INZERCE

Místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Solský. Foto: archiv redakce

Místopředseda ÚOHS Solský: Dosud nikdo s EK neřešil veřejnou podporu pro firmu s celospolečenským dosahem

Zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže několik měsíců vyjednávali o přípustnosti veřejné podpory pro Českou poštu na provozování datových schránek a všeobecné poštovní služby. Evropská komise jejich argumenty přijala a podporu schválila. Ta činí 2,5 miliardy korun na jeden projekt na 5 let. Podrobně jsme o tom informovali v textu Evropská komise schválila státní podporu pro Českou poštu na datové schránky a poštovní služby.

Zeptali jsme se místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Solského na podrobnosti vyjednávání o podpoře a na to, jak celý proces funguje.

Můžete říct, kolik lidí se na vyjednávání podpory pro ČP podílelo?

Na pracovní/technické úrovni se za Úřad na případu podílel jeden expert na veřejnou podporu v oblasti poštovních služeb. Za poskytovatele podpory, což bylo více subjektů, se na případu podílelo dalších zhruba osm lidí. K uvedenému je nutno přičíst účast zástupců vedení Úřadu a poskytovatelů, a to na osobních jednáních s Evropskou komisí v Bruselu. Tato jednání na vyšší úrovni s Evropskou komisí a celková koordinaci tohoto případu spadala do mé gesce.

Které oddělení či odbor ÚOHS vyjednával?

Problematika veřejné podpory spadá pod mnou vedenou Sekci legislativy a veřejné regulace, a to konkrétně do působnosti samostatného Oddělení veřejné podpory.

Specifické bylo řízení hned v několika ohledech. Jednak předmětem podpory – jedná se o služby, které mají celospolečenský dosah. Nikdy předtím podporu v tomto odvětví ÚOHS ani jiný český státní orgán s Evropskou komisí neřešil.

Lze popsat, jak takové vyjednávání probíhá?

Veřejná podpora je definována čtyřmi znaky, které jsou uvedeny v konkrétním článku Smlouvy o fungování Evropské unie. Veřejná podpora je zakázána, nicméně z uvedeného zákazu existují výjimky.

V první fázi je vždy třeba vyhodnotit, jestli se u dané podpory jedná o veřejnou podporu ve smyslu zmíněné Smlouvy, nebo ne. Jedná-li se o veřejnou podporu, zkoumá se na úrovni Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) její oprávnění. Na ÚOHS funguje oddělení, které mj. sleduje rozhodovací praxi Soudního dvora EU a Evropské komise a na základě uvedené rozhodovací praxe a s využitím dalších zdrojů pomáhá poskytovatelům podpory používat předpisy (de facto výjimky ze zákazu veřejné podpory), které evropské orgány v oblasti veřejné podpory vydávají. ÚOHS zkoumá podobnost s případy, u kterých Evropská komise či Soudní dvůr EU veřejnou podporu kdy posuzovaly. Pokud nelze vyloučit, že se o veřejnou podporu nejedná, pak ÚOHS doporučuje poskytovateli podpory využít některou z dostupných výjimek, to znamená nastavit podmínky podpory tak, aby vyhovovala výjimce z obecného zákazu veřejné podpory. Pokud to není možné, ÚOHS poskytovateli sdělí, že podpora musí být předložena Evropské komisi. Zde se dostáváme již k instanci, která má, na rozdíl od ÚOHS, pravomoc veřejnou podporu i zakázat. ÚOHS od samého počátku spolupracuje s poskytovatelem – ještě před řízením u Evropské komise dává českým poskytovatelům návod, jak vyplnit potřebné formuláře, jaké informace Evropské komisi předložit, aby proces posouzení byl co možná nejrychlejší. Při samotném řízení před Evropskou komisí se ÚOHS zapojuje do přípravy podkladů a podání vyžádaných Komisí, dohlíží na splnění lhůt a dalších povinností spojených s vedením řízení před Komisí (např. včasné dodání podkladů, vymezení tzv. důvěrných údajů v podkladech/rozhodnutích), na jejichž plnění se rovněž podílí, zajišťuje organizaci telefonických či osobních jednání se zástupci Komise, kterých se rovněž účastní, a napomáhá s uplatňováním procesních možností, které evropské předpisy ve veřejné podpoře upravují. Prostřednictvím ÚOHS probíhá veškerá komunikace mezi Evropskou komisí a poskytovateli podpory.

Pokud se o veřejnou podporu nejedná, ÚOHS poskytovatele seznámí s tím, že na danou podporu se předpisy o veřejné podpoře nevztahují; pokud je případ podpory předložen Evropské komisi, tak ta provede prakticky to stejné vydáním rozhodnutí, že dané opatření veřejnou podporu nezakládá.

V které fázi bylo toto vyjednávání nejtěžší?

Jakékoli jednání se vždy komplikuje úměrně s rostoucím počtem účastníků s různými zájmy. V případě řízení před Evropskou komisí není nikdy prospěšné, pokud Evropská komise řeší určitou podporu, kterou potřebuje členský stát zpravidla co nejrychleji schválit, a současně stížnost podanou nejčastěji konkurentem příjemce. A to byl právě případ České pošty. ÚOHS se tedy musel spolu s poskytovatelem vypořádávat nejen s dotazy Evropské komise, které se týkaly čistě jeho záměru podpory, ale také s dotazy, které navíc vyvolal stěžovatel. Ke znatelnému pokroku ve vývoji došlo teprve poté, co se Evropská komise důkladně se všemi detaily opatření seznámila, prostudovala argumentaci ČR a uznala, že informace od stěžovatele neprokazují poskytnutí nedovolené veřejné podpory pro Českou poštu.

Mělo vyjednávání nějaká specifika oproti předchozím?

Specifické bylo řízení hned v několika ohledech. Jednak předmětem podpory – jedná se o služby, které mají celospolečenský dosah. Nikdy předtím podporu v tomto odvětví ÚOHS ani jiný český státní orgán s Evropskou komisí neřešil. Případy tohoto typu přitom patří i na úrovni Evropské komise k těm nejsložitějším. Proto i přes četná rozhodnutí vyžaduje Evropská komise v těchto případech nejdříve tzv. prenotifikaci (tj. fáze jednání s Evropskou komisí před podáním formální žádosti o posouzení podpory). Dále bylo specifické také to, že se řešil nejen jeden záměr podpory pro stejného příjemce, ale hned dva, a navíc vstoupily do řízení zmíněné stížnosti. Konečně nelze nezmínit i to, že podpora byla specifická svojí výší, a tedy i rozsahem možných hospodářských důsledků pro příjemce, pokud by ji Evropská komise neschválila.

Proč nevyjednávala Česká pošta, ale ÚOHS?

Proces je v oblasti veřejné podpory nastavený tak, že Evropská komise v řízení o veřejné podpoře jedná s členským státem, nikoli s příjemcem nebo určitou osobu, např. poskytovatelem. Součinnost České republiky s Evropskou komisí v oblasti veřejné podpory pak upravuje zákon č. 215/2004 Sb., na jehož základě ÚOHS, mimo oblast zemědělství a rybolovu, „vykonává centrální koordinační, poradenskou, konzultační a monitorující činnost v oblasti veřejné podpory“. Ačkoli tedy do řízení před Evropskou komisí jsou zapojeni poskytovatelé podpory, a mohou být někdy zapojeni i příjemci, je ÚOHS tím, kdo na území České republiky veškerou komunikaci v otázkách veřejné podpory s Evropskou komisí zahajuje, zprostředkovává a uzavírá zpravidla zasláním vyjádření o vymezení důvěrných údajů v rozhodnutí Evropské komise.

Jsou v současné době nějaká vyjednávání podobného typu v běhu?

Komunikace mezi ÚOHS a poskytovateli podpory na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé probíhá neustále. Tato komunikace se týká řízení o nově zaváděných podporách, řízení o stížnostech, které byly podány u Evropské komise, prenotifikačních řízení či celé řady konzultací ohledně správného použití konkrétních ustanovení pravidel pro veřejnou podporu. Za loňský rok jsme napočítali přes 560 těchto aktivit. Zde je třeba uvést, že oblast veřejné podpory je upravena pouze na evropské úrovni, Evropská komise tak při použití pravidel v konkrétních případech hraje významnou roli. V současné době je vedena u Evropské komise řada řízení o nových podporách a zejména o stížnostech podávaných konkurenty příjemců podpory. Z opravdu velkých případů lze zmínit např. v loňském roce uzavřené řízení o systému podpory obnovitelných zdrojů energie. Jednalo se o několik dílčích řízení zahájených v roce 2012 a průběžně ukončovaných vydáním rozhodnutí Evropské komise, která byla vždy pozitivní a předmětnou podporu povolila. Poslední rozhodnutí v této věci bylo vydáno koncem loňského roku. Celková dovolená podpora v této oblasti dosahuje několika desítek miliard korun.

Jiří Reichl

 

Tématům spojeným s Českou poštou jsme se také věnovali v těchto článcích:

Evropská komise schválila státní podporu pro Českou poštu na datové schránky a poštovní služby 

Dvě a půl miliardy na pět let. Další „obr“ kšeft pro Českou poštu od… 

Kompenzační fond pro Českou poštu je proti pravidlům Unie. Platby za roky 2013 a… 

Zajištění provozu datových schránek Českou poštou budí emoce napříč resorty 

Šéf České pošty Elkán končí na konci února. Dohodl se na tom s ministrem… 

Pošta naráží s franšízami poboček na nezájem obcí. Změní proto pravidla