INZERCE

Průmysl 4.0 ilustrační obrázek www.vvautomotive.cz

Nová průmyslová revoluce se blíží. Pomoc státu je pro Česko stěžejní

Doba, kdy stroje nahradí lidskou sílu, se blíží. Český průmysl se na 4. průmyslovou revoluci musí rychle připravit, jinak hrozí, že přijde o svou dobrou pozici na trhu a tuzemské firmy budou bojovat o přežití. Jak tomu zabránit vysvětlují přední odborníci v dokumentu Průmysl 4.0. Průmyslovou výrobu ale podle něj čeká k dokonalé digitalizaci a automatizaci ještě trnitá cesta.

Zavádění nových informačních technologií nebo třeba systémů umělé inteligence do výroby znamenají nový směr ubírání se průmyslu a celé ekonomiky. Současný trend digitalizace a automatizace výroby bývá proto označován za nástup 4. průmyslové revoluce. Česko se na novou generaci průmyslové výroby, kdy by stroje měly nahradit lidskou pracovní sílu, hodlá připravit. Dokument nazvaný Průmysl 4.0 z pera několika desítek předních expertů má nastínit možný vývoj a návrhy opatření na podporu ekonomiky a tuzemské průmyslové základny a má být vodítkem pro firmy i státní správu v přípravě na 4. průmyslovou revoluci. Materiál by nyní měla posoudit vláda.

Česká ekonomika stojí právě na průmyslu spolu s Německem a Itálií nejvíce ze všech členských států Evropské unie. Jeho podíl na hrubém domácím produktu tvoří až 45 procent. Podcenit nástup digitalizace ve výrobě by tak pro tuzemskou ekonomiku mohlo být velkým rizikem. Nepřipravenost na nové výrobní trendy by mohla značně ohrozit konkurenceschopnost českého průmyslu s dopady nejen na zaměstnanost a produktivitu, ale i rozvoj společnosti.

Češi na špičce výroby

Pokud české firmy usnou na vavřínech a nenajedou včas na současný technologický trend, mohou podle odborníků počítat s tím, že v horizontu příštích několika let budou bojovat o své přežití. Česko by navíc celkově mohlo přijít o pozici přední průmyslové velmoci.

Ministerstvo průmyslu a obchodu proto dostalo za úkol zmapovat podmínky pro zavádění digitální ekonomiky v českých podmínkách. Pomoci mu má právě Iniciativa Průmysl 4.0. „Dokument upozorňuje i na potřebu nového nastavení politik trhu práce a vzdělávání včetně rekvalifikace s důrazem na vznik a podporu nových studijních oborů vycházejících z potřeb interdisciplinární integrace, na které je koncept Průmysl 4.0 založen,“ stojí v materiálu, na kterém pracovala skoro devadesátka autorů z podnikatelské a akademické sféry.

„Úspora provozních a režijních nákladů v některých odvětvích až o 30 procent, snížení nákladů na zpracování výrobků o 25 procent, zvýšení produktivity práce o 30 procent, řešení problému nedostatku pracovníků v řadě technických profesí. Zvýšení flexibility a kvality výrobních procesů, snížení energetické a surovinové náročnosti, vznik nových výrobních a obchodních procesů,“ uvádí výčet přínosů a výhod pro českou firemní sféru v případě naplnění Iniciativy Svaz průmyslu a dopravy.

 

Mezi nejohroženější profese nástupem digitalizace patří podle loňské studie Úřadu vlády zejména úředníci, kteří mají na starosti zpracování číselných údajů, administrativní pracovníci, řidiči motocyklů a osobních aut, pokladníci a prodavači jízdenek nebo vstupenek, lesníci, kováři a nástrojáři, ale i třeba montážní dělníci.

Posun na trhu práce

V budoucnu mají lidi nahradit stroje. To sebou ovšem nese i značný otřes pracovního trhu, zejména pro současné zaměstnance například v dělnických a pomocných profesích. „Průmysl 4.0 umožní zvýšit produktivitu práce, přičemž ale může dojít k významným posunům na trhu práce, zejména pak k ohrožení méně kvalifikovaných profesí,“ varují v dokumentu odborníci. „Zároveň však přinese i nová pracovní místa, která ale budou spojena s vyššími nároky na kvalifikaci pracovní síly, zejména z oblasti digitálních a inženýrských dovedností, nebo budou záviset na včasné a kvalitní rekvalifikací,“ upozorňuje materiál.

Rychlé změny na trhu práce v rámci realizace Průmyslu 4.0 mohou být podle analýzy materiálu možným rizikem. Dnešní politika trhu práce ani sociální politika podle ní není dostatečně připravena. „Rychlé změny v rozsahu a struktuře pracovních sil a v nárocích na jejich kvalifikaci mohou vyvolat problémy na trhu práce, zejména v případě nezvládnutí těchto procesů. Na tyto změny je třeba včas a prediktivně reagovat a připravit adekvátní nástroje v rámci politiky zaměstnanosti a sociální politiky,“ upozorňuje.

Mezi nejohroženější profese nástupem digitalizace patří podle loňské studie Úřadu vlády zejména úředníci, kteří mají na starosti zpracování číselných údajů, administrativní pracovníci, řidiči motocyklů a osobních aut, pokladníci a prodavači jízdenek nebo vstupenek, lesníci, kováři a nástrojáři, ale i třeba montážní dělníci.

Naopak minimálně by se digitalizace měla odrazit na jistotě pracovního místa u manažerů v maloobchodě a velkoobchodě, u lékařů a dalších zdravotníků, IT specialistů, v biologických oborech, u personalistů a na manažerských pozicích celkově.

Zaostřeno na techniky

Právě technické obory mají v Česku kvalitní úroveň vzdělávání, a to i přes dlouhodobě nízký zájem o studium vysokoškolských technických oborů. Analýza vyplývající z dokumentu Průmysl 4.0 poukazuje i na rychlý růst zaměstnanosti v sektoru ICT služeb. „ČR se v posledních pěti letech zařadila mezi země s nejrychlejší tvorbou pracovních míst a růstem zaměstnanosti v technologických sektorech, což svědčí o schopnosti rychle vstřebávat nové technologie.“

V rámci struktury zaměstnanosti v průmyslu v Česku převládají odvětví s nízkou technologickou náročností. Oproti tomu podíl zaměstnanců v technicky nejvyspělejší výrobě tvoří zhruba desetinu v porovnání s technologicky nejméně náročnou výrobou.

V podílu zaměstnanců v oblastech informačních a komunikačních technologií vévodí Evropě severské země a Velká Británie. Naopak na chvostu jsou hlavně země Balkánu či Polsko. Česko se spolu s Německem nebo Rakouskem drží v lepším průměru například za Francií, Itálií nebo Slovenskem.

Investiční pobídky

Podpora směřování českého průmyslu směrem ke 4. průmyslové revoluci si žádá řadu investic ze strany státu. Koncepce financování podpory je ale značně roztříštěná a nejednotná. „Veřejný sektor má už nyní k dispozici řadu nástrojů, které jsou však využívány rozptýleně nebo přímo nahodile. Zdroje je třeba koncentrovat a jejich užití opřít o koncepční dokumenty. Je třeba nejdřív definovat strategickou roli státu, jak chce být angažován, a podle toho pak hledat investiční nástroje,“ uvádí strategický materiál. Podle autorů je třeba zvážit i jednotlivé pobídky ze strany vlády, které by vedly k zásadním změnám ve velkých podnicích.

Odborníci upozorňují mimo jiné také na neschopnost státu rozhodnout o prioritách orientovaných na digitální ekonomiku, nedostatečný rozvoj infrastruktury potřebné pro zavádění Průmyslu 4.0 či na aplikovaný výzkum využitelný v průmyslu, které jsou nyní výchozím stavem.

Nepřehledná legislativa

Na nový technologický trend průmyslu má vliv i legislativa, která je v současnosti vzhledem k digitalizaci také značně nejednotná a právní rámec je nedostačující. Chybí totiž zastřešující koordinace v oblasti digitální agendy v rámci vlády i podnikatelské reprezentace. „Národní strategické dokumenty v oblasti digitalizace jsou resortně, tematicky i chronologicky roztříštěné, neexistuje konzistentní hierarchie strategických dokumentů,“ uvádí autoři koncepce. Pokročilou digitalizací průmyslu se zatím vysloveně nezabývá žádný strategický dokument. Okrajově ji zmiňuje jen Akční plán pro rozvoj digitálního trhu.

„Národní legislativa ČR je roztříštěná a nepřehledná, neexistuje jednotný státem zaručený přehled aktuálních právních předpisů ani seznam povinností firem a občanů vůči státu,“ uvádí analýza materiálu.

Nelegislativní materiál Iniciativa Průmysl 4.0 by měl brzy zamířit k projednání členy vlády. V připomínkovém řízení ovšem zásadní připomínky uplatnilo 17 připomínkových míst celkem z 45, mezi nimi většina ministerstev a klíčových organizací. Dalších pět míst má k dokumentu doporučující stanovisko. Bez připomínek je jich jen třináct.

Vendula Stadlerová