Vláda premiéra Pétera Magyara do konce roku provede komplexní revizi smluv o stavbě jaderné elektrárny Paks 2 s ruským Rosatomem. Během příštího roku Maďaři ukončí odběr ruského plynu, náhradní dodávky už mají domluvené. Rozhovor, který poskytl ministr hospodářství a energetiky István Kapitány serveru Telex, je plný informací, které se v Moskvě líbit nebudou.
Podle ministra Kapitányho doprovází přípravu a stavbu jaderné elektrárny Paks 2 značné zpoždění. Současně se snížily náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů a baterií, které už vycházejí lépe než nové reaktory. Letošní léto navíc plně odhalilo problém s nedostatkem vody v Dunaji. Problém byl už s chlazením čtyř starších reaktorů v Paksi, které musely omezit provoz. Teď k nim mají přibýt dva další – ale jisté to není.
Maďarská vláda vyhodnocuje finanční dopady případného odstoupení či vypovězení smluv s Rosatomem; konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Pro připomenutí: Jaderná dohoda uzavřená mezi premiérem Viktorem Orbánem a prezidentem Vladimirem Putinem v lednu 2014 utužila politické a ekonomické vazby mezi Maďarskem a Ruskem. Dodnes ji doprovázejí nejasnosti ohledně utajování obsahu smluv a skutečné ceny za dva 1200megawattové jaderné bloky.
Rumunský plyn místo ruského
István Kapitány dále v rozhovoru řekl, že od příštího roku Maďarsku bude odebírat plyn z jiných než ruských zdrojů. Splní tak požadavek Evropské unie na ukončení dovozu ruského plynu do října 2027. Mezi tyto alternativy patří rumunské plynové pole Neptun Deep v Černém moři, kde se má těžba rozjet už v příštím roce. Kapitány počítá také s dovozem zkapalněného plynu z chorvatského LNG terminálu na ostrově Krk.
Pokud jde o ropu, Magyarova vláda chce využít kapacitu ropovodu Adria, který taktéž vede z chorvatského pobřeží. Jednání s Chorvaty o dodávkách se prý vyvíjejí pozitivním směrem. Je tak šance ukončit napětí mezi oběma státy, které panovalo za předchozího premiéra Viktora Orbána. Projevovalo se až nedůstojným dohadováním, proč dovoz ropy prostřednictvím chorvatského potrubí není výhodný a reálný.
Baterie, větrníky a nižší dovoz
Zkušený manažer Kapitány, který v letech 2014 až 2024 zastával post viceprezidenta koncernu Shell, chce také snížit závislost Maďarska na dovozu elektřiny. Fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 8850 megawattů (MW) sice vytvářejí přebytek elektřiny okolo poledne, po většinu dne však Maďaři musejí energii dovážet. Úlevu mají přinést bateriová úložiště energie o výkonu 3000 až 4000 MW.
Nová maďarská vláda chce znovu rozjet výstavbu větrných elektráren, kterou Orbánova vláda od roku 2017 fakticky zablokovala požadavkem na odstup nejméně 12 kilometrů od obydlených domů. Teď už opět láká soukromý kapitál. Magyarův kabinet nicméně stanovil podmínku, aby 25 procent elektřiny z větrných elektráren investoři nabídli místním obyvatelům a komunitám.
