Pražský hrad obložený polystyrenovými izolačními deskami a se solárními panely na střeše? To by přes památkáře neprošlo. Přesto ani historické budovy nemusí zůstat energetickými dinosaury. Jak na konferenci Právo a životní prostředí pořádané Ekonomickým deníkem a Českou justicí popsal obchodní ředitel společnosti Veolia Jakub Tobola. Úspory už fungují například v památkově chráněném areálu bohnické psychiatrické nemocnice a brzy přijde na řadu také sídlo vlády ve Strakově akademii.

Konference Právo a životní prostředí řešila ochranu klimatu z mnoha úhlů pohledu. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) se ve svém vystoupení zaměřil na problematiku odpadové legislativy. Popsal mimo jiné, jak se Česko snaží přimět Evropskou unii, aby své klimatické cíle prosazovala s ohledem na ekonomické možnosti firem.

Repasovaná okna a zateplené půdy

K hlavním tématům konference patřily také renovace budov. Právě na do této oblasti totiž cílí další předpis z košaté evropské regulace. Veřejným institucím dává za úkol hledat cesty, jak ve svých sídlech uspořit na energiích. Potíž je ale v tom, že řada z nich sídlí v historických a často i památkově chráněných budovách.

Jakub Tobola z Veolie ujistil, že i tam lze provádět úsporná opatření. „Dají se vyměnit nebo repasovat okna, ale nikdy tam nedostanete tak kvalitní okna, jako v budově bez památkové ochrany. Nedá se většinou dělat zateplení s výjimkou zateplení půdy, které není vidět zvenku,“ řekl Tobola.

Obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola během vystoupení na konferenci Právo a životní prostředí. Foto: Radel Čepelák

Skupina Veolia má s renovací památkově chráněných budov nemalé zkušenosti. Jako příklad Tobola uvedl realizaci energetických úspor v areálu Psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích. Jednalo se o jeden z největších projektů energetických úspor se zaručeným výsledkem (EPC) v hodnotě zhruba 500 milionů korun. „Protože se jedná o památkově chráněné budovy, tak se měnila okna tím způsobem, že se původní stará okna nahrazovala replikami a část památkově nejhodnotnějších oken byla odborně repasována,“ popsal Jakub Tobola. Tady by plastové okno přes památkáře neprošlo.

Úspory s garancí

V Česku se v posledních letech rozběhla komplexní obnova budov zahrnující technologická a stavební opatření. V takovém případě bývá úspora za energie nejvyšší. Mezi technologická opatření patří podle Toboly výměna osvětlení za modernější a úspornější, výměna zdroje tepla, regulace topení, rekuperace tepla a v poslední době stále častěji také instalace střešních solárních panelů. „Třeba pro nemocnice jsou EPC projekty velmi výhodné. Mají vysoké náklady na energie a nepřetržitý provoz,“ upozornil Tobola.

Vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla popisuje dopady nové legislativy. Nalevo od něj sedí Jakub Tobola, napravo Zbyněk Petruška. Foto: Radek Čepelák

EPC projekt navíc nekončí instalací nových technologií. Navazuje na něj zhruba desetileté období, kdy se pořízené technologie splácejí z dosažených úspor. Po celou tuto dobu je poskytovatel EPC služby zákazníkovi k dispozici. „Přebíráme roli externího energetika, který hlídá efektivitu, zatímco klient se stará o svůj hlavní byznys. Finančně ručíme za dosažení smluvních úspor,“ řekl Tobola. Vedle úspor energie získává nemocnice či jiný klient ještě další přínosy, ať už jde o zvýšení komfortu, delší životnost budovy a zvýšení její hodnoty.

Další památkově chráněnou budovou, ve které se Veolia v nejbližších týdnech pustí do energetických úspor, je sídlo české vlády – Strakova akademie. „Ten projekt spočívá v tom, že bychom měli nahradit systém vytápění. Nově zde má být tepelné čerpadlo, které bude využívat tepelný potenciál Vltavy. Úřad vlády tím ušetří oproti původnímu elektrickému vytápění,“ popisuje Tobola.

Konference
Zaplněné auditorium konference Ekonomického deníku a České justice Právo a životní prostředí. Foto: Radek Čepelák

Dohodli se s památkáři

Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman k tomu doplnil, že se podařilo s Národním památkovým ústavem dohodnout metodiku týkající se realizace energetických úspor. „Druhá věc je, že se nám podařilo vyjednat pro architektonicky cenné budovy výjimky z pravidel pro čerpání evropských peněz. Minimální požadované snížení spotřeby o 30 procent zde nedávalo ekonomický smysl,“ řekl Valdman.

Nastavení dotační podpory pro chráněné památky je vstřícnější, než je tomu u běžných budov. „Abychom mohli i nadále památné budovy využívat ke svému účelu, tak jsme k tomu nastavili podmínky. Růst počtu památkově chráněných objektů, které prošly za poslední roky renovací, je velmi výrazný,“ doplnil Valdman a opět zmínil příklad nemocnice v Praze-Bohnicích či sídlo české vlády.

Náměstek ministra životního prostředí Martin Weiss (vlevo), ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman (s mikrofonem) a jednatel společnosti D-energy Eduard Paulík debatují o EPC projektech. Foto: Radek Čepelák

Na projektu v Bohnicích se spolu s Veolií podílela také společnost D-energy. Její jednatel Eduard Paulík na konferenci Právo a životní prostředí upozornil, že navzdory všem překážkám, daným historickou hodnotou budov, se i zde podařilo spotřebu energie srazit o víc než 30 procent. „Ono to jde, ale to je složitější,“ zdůraznil Paulík.

Specifika historického centra

Další účastník debaty, náměstek ministra životního prostředí Martin Weiss, považuje snižování spotřeby energií v historickém centru Prahy i dalších měst za velkou výzvu. Renovace zde budou možné jen částečně. „Velké investice budou zapotřebí také do výměny topného systému. V Praze je stále velký počet topení pod okny, tedy klasické vafky. Není úplně jednoduché nahradit je podlahovým vytápěním nebo radiátory,“ upozornil Weiss.

Náměstek ministra životního prostředí Martin Weiss požaduje, aby investování do energetických úspor mělo ekonomickou logiku a návratnost. Foto: Radek Čepelák

Uvedl také, že je skeptický k plánované náhradě vytápění na zemní plyn elektřinou, tepelnými čerpadly nebo biomasou do roku 2040, jak předpokládá unijní legislativa. „Kdyby se mělo celé vytápění domácností na plyn nahradit tepelnými čerpadly, tak to vychází na zvýšení spotřeby elektřiny o 10 terawatthodin. To odpovídá navýšení asi o 20 procent celkové spotřeby, což je ohromné množství. Myslím, že si to nikdo ani neuvědomuje,“ upozornil Weiss.

Právě zmíněný odchod od vytápění „fosilním“ zemním plynem předpokládá evropská směrnice o energetické náročnosti budov, známá pod zkratkou EPBD IV. Termín pro její převzetí do české legislativy skončil na konci května; to jsme už nestihli. Vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla zmínil, že příslušný návrh novely českého zákona o hospodaření energií teprve vzniká a v nejbližších týdnech ministerstvo návrh pošle do připomínkového řízení.

Mohlo by vás zajímat

Účastníci debaty v druhém bloku konference Právo a životní prostředí. Zleva Martin Weiss (MŽP), Petr Valdman (SFŽP), Eduard Paulík (D-energy), Jakub Tobola (Veolia), René Neděla (MPO) a Zbyněk Petruška. Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference Právo a životní prostředí patří advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík a společnostem REMA Systém, Temperatior, D-energy, Veolia a agentuře Ewing.