Německo ztrojnásobuje objem peněz na výzkum vakcíny proti koronaviru

Očkovací vakcíny. Ilustrační foto: Ilustrační foto: jba.af.mil

Spolkové ministerstvo pro vzdělání, vědu a výzkum výrazně navýšilo financování vývoje vakcíny proti koronaviru nebo také léků proti Covid-19. Oproti dosavadnímu stavu došlo ke zvýšení rozpočtu na trojnásobek.

Spolková ministryně pro vzdělání, vědu a výzkum Anja Karliczecková (CDU) oznámila, že chce na vývoj prostředků proti koronaviru či nemoci Covid-19 poskytnout 45 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun). Peníze by měly směřovat do bezmála devadesáti projektů, z nichž některé už byly v uplynulých týdnech zahájeny.

„Pochopení biologie viru a jeho distribučních kanálů je klíčem k nalezení účinných terapií a dalších možných opatření k omezení šíření viru,“ zdůraznila podle deníku Deutsches Ärzteblatt Karliczeková. Podle ní je třeba také řádně prozkoumat, jak politická rozhodnutí a další doporučení v souvislosti s pandemií ovlivnila „každého člověka i naši společnost jako celek“.

Zajímá nás nejen medicína, říká Karliczeková

Spolkovou vládou financované projekty se podle Karliczekové zaměřují nejen na samotnou medicínskou stránku hledání účinných látek proti koronaviru, ale mají daleko širší vědecký záběr. „Od základního výzkumu přes klinické studie až po analýzu etických, právních a sociálních otázek, které s pandemií souvisí,“ dodala politička.

Finálních devadesát projektů bylo vybráno z více než 500 návrhů. Podle Karliczekové nezávislí odborníci vybírali ve zrychleném procesu, protože právě rychlost je to, co hraje ve hledání účinných látek velkou roli. Nově alokované prostředky doplňují peníze, které už ministerstvo nasměrovalo do oblasti vývoje vakcín a na jejichž základě se už v rámci univerzit rozjely čtyři výzkumné projekty.

Mezi podpořeními projekty je například i takový, který pracuje s infekcí koronavirem za co nejpřirozenějších podmínek. Jiný výzkumný tým se pak zaměřuje na zkoumání lidských kmenových organoidů (miniaturizovaná a zjednodušená verze orgánu vyráběná in vitro ve třech rozměrech, která vykazuje realistickou mikroanatomii), které reprodukují plicní tkáň. Vzniká tak spolehlivý 3D model, pomocí kterého lze následně zkoumat komplexní interakce mezi různými typy buněk plicní tkáně.

Další studie si pak klade za cíl prozkoumat účinnost léčby pacientů s Covid-19 plazmou od lidí, kteří už infekci prodělali a dokázali si vytvořit protilátky. Jiné výzkumné týmy se třeba věnují otázce, které faktory ovlivňují závažnost onemocnění Covid-19. Zkoumají vliv genetiky na průběh nemoci, například zda jsou pro infekční proces nebo závažnost nemoci relevantní krevní skupiny.

Závody o vakcínu

Německo je jednou z významných zemí světa, které věnují značné úsilí nejen nalezení vakcíny, ale i léků na Covid-19. Mimo jiné za tímto účelem asi před měsícem německá vláda rozhodla o majetkovém vstupu do biotechnologické společnosti Curevac, kde stát získá 23 procent akcií. Za podíl zaplatil 300 milionů eur (asi 8 miliard korun), a to prostřednictvím státem vlastněné rozvojové banky KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau) a navýšením základního kapitálu.

Cílem tohoto kroku je především poskytnutí finanční garance společnosti na získání vakcíny proti koronaviru, kterou Curevac začal vyvíjet už letos v lednu. Stát nemá v plánu nijak hovořit do obchodní ani jiné politiky Curevaku, vstup do firmy má však podle spolkového ministra hospodářství Petera Altmaiera (CDU) z hlediska průmyslové politiky země velký význam. Z případného úspěchu biotechnologické firmy by prý mělo prospěch nejen Německo, ale i celá Evropa. Ta by tím podle Altmaiera získala větší nezávislost při vývoji a výrobě vakcín proti koronaviru na světových mocnostech, jež vývoj vakcíny rovněž náležitě hmotně podporují.

Německo se ale pojišťuje i na jiných frontách. Už dříve se ještě spolu s Francií, Itálií a Nizozemskem dohodlo na uzavření smlouvy s britskou farmaceutickou společností AstraZeneca na dodávku nejméně 300 milionů dávek antikoronavirové vakcíny. Spolkové ministerstvo zdravotnictví v čele s Jensem Spahnem (CDU) rozhodnutí zdůvodnilo tím, že vakcína by mohla být dostupná ještě letos a že Německo nechce zůstat pozadu za jinými státy. „Mnoho zemí si už vakcíny s předstihem zajistilo. Evropa ale dosud ne. Rychlé a koordinované jednání skupiny členských států vytváří přidanou hodnotu pro všechny občany Evropské unie v krizi, které čelíme,“ uvedl před více než měsícem Spahn.

Ve světě momentálně probíhají doslova závody o to, kdo bude mít jako první účinnou vakcínu, která bude dostupná pro co nejširší masy lidí. Na celém světě se v tomto závodě snaží zvítězit kolem 160 výzkumných týmů a už více než dvacet kandidátů na vakcínu se zkouší v rámci klinických testů na pacientech. V čele pelotonu se zřejmě nyní nachází tým vědců z Oxfordské univerzity, který spolupracuje s AstraZenekou. Časopis Lancet přinesl počátkem tohoto týdne informaci, že kandidát na vakcínu vzbudil zhruba u čtvrtiny testovaných pacientů silnou odpověď imunitního systému a výsledky naznačují, že nedošlo k žádným neočekávaným vedlejším účinkům a potenciální vakcína se vyznačuje „podobným bezpečnostním profilem“ jako předchozí typ experimentální vakcíny.

Petr Musil

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.