INZERCE

Liverpool Street station. V okolí jednoho z nejhlučnějších míst v Londýně se nachází poměrně rozsáhlá bytová zástavba. Lidé svá obydlí chrání proti hluku různými způsoby.

Města jsou stále hlučnější. Odskáčou to hlavně chudí

V hustě obydlených městech jsou to především chudší okrajové čtvrti, na které dopadá znečištění hlukem. Pomoci ale může promyšlená architektura a protihlukový management.

Na londýnské stanici metra Liverpool Street byste jen těžko slyšeli vlastního slova. Vzduchem se linou nejrůznější zvuky přijíždějících a odjíždějících vlaků. Když souprava brzdí ve stanici, konverzující lidé zpravidla utichnou, protože by pak stejně museli větu opakovat. A i poté mají jen pár vteřin na to do příjezdu dalšího vlaku.

I v okolí jednoho z nejhlučnějších míst Londýna ale žijí lidé. Aby se ovšem dokázali od vnějšího světa izolovat, musí si své byty opatřit protihlukovými prvky. „V mém bytě jsem musel instalovat odvětrávací potrubí. Vede stropem do klidného vnitrobloku, takže zvuk vlaků neslyším,“ řekl listu The Guardian pětatřicetiletý Londýňan Nick Butcher, který si jen tak okno do ulice otevřít nemůže. Dokonce i dveře na vnitřní balkón jsou opatřeny zvláštní protihlukovou úpravou.

Nick Butcher bydlí v Mint Street, ze které je to na metro v Liverpool Street jen pár kroků. Jde o bytové jednotky, které splňují definici dostupného bydlení, a které byly dokončeny před pěti lety. Část bytů je pronajímána také jako sociální bydlení. Nikdo se sem příliš nehrnul, protože měl obavy z hluku. I proto zde bylo nutné začlenit několik stavebních vychytávek, které by tento problém alespoň částečně vyřešily.

V hluku žijí chudší a menšiny

„Londýn se zahušťuje,“ řekl Guardianu Ivan Harbour z architektonického studia Rogers Stirk Harbours + Partners. „Jestliže si lidé nemají lézt na nervy, musíte jim zajistit příjemné bydlení. Jednou z cest je výstavba takových bytů, které budou oázou klidu uprostřed rušného města,“ dodal. Jenže s tím, jak lidí ve městech přibývá, je odhlučnění stále náročnější úkol.

Podle předpovědí OSN budou do roku 2050 žít ve městech dvě třetiny světové populace. Indie předpokládá, že do stejného roku ve městech přibude 416 milionů obyvatel, v Číně 255 a Nigérii 189 milionů. A s tím, jak se budou města rozrůstat, porostou také nároky na to, jak si poradit se zesilujícím hlukovým znečištěním. Z nejnovější studie britské vlády například vyplynulo, že se významně zvýšil podíl počet obyvatel, kteří uvedli, že jsou obtěžováni hlukem z automobilové dopravy, letecké dopravy a stavebnictví.

Největšímu rámusu, a tedy nejvíce negativním dopadům, jsou vystaveni chudí. Podle dva roky staré americké studie jsou lidé z okrajových částí měst vystavení průměrně o dva decibely intenzivnějšímu hluku než lidé žijící v luxusnějších čtvrtích. Podle Guardianu se tak dá hovořit o tom, že hluk vede k sociální segregaci. V případě Spojených států také vesměs platí, že intenzivnějšímu hluku jsou vystaveni lidé hispánského a asijského původu. Tato souvislost se potvrdila v případě Chicaga a Detroitu.

Vyšší riziko infarktu a cukrovky

S hlukem však nesouvisí jen to, že jde o otravný prvek života ve městě. Hluk má také řadu negativních dopadů na lidské zdraví. Několik studií nezávisle na sobě potvrdilo, že způsobuje například vysoký krevní tlak, zvyšuje riziko infarktu myokardu nebo výskytu diabetu druhého typu. Evropská agentura pro životní prostředí dokonce přišla se zjištěním, že v Evropě každý rok v důsledku vystavení hluku zemře předčasně asi deset tisíc lidí.

Není proto divu, že klidnější místa k bydlení jsou žádanější, a tedy dražší. Na dražší bydlení ale zase dosáhnou jen lidí s vyšším příjmy. Chudým často nezbývá než vzít za vděk bydlením, kde se hluk zkrátka vyskytuje. Kruh se uzavírá.

Řešením je při výstavbě používat odhlučňovací technologie či stavět zdi o větší tloušťce. Kritici sice namítají, že takový způsob má výraznější ekologickou stopu, protože roste spotřeba stavebního materiálu. Na druhé straně ale platí, že tlustší stěny mají lepší tepelně izolační vlastnosti, což znamená nižší únik tepla v zimě a menší přehřívání vnitřních prostor v létě. V obou případech je pak provoz energeticky méně náročný, a tedy ekologičtější.

Platí také, že lepší technologie pro výstavbu odhlučněných budov jsou stále dostupnější, a tak existuje jistá naděje, že bydlení v klidu nebude nedostupným luxusem na věčné časy.

-zm-