Odbory kritizují navrhovanou podobu zákona o práci pro digitální platformy. Mohla by podle odborářů vést k rozšíření takzvaného švarcsystému v digitální éře. Odhadují kvůli tomu výpadek v příjmech do rozpočtu až 120 miliard korun ročně. Ve Sněmovně o tom mluvil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Úpravy požaduje i Asociace platformových pracovníků ČR. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jsou údaje odborů „vycucané z prstu“.
Norma o platformové práci přenáší do české legislativy směrnici EU, která má zaručit minimální pracovní podmínky a ochranu osobních údajů po celé sedmadvacítce. Na uvedení do praxe do letošního 2. prosince měly členské státy přes dva roky, jinak jim hrozí sankce. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) opakovaně uvedl, že Česko volí minimalistický přístup k převzetí unijních pravidel, aby se nezatěžovali čeští zaměstnavatelé.
„Směrnice zcela jistě nepožadovala legalizaci švarcsystému či vytváření nového typu pracovního poměru,“ uvedl Středula.
Týká se to půl milionu Čechů
Podle podkladů k normě v Česku přes digitální platformy pracuje až 546 tisíc lidí. Z nich 139 tisíc platformovou práci vykonává přes 20 hodin týdne či z ní má víc než polovinu příjmu. V menším rozsahu ji pak pravidelně dělá 257 tisíc osob, nárazově a příležitostně 150 tisíc. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) si platformovou práci aspoň jednou měsíčně vydělává zhruba 145 tisíc lidí.
Při švarcsystému osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávají zaměstnaneckou práci pro firmu či instituci. Mají nižší odvody, zaměstnavatel pojistné neplatí. Pracovník nemá placenou dovolenou či nemocenskou. V budoucnu mu hrozí nízký důchod.
Podle Středuly by dopady normy byly vyšší než po zrušení superhrubé mzdy. Odbory výpadek spočítaly na 120 miliard korun ročně. Vycházely ze srovnání odvodů při průměrné hrubé mzdě zaměstnanců a OSVČ s paušálem. Roční rozdíl podle ČMKOS činí asi 240 700 korun. „Za každých 10 000 pracovníků je to 2,4 miliardy korun,“ řekl Středula.
Není to dobrá zpráva
Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza označil odborářské výpočty za „vycucané z prstu“. Uvedl, že přibývá platformových pracovníků i těch, kteří si přes platformy jen přivydělávají. Plošné převádění do zaměstnaneckého poměru by jim podle Prouzy omezilo či vzalo flexibilitu a možnost práci dělat. „Mladí lidé nechtějí být svazováni zastaralými pravidly zákoníku práce, ale chtějí se svobodně rozhodovat, kdy, kde a pro koho pracují,“ řekl Prouza.
Podle předsedy Asociace platformových pracovníků ČR Zdeňka Kužely-Neubauera je norma napsaná tak, aby se stav v Česku změnil co nejméně. Uvedl, že to není dobrá zpráva pro statisíce lidí. „Pokud mi platforma určuje, kdy mám pracovat, kudy jezdit, jak být oblečený a jak se chovat k zákazníkovi, ale tvrdí, že jsem svobodný podnikatel, tak mi vysvětlete, jak to může být svobodné podnikání,“ uvedl Kužela-Neubauer.
Mohlo by vás zajímat
Podle asociace má norma obsahovat jasná kritéria k vyvratitelné domněnce zaměstnání, nejen obecná. Pokud práci řídí a kontroluje algoritmus, má se jednat o zaměstnání. Pracovníci by měli mít možnost zakládat odbory či jiné organizace, platforma by s nimi musela vyjednávat. Dostupné by mělo být úrazové pojištění a srozumitelný by měl být výpočet odměn. Deaktivaci účtu pracovníka by měl přezkoumat člověk, ne algoritmus. Společnou a nerozdílnou odpovědnost by měla mít platforma i zprostředkovatel, shrnul požadavky šéf asociace.
Digitální platformy a zákoník práce
Podle dřívější analýzy Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) téměř nikdo z pracovníků některé z 95 českých digitálních platforem neměl zaměstnaneckou smlouvu. Výzkumný tým poukazoval na možný švarcsystém. Rizikem je i takzvaná prekarizace, tedy nejistá práce s okamžitou výpovědí, nebo minimální budoucí důchod.
Podle zprávy RILSA byly v Česku nejkontroverznější doručovací platformy a práce kurýrů měla znaky běžného zaměstnání. Zástupci platforem ve výzkumu zmiňovali to, že řadu digitálních pracovníků ale zajímá jen výše výdělku a časová flexibilita.
Opoziční Piráti chtějí podle svých poslankyň Hany Ančincové a Ireny Ferčíkové Konečné navrhovat při projednávání normy ve Sněmovně změny. Pokud by se zákon neupravil, jsou odbory připraveny obrátit se na Evropskou komisi.
Ministerstvo práce a sociálních věcí už také krotí soudy a inspekci práce, výrazně snižuje i pokuty za švarcsystém. Pětibodový test má vyjasnit rozhodování o tom, kdo překročil zákon. Partner a specialista na pracovní právo Aegis Law Tomáš Procházka už dříve varoval, že to může rozpoutat roky právní nejistoty.
