Po problémech s pasivním radarem obrana počká s podpisem smluv na modernizaci tanků a vrtulníků

Tank T-72M4 CZ je bojové, pancéřované, pásové obrněné vozidlo s vysokou manévrovací schopností v terénu. Plánovaná modernizace nebude první. Repro: army.cz

Ve vládních materiálech k chystané modernizaci tanků a transportních vrtulníků nebyla podle ministerstva obrany uvedena odpovídající hodnota. Resort proto vyčká s uzavřením smluv do doby, než bude známá reálná cena zakázek, informovalo ministerstvo obrany. Resort v poslední době čelil kritice kvůli zakázce na nákup pasivních radarů. Kritikům vadilo, že ministerstvo vládě předložilo nižší cenu, než za jakou systémy nakonec pořídilo.

V důsledku opatření, která přijal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) po objevení velkých rozdílů mezi předpokládanou hodnotou a skutečnou cenou u nákupů pasivních sledovacích systémů a mobilních rušiček, byly podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška nalezeny dvě podobné zakázky. Jedná se o zakázky pro státní podniky VOP CZ a LOM Praha na modernizaci 33 tanků T-72M4CZ a 15 vrtulníků Mi-171Š,“ uvedl mluvčí Pejšek. O problémech s nákupem pasivních radarů Ekonomický deník informoval například zde. Zítra by o této akvizici měl znovu jednat sněmovní výbor pro obranu.

Předpokládaná hodnota zakázky u tanků činila 908 milionů korun bez DPH, vláda se s ní seznámila loni v červnu. V případě vrtulníků byla vládě oznámena cena 792 milionů korun bez DPH, zakázka šla na vládu na podzim. Podle informací ČTK se skutečná cena při vyjednávání o ceně zvýšila asi na dvojnásobek.

U rozpracovaných zakázek na modernizaci tanků a vrtulníků nebyla dosud podepsány smlouvy, a nebyly ještě ani předloženy ke schválení kolegiu ministra obrany. V obou případech ale byla ve vládních materiálech podle ministerstva obrany uvedena neodpovídající předpokládaná hodnota.

Ministerstvo obrany proto s podpisem kontraktů vyčká. Nestane se tak, dokud nebude známá a zdůvodněná reálná cena,“ uvedl šéf úřadu Metnar. Dodal, že žádné velké navýšení cen nebude tolerovat.

Obrana v posledních týdnech čelila kritice kvůli zakázkám na nákup pasivních sledovacích systémů a rušiček signálu. Oba systémy ministerstvo nakoupilo za ceny výrazně vyšší, než původně avizovalo.

Pořízení dvou kompletů pasivních sledovacích systémů vyšlo ministerstvo obrany na 1,5 miliardy korun, ačkoliv v materiálu pro vládu byla původně uvedena cena 780 milionů Kč. Podle Metnara byl cenový rozdíl daný tím, že náklady vyčíslené pro kabinet vycházely ze starého průzkumu trhu.

Podobně výrazný rozdíl v avizované a skutečné ceně byl i u nákupu osmi rušiček. Mobilní prostředky vedení elektronického boje na podvozku Tatra měly původně stát 960 milionů, skutečná hodnota zakázky se ale zvýšila na 1,453 miliardy korun.

Kvůli zakázce na nákup pasivních sledovacích systémů rezignoval minulý týden náměstek ministra obrany Filip Říha. Svůj krok zdůvodnil mediálním tlakem na ministerstvo obrany.

-čtk, ede-