Nový rozpočet EU v kostce - více peněz od členských států, příprava na migrační vlnu a škrty v některých oblastech

Evropská komise včera představila svůj návrh evropského rozpočtu na sedmileté období od roku 2020. Ve svém Víceletém finančním rámci (VFR) navrhla zvýšit příspěvky členských států a zároveň vytvořit vlastní zdroje financování.

Jean Claude-Juncker ve svém projevu před Evropským parlamentem vyzdvihl důležitost celého rozpočtu a s ním spojený princip evropské přidané hodnoty. Přečtěte si, jak představení nového rozpočtu proběhlo. Co ale přesně Komise navrhuje?

Více peněz od členských států

Aby se Evropská Unie vypořádala s úbytkem peněz v rozpočtu spojeným s odchodem Velké Británie, navrhla zvýšit příspěvky do rozpočtu všem 27 členským státům. Celkově Komise navrhla dlouhodobý rozpočet ve výši 1 135 miliard eur v prostředcích na závazky (vyjádřeno v cenách roku 2018), což odpovídá 1,11 % hrubého národního důchodu (HND) EU-27. Je to menší nárůst, než jaký navrhoval Evropský parlament, což bylo na úroveň 1,3 % HND. S tím je spojený další důležitý bod nového návrhu.

Bude se škrtat

Zvýšení příspěvků členských států je podle prezidenta Evropského parlamentu Antonia Tajaniho stále příliš malé a zákonitě se to odráží i na škrtech v rozpočtu pro zemědělství (asi o 5 %) a v politice soudržnosti (asi o 7 %). Jsou to především škrty v kohezní politice, kterých si česká média a politici všímají nejvíce. Českou republiku stále nový rozpočet řadí do zemí, které si přijdou na více peněz, než do EU odvedou, ale bude tomu tak naposledy. Nutno říct, že to je spíše dobrá, než špatná zpráva. Znamená to, že se České ekonomice daří a roste.

Investice do budoucnosti

Až dvojnásobné navýšení investic si dopřeje program zaměřený na mobilitu evropských studentů Erasmus+, jehož součástí jsou nejen výměnné pobyty vysokoškolských studentů, ale týká se i středoškoláků (Comenius) nebo programu celoživotního vzdělávání (Grundtvig) a dalších. Dále se počítá s až trojnásobným navýšením investic do ochrany vnějších hranic, problému spojených s vypořádáváním se s migrací a na azylovou politiku. Zkrátka nepřijde ani výzkum a inovace.

Přehled navýšení investic do jednotlivých segmentů

Vlastní zdroje

Vlastní zdroje financování EU by měly vycházet z nového systému společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, ze systému obchodování s emisemi a ze systému příspěvků odvíjejících se od množství nerecyklovaného odpadu z plastových obalů v každém členském státě. Vlastní zdroje financování Unie by měly snížit příspěvky členských států vypočítávané na základě HND.

Boj s další migrační krizí

Po migrační krizi, která začala v roce 2015, se Komise rozhodla vytvořit speciální „unijní rezervy“ určené na boj s budoucí krizí. Slibuje si od toho větší flexibilitu v jednání a efektivnější řešení nepředvídatelných problémů. Zároveň navrhla podmínit získávání peněz z EU dodržováním zásad právního státu. O tom, jak se k takovému kroku postaví členské země a také Čeští europoslanci, si můžete přečíst zde. Státní tajemník pro EU Aleš Chmelař na svém twitteru uvedl, že návrh budgetu EU reflektuje požadavky ČR. „V novém rozpočtu se budeme muset vyrovnat s odchodem Velké Británie i s bohatnutím nových členských států včetně Česka. Pro ČR není zásadní objem, ale méně administrativy a možnost rozhodovat, kam evropské peníze půjdou,“ uvedl doslova a přiložil následující grafiku:

Co dál?

Evropský parlament se k návrhu rozpočtu vyjádří prostřednictvím nového usnesení, o jehož znění budou poslanci hlasovat koncem května.

Po předložení návrhů Evropské komise se bude čekat na stanovisko Rady (ministrů) EU. Schválení konečné verze dlouhodobého rozpočtu EU zároveň podléhá souhlasu Evropského parlamentu. Cílem Evropského parlamentu je dosáhnout dohody o novém rozpočtu před volbami do EP v roce 2019.

Filip Hanka