Ministerstvo obrany chystá od příštího roku změny ve své struktuře. Změny působí poněkud chaotickým dojmem. Skončit by měl náměstek Antonín Rada, který má pod sebou sekci dozoru a kontroly, včetně ministerské inspekce. Nově bude zřízena sekce průmyslové spolupráce, která byla před časem zrušena.
Plánovaná systemizace ministerstva obrany se měla původně dotknout skoro dvou stovek pracovních míst. Ve středu ji schválila vláda. Po protestech kvůli avizovanému konci šéfa Eduarda Stehlíka kvůli ukončení takzvaného závazku v armádě, a plánovanému personálnímu zeštíhlení odboru pro veterány, se nakonec narýsované personální změny poněkud zúžily.
„V rámci dlouhodobého trendu snižování počtů v úřadu ministerstva obrany dojde ke zrušení 65 tabulkových míst, z toho 28 míst představených (ředitelé odborů a vedoucí oddělení). V Armádě České republiky k žádnému snižování nedochází,“ potvrdil změny v plánech systemizace mluvčí resortu Jan Pejšek. Zasáhl do nich i premiér Andrej Babiš, který se zastal historika Eduarda Stehlíka poté, co se objevily informace o jeho konci v resortu.
Ve funkci tak má od Nového roku podle informací Ekonomického deníku skončit náměstek ministra obrany Antonín Rada. „Hlavní změnou ve struktuře MO bude od roku 2020 zrušení sekce dozoru a kontroly,“ uvedl Jan Pejšek. Rada má ve své gesci sekci dozoru a kontroly. Spadá pod něj odbor inspekce ministra, ochrana lidských práv (ombudsmanka Lenka Marečková), odbor dohledu nad akvizicemi, odbor dohledu nad vojenským letectvím, a odbor státního dozoru.
Antonín Rada byl v letech 1997–1998 příslušníkem mise SFOR, v letech 2000–2009 náčelníkem Zvláštního odboru Vojenské policie. Později přestoupil (2010-2011) na ministerstvo dopravy na odbor auditu, kontroly a dozoru. V letech 2011-2013 působil na Úřadu vlády v sekci pro koordinaci boje s korupcí. V roce 2014 se stal generálním inspektorem – ředitelem Inspekce ministra obrany. Prvního ledna 2015 byl jmenován náměstkem. Na ministerstvu se nyní řeší, kam, zda vůbec, a případně do jakých struktur Antonína Radu zařadí.
Zrušená a obnovená
Další velkou změnou, která vyvolává v resortu značné kontroverze, je znovu obnovení sekce průmyslové spolupráce. Jejím hlavním úkolem je podpora a komunikace s českými zbrojními firmami. Ta už v resortu fungovala, ale ministryně Karla Šlechtová ji na začátku roku 2018 zrušila. „Vzhledem k rostoucímu rozpočtu nabývá spolupráce s obranným průmyslem a jeho podpora na důležitosti,” vysvětlil její znovuzřízení týdeníku Euro mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Když Karla Šlechtová (za ANO) 1. ledna 2018 sekci rušila, tehdejší náměstek a šéf sekce Tomáš Kuchta k tomu týdeníku Euro loni v létě řekl: „Vysvětlila mi (Šlechtová, pozn. red.), že sekce průmyslové spolupráce byla příliš malá, ale nějak k tomu nepřipočítala ty tisícovky lidí ve státních podnicích a příspěvkových organizacích.“
Se zrušením sekce nesouhlasil nejen Kuchta, který je dnes českým velvyslancem v Srbsku, ale ani zástupci českých firem zaměřených na zbrojní výrobu. To ostatně na několika setkáních řekli i Lubomíru Metnarovi, jenž se ministerstva ujal v červnu 2018 po Šlechtové.
Podle spekulací týdeníku Euro by se měl novým náměstkem ministra a šéfem sekce stát Tomáš Kopečný, nynější ředitel resortního odboru a bývalý Kuchtův kolega. „O tom, jak bude sekce personálně obsazená, si nedovolím v médiích v tuto chvíli spekulovat. Navíc do 1. ledna 2020 je ještě spousta času,” reagoval pro týdeník Euro sám Kopečný.
Podle Jana Pejška vypíše resort výběrové řízení na nového náměstka v nejbližších dnech. Pokud se tendr nestihne do 1. ledna 2020 ukončit, ministr obrany určí dočasného šéfa sekce příkazem.
Komunikace s potenciálními dodavateli vázne už nějaký čas. Po jmenování náměstka Filipa Říhy (právníka) do vedení sekce ministerstva obrany, která kontrahuje stamiliónové armádní zakázky, totiž nastaly zcela nové časy z právního pohledu.
Zhruba půl roku si sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany klade do smluv velmi tvrdou podmínku vůči svým dodavatelům – zbrojařským firmám. „Začali to uplatňovat zhruba před půl rokem, odvíjí se to od prohraného soudu s Českou zbrojovkou kvůli balistických nákupu vest, který případ vrátil k prvoinstančnímu projednání,“ informoval Ekonomický deník obeznámený zdroj z ministerstva. Dá se snadno říci, že nový přístup je až neuvěřitelně diskriminační. Resort je dle nově formulované dikce smluvních podmínek oprávněn odstoupit od kontraktu bez udání důvodu. A to ve dvouměsíční lhůtě, která začíná běžet den po doručení výpovědi.
Odborníci varují před možným korupčním potenciálem nově vystavěných smluv, který může mimo jiné vzniknout libovůlí ministerského úředníka.
Metnar ustoupil
Kabinet premiéra Andreje Babiše schválil systemizaci služebních úřadů na rok 2020 ve středu. Ministerstvo obrany nechtělo podle mluvčího Jana Pejška na poslední chvíli uplatňovat změny, aby neblokovalo či neohrozilo schválení dokumentu, který se týká 234 služebních úřadů a více než 75 tisíc státních zaměstnanců.
„Ministr obrany Lubomír Metnar se rozhodl revidovat původní návrh a zachovat současnou podobu odboru pro válečné veterány. Proto v následujících týdnech předloží vládě návrh úpravy systemizace i struktury Ministerstva obrany na rok 2020, který toto jeho rozhodnutí bude reflektovat. Plukovníku Eduardu Stehlíkovi bude v této souvislosti nabídnuto prodloužení závazku vojáka z povolání,“ dodává Jan Pejšek ke kauze odchodu-neodchodu šéfa odboru péče o válečné veterány Eduarda Stehlíka.
Jan Hrbáček
