Nákup pasivních radarů by měla přezkoumat expertní komise. Říhu nahradí prozatímně Koudelka

Pasivní sledovací systém VERA NG. Podle dnes už bývalého náměstka ministra obrany Filipa Říhy obdrželo ministerstvo obrany první nabídku 12. dubna loňského roku. Ta zněla na 1.393.375.578 bez DPH. „Vedli jsme řadu jednání, celkem jich bylo osm a konečná cena je 1,246 miliardy korun bez DPH. Je zde tedy vidět, že jsme vyjednali slevu 147 milionů korun bez DPH. Každé jednání má samostatný zápis o jeho průběhu,“ řekl Říha. Repro: czdefence.cz

Ministr obrany a náčelník Generálního štábu dnes opět poslancům vysvětlovali, proč je nákup pasivního sledovacího systému VERA NG pro Armádu ČR od české firmy ERA, spadající pod holding Omnipol, několikrát dražší, než systém pro agenturu NATO. Poslanci se usnesli na tom, že by „kauzu radarů“ měla přezkoumat expertní komise a ministerstvo by mělo sněmovní výbor pro obranu informovat o každých dalších krocích ohledně této akvizice. Náměstka Filipa Říhu, který měl armádní akvizice pod palcem, prozatímně střídá Lubor Koudelka.

Členové sněmovního výboru dnes už podruhé řešili problematický nákup pasivního sledovacího systému VERA NG pro českou armádu. Obrana němu čelí už přes dva týdny tvrdé kritice. V materiálu pro vládu ministerstvo původně uvedlo cenu 780 milionů korun, za dva komplety ale resort zaplatí zhruba 1, 5 miliardy korun. Pochybení ministerstva vyvolalo kritiku, po které skončil náměstek ministra obrany Filip Říha. Toho prozatímně vystřídá Lubor Koudelka.

Jednání výboru začalo lehkou slovní přestřelkou mezi náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou a šéfkou výboru Janou Černochovou (ODS). „Kde se stala chyba?“ tázala se představitelů armády předsedkyně výboru Jana Černochová.

Poslanec ANO Pavel Růžička pak ve svém příspěvku vedení resortu nahrál otázkou, zda je pravda, že VERA NG může být nápomocná při případné vlně nelegální migrace. Od Opaty se mu dostalo odpovědi, že ano. Nikoliv však sledováním případného toku uprchlíků, ale při sledování komunikace, například mobilními telefony, a dala by se případně zjistit poloha migrantů.

Řešilo se také, jak je možné, že k dramatickému nárůstu ceny údajně došlo v průběhu tři čtvrtě roku, když byly radary interním marketingovým průzkumem vybrány už v roce 2015.

Krátce na to byl výbor pro obranu pro veřejnost uzavřen. Poslanci výboru kontrakt se společností ERA řešili před dvěma týdny. Ministerstvo jim předložilo utajované informace, se kterými se chtěli členové výboru podrobněji seznámit. Proto se dokončení debaty protáhlo až na dnešní den.

Po nečekaně dlouhé diskusi na téma VERA NG, ministr obrany Lubomír Metnar (nestraník za ANO) si zašel vykouřit marlborku až po cca dvou hodinách od uzavření jednačky, se členové výboru usnesli na tom, že dramatické navýšení ceny pasivního sledovacího systému by měla vyřešit expertní komise. Ministr Metnar s návrhem souhlasil.

Šéfka výboru Jana Černochová po jednání řekla, že poslanci zástupcům ministerstva v neveřejném jednání kladli řadu doplňujících otázky. „Některé ty odpovědi byly přesvědčivé, některé méně přesvědčivé, a abychom všichni měli jistotu, že tady nedošlo k nějakému mrhání prostředků daňových poplatníků, tak jsme požádali pana ministra, aby ještě jednou provedl přezkum té ceny,“ řekla Černochová novinářům.

Postavím nezávislý expertní tým,“ dušoval se po jednání o VERA NG ministr Lubomír Metnar. Podotkl, že zakázku  nechal už jednou na ministerstvu prověřit po procesní stránce. Kontrola podle dřívějšího vyjádření ministra žádné chyby s výjimkou pochybení při nastavení počáteční ceny nakupovaného produktu nenašla. Proto bude nyní podle Metnara přezkoumána každá položka této citlivé akvizice.

Metnar na jednání výboru připustil, že vyjma zakázky na nákup pasivních sledovacích prostředků mělo ministerstvo obrany problém s avizovanou a skutečnou cenou i u nákupu rušiček. Počátkem týdne resort informoval, že podobné pochybení zjistil i u zakázky na modernizaci tanků a vrtulníků. Obě zakázky dočasně pozastavil.

Problém není jen s cenou radarů

Metnar dnes členům výboru přiznal, že vyjma problémů s cenou některého nakupovaného sortimentu ministerstvo zjistilo, že nejsou v souladu střednědobé plány, akviziční plány a rozpočet. Podle náměstkyně pro ekonomiku Blanky Cupákové ministerstvo přijalo opatření, jež by podobným chybám mělo do budoucna předcházet, které se mají týkat samotného ministerstva i armády.

Ekonomický deník se tématu nákupu pasivního sledovacího systému VERA NG pro českou armád věnoval v několika článcích, například zde, kdy řešil otázku, zda je nákup „domácího“ pasivního sledovacího systému pro českou armádu několikrát dražší, než dodávka pro agenturu NATO. Vedení ministerstva obrany i armády tvrdí, že ti, kteří srovnávají oba obchody srovnávají nesrovnatelné. Tedy, že systém pro agenturu NATO umí sledovat jen vzdušné cíle, zatímco ten, který požaduje Armáda České republiky bude umět identifikovat i ty pozemní a námořní. Celý systém pro českou armádu má být více mobilní a snadněji přepravitelný. Pilíře celého systému – tedy kontejnery s bočními a centrální přijímací stanicí (stožáry se vysunou až do výšky 28 metrů) – budou na podvozcích TATRA 8×8 s nejvyšší balistickou a protiminovou ochranou, jejichž cena hrála také roli v konečné ceně celého kompletu. „Projekt pasivních sledovacích systémů představuje to nejlepší z českého obranného průmyslu: jedinečný pasivní sledovací systém od ERA ve spojení se špičkovým podvozkem Tatra. Pro automobilku Tatra je tento projekt, pro který má možnost dodat tu nejnáročnější variantu svého podvozku, velmi důležitý,“ uvedl mluvčí kopřivnické automobily Andrej Čírtek.

Ohledně ceny se přitom vedení ministerstva i armády odvolávalo na to, že ji posvětil znalecký posudek společnosti CETAG. „Znalecký ústav byl vysoutěžen ve veřejné soutěži. Znalci měli k dispozici veškeré technické podrobnosti, aby mohli objektivně posoudit nabídkovou cenu. Závěr je jednoznačný – a sice, že cena je v čase a místě obvyklá,“ řekl před pár týdny na tiskové konferenci ministr obrany Lubomír Metnar.

Tehdejší náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filip Říha vysvětloval, že se vedení resortu snažilo pořídit u všech rozhodování jednoznačnou auditní stopu. „I přesto, že nám zákon o majetku státu nedává za povinnost ověřovat cenu znaleckým posudkem, přistoupili jsme k tomu. Jedná se o velice důležitý projekt a nechceme, aby kolem těchto zakázek byly jakékoliv pochybnosti. Navíc je nutné zdůraznit, že znalce jsme nevybírali napřímo. Vítěz vzešel z veřejné zakázky,“ řekl tehdy Říha. Podle něj byly znaleckému ústavu po podepsání smlouvy předány všechny údaje, které se týkaly nabídky, včetně podrobností chystaného kontraktu včetně smlouvy.

Ministerstvo obrany však nechce posudek zveřejnit přesto, že není v režimu utajení. „Na základě stanoviska soudního znalce nelze znalecký posudek zveřejnit, neboť by došlo ke zveřejnění informací, které společnost ERA a.s. považuje za důvěrné a které má znalecký ústav za povinnost chránit,“ uvedl na opakované žádosti Ekonomického deníku Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Využití „civilního“ znalce kritizuje bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec a považuje ho za nesmyslný. „Slouží to pouze jako alibistická zástěrka. Důvod? MO má specializované pracoviště, jehož úkolem je zjišťovat a sledovat ceny konkrétních prvků vojenského materiálu. Což dělalo, a jak ostatně zaznělo na tiskovce, s dodavatelem se intenzivně vyjednávalo tři čtvrtě roku. Je proto velmi podivné, že se najednou objeví cena, která se radikálně liší od té původní,“ řekl Štefec. Problém vidí v tom, že používáním podobných posudků může ministerstvo obrany kdykoliv hodit do stoupy třeba roční práci specializované pracovní skupiny. „Vzhledem k tomu, že podle ministra obrany Metnara nemusí vládě oznamovat navýšení ceny zakázky, zaštítí se posudkem a „přikryje“ jím jakékoliv navýšení ceny ze strany dodavatele. Třeba i takové, kdy cena protiletadlového systému (RBS-70 NG) pro naši armádu převýšila 2,69x cenu téhož systému, nakupovaného argentinskou armádou,“ dodal Štefec.

-nik, ede-