Nové evropské bateriové nařízení platí už od roku 2024, české zákony se mu ale dosud nepřizpůsobily. Výsledkem je nejistota. Z legislativního zmatku těží nepoctiví dovozci a výrobci, na konferenci Ekonomického deníku a České justice na to upozornil obchodní manažer společnosti REMA Systém David Chytil.
V chaotickém legislativním prostředí se podle Chytila funguje těžko. V praxi firmy naráží na nejasnosti a rozpory mezi jednotlivými předpisy. Výrobci se musí bateriovým nařízením řídit již druhým rokem. „Nicméně dodnes čekáme na takzvanou adaptační novelu národního zákona o výrobcích s ukončenou životností,“ upozornil Chytil. Ta má poměrně jasné definice a principy z evropského nařízení přenést do českého právního rámce.
Zákon „visí“ ve sněmovně
Jenže novela přes rok čeká na projednání ve sněmovně a stará verze českého zákona novému nařízení neodpovídá. „Ty dva právní předpisy nejsou spolu logicky dosud kompatibilní, což v praxi působí problémy a komplikace,“ uvedl Chytil.
Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě) se projednání zákona „zadrhlo“ kvůli obstrukcím opozice. „V pořadníku čekám od konce února. Samotná legislativa je tam od ledna,“ uvedl ministr. Ohledně obsahu zákona přitom podle Červeného nepanuje žádný rozpor. „Projednáme ho ve zrychleném řízení, když mi to odsouhlasí opozice. Otázkou je ale kdy,“ podotkl.
Dva předpisy proti sobě
Byť je evropské nařízení přímo účinné, musí se k němu sladit domácí zákony. Právě to se v Česku často nestíhá. „Když to zavádíme v praxi, nabízíme výrobcům řešení a provázíme je celým procesem, tak i velké nadnárodní společnosti tuto naši lokální regionální záležitost vnímají poměrně negativně,“ upozornil Chytil.
Nastavit celý proces smluvně je pak podle něj výzva. Některá ustanovení nebo myšlenky v nařízení totiž jdou proti českému zákonu o výrobcích s ukončenou životností. Jako příklad Chytil uvedl počet kategorií baterií. V evropském nařízení jich je definováno pět, zatímco neaktualizovaný český zákon o výrobcích s ukončenou životností zná v tuto chvíli jen tři. Výrobci pak nevědí, jaké povinnosti se na ně vztahují.
„Vyvstává tak otázka, mám se v praxi řídit nařízením, které ovšem nejde úplně do detailů, anebo mám postupovat podle českého zákona a příslušných vyhlášek, které to sice říkají úplně do tečky, ale často jinak, než nařízení,“ popisuje advokát a partner kanceláře Kocián Šolc Balaštík Tomáš Sequens rébus, který musí výrobci i odpadové firmy řešit. „To vytváří velmi zmatečnou situaci, se kterou se velmi špatně zachází,“ pokračuje advokát.
Z chaosu pak podle Chytila těží firmy, které povinnosti plnit nechtějí. „Dokáží se v tom poměrně hezky orientovat a vyhovuje jim to,“ upozornil Chytil. Čím dále tato „legislativní džungle“ bude trvat, tím více bude podnikatelské prostředí komplikovanější. „Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) může trestat podle národní legislativy, a když není v souladu nebo se rozchází s nařízením, tak sama ČIŽP má hned na začátku poměrně velký hendikep,“ uvedl na konferenci Chytil.
Podle Chytila jsou potřeba „jasné noty“
„Potřebujeme kvalitní legislativní prostředí k tomu, abychom měli jasné noty a linku, kterou můžeme trhu dávat. Abychom nehledali různé kličky a otočky,“ podotkl. Valná většina dovozců a výrobců se snaží zapojit a plnit své povinnosti a spolupracovat s kolektivními systémy sběru a recyklace odpadu. To ale nejsou všichni.
„Víme o velkých černých jezdcích, kteří z té situace těží a dostávají do České republiky elektro nebo baterie, například ty nejproblematičtější lithiové. Když neodvádějí finanční plnění do kolektivního systému na budoucí likvidaci, tak vzniká poměrně velký problém,“ uvádí.
„Je to komplikované“
Problém podle Tomáše Sequense spočívá v tom, že Evropská unie v poslední době přijímá právní předpisy v obrovské rychlosti a rozsahu. „Ve spoustě oblastí jsou nové předpisy navíc přijímány formou takzvaných nařízení,“ dodal.
Na rozdíl od směrnic, které musí členské státy nejprve převést do svých zákonů, aby se příslušná právní úprava stala na jejich území závaznou, nařízení jsou závazná okamžitě. „Do právního řádu členských zemí přichází nařízení zvenčí a nemusí být logicky provázaná s jejich existujícím právním prostředím,“ upozornil Sequens.
Ve sběru jsme v top 5, chybí ale recyklační kapacity
Přestože patří Česko do první pětice v Evropské unii ve sběru elektroodpadu, je podle Chytila velký prostor pro další zlepšování. Zejména v oblasti recyklace. Zatímco u velkých spotřebičů, jako jsou například ledničky nebo počítače, fungují v zemi špičkové závody, u novějších a složitějších výrobků recyklační infrastruktura chybí nebo „pokulhává“.
Za nejproblematičtější článek systému Chytil považuje drobná zařízení s integrovanými bateriemi. Jde typicky například o elektronické cigarety a další drobnou elektroniku. „Posbírat e-cigarety z celé České republiky, dostat je na třídící bod a potom je zpracovat je komplikované,“ upozornil.
Mohlo by vás zajímat
Také recyklační kapacity pro některé odpadové komodity jsou podle Chytila objektivně problémem a v Česku je nemáme, anebo jsou v zárodku.
Šuplíková záležitost
Rizika, která je potřeba eliminovat, má i samotný zpětný odběr. Například mobilní telefony označil za takzvanou „šuplíkovou záležitostí“. „Mobilní telefony obměňujeme poměrně často. No a leckdy je dáváme do šuplíku. Oni nám tam leží, protože si říkáme ‚pro strýčka příhodu‘. Jenže žádný strýček příhoda většinou nebude,“ popsal. A pokud bude, tak leda v podobě požáru, který mnohou způsobit staré baterie v telefonech.
Vysloužilé spotřebiče s baterií tak i z hlediska bezpečnosti mají zamířit k recyklaci. „Šetří se tím životní prostředí, a hlavně je o vaši vnitřní bezpečnost,“ poznamenal Chytil. Upozornil, že veškeré elektronické cigarety, drobní kuchyňští pomocníci nebo malí roboti patří na sběrná místa elektrozařízení či baterií.
Poděkování za podporu konference Právo a životní prostředí patří advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík a společnostem REMA Systém, Temperatior, D-energy, Veolia a agentuře Ewing.
Přečtěte si také:
Změny obalů za 56 miliard eur? Česko se postavilo plýtvání, říká ministr Červený
I historické budovy mohou šetřit na energiích. Šéf Veolie ukázal, co povolí památkáři
Naftové motory mají zůstat. Mohou využívat obnovitelná paliva, říká šéf Temperatioru
