. Kdy sir Humprey řekl, ať mu politici řeknou, co chtějí slyšet a on jim to řekne,“ dodal Krejza.

Poslanec Pavel Růžička (ANO) náměstku Kopřivovi řekl, že i jako koaliční poslanec má nyní díky způsobu informování ze strany ministerstva problém zvednout ruku pro jakýkoliv další investiční požadavek ministerstva obrany, respektive armády.

Poté bylo jednání výboru pro obranu přerušeno a pokračovalo za zavřenými dveřmi, jelikož se v nich poslanci seznamovali s detaily smlouvy na pasivní sledovací systém v režimu „Vyhrazené“ podle zákona o utajovaných skutečnostech.

Po jeho skončení jednání shrnula předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS), která řekla, že poslanci nemají problém s pořízením pasivních sledovacích systémů VERA NG, protože ví, že armáda takový systém potřebuje.  „Jsme rádi, že se konečně po dlouhých letech rozhýbaly akvizice ministerstva. Pokud je ale zakázka skoro 3x dražší, než se původně plánovalo, tak musíme vznášet dotazy na ministerstvo a znát detaily té zakázky po jednotlivých položkách tak, aby jsme se za ni mohli také postavit,“ řekla Černochová s tím, že si poslanci se zástupci ministerstva vyměnili řadu názorů o tom, jak by se mělo v budoucnu o těchto věcech informovat.

Členové výboru, kteří na dnešním jednání dostali detailní informace o zakázce v režimu „Vyhrazené“ se shodli na tom, že nejsou schopni všechny materiály okamžitě nastudovat a dohodli se na odročení tohoto bodu na příští jednání, které bude za dva týdny.

Velké emoce vzbudila také otázka výběru firmy, která posuzovala celou zakázku a vypracovala znalecký posudek. Bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová se opakovaně ptala na to, jaké má firma zkušenost a co již posuzovala. Náměstek ministra obrany Filip Říha potvrdil informace, které jsme přinesli včera o zakázkách znaleckého ústavu CETAG na ministerstvu obrany. Na to náměstek Říha odpověděl, že firma má reference v posuzování oborů kybernetika, výpočetní technika, ekonomika a hardware, software.

Samotný posudek na zakázku za jedna a půl miliardy stál pouze 216 tisíc korun bez DPH a smlouva na něj byla uzavřena 10. září loňského roku. Firma CETAG má s ministerstvem obrany celkově pět smluv na různé znalecké posudky v celkové hodnotě přes 650 tisíc korun včetně daně. Všechny byly uzavřeny v loňském roce. Znalecký ústav CETAG je pravidelným dodavatelem znaleckých posudků pro státní správu. Nejčastějším objednatelem je podle statistik serveru Hlídač státu Všeobecná zdravotní pojišťovna s šestnácti smlouvami za necelých 8 milionů korun. Na druhém místě je ministerstvo vnitra s 2,5 miliony, v těsném závěsu Ředitelství silnic a dálnic s 2,3 miliony a čtyřmi smlouvami. Celkově je evidováno 44 smluv za 16 milionů korun.

Není bez zajímavosti, že výběrové řízení na znalce pro tuto zakázku muselo ministerstvo jednou zrušit, protože se do něj nikdo nepřihlásil. Tyto informace jsou obsaženy v Národním elektronickém nástroji, kde jsou povinně zveřejňovány informace o veřejných zakázkách.

 

 

 

 

Jiří Reichl