Má stát podpořit uhelné a plynové teplárny? Z prostředí energetiky se ozývá nadšení i zděšení

Úlevy v platbách za emisní povolenky pro teplárny v rozsahu až 8,5 miliardy korun ročně. Vedle toho chce stát každým rokem podpořit vznik nových energetických zdrojů – hlavně na zemní plyn – částkou až tří miliard korun ročně. Takové návrhy obsahuje návrh nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie.

Podobu návrhu vládního nařízení Ekonomický deník zveřejnil jako první před týdnem. Vyvolává mnohé otázníky. Můžeme si dovolit tak štědrou podporu v době, kdy chce nová vláda šetřit a škrtat ve veřejných výdajích? Proč se aukce, které jinde v Evropě podporují rozvoj zelené energetiky, změnily v podporu tepláren na zemní plyn? Ekonomický deník oslovil různé zájmové skupiny v české energetice, co si o kontroverzním návrhu vládního nařízení myslí.

Kladnou odezvu vládní návrh logicky získává u Teplárenského sdružení ČR. To hovoří o narovnání podmínek na trhu. „Těch 500 korun za povolenku je cena, kterou budou teplárny hradit. Další omezení je, že podpora nesmí přesáhnout 75 procent průměrné tržní ceny povolenky za daný rok, to je uvedeno přímo v zákoně. Teplárny budou tedy i nadále podstatně znevýhodněné proti lokální výrobě tepla, která nebude platit nic nejméně do konce roku 2025,“ uvedl výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Aby se plánovaný odchod českého teplárenství od uhlí podařil, je podle Hájka nutné podpořit nové plynové teplárny. „Pokud se mají větší projekty stihnout do roku 2030, tak se musí vysoutěžit podpora do roku 2025,“ zdůraznil Hájek. S podporou výroby elektřiny z biomasy v nových zdrojích nepočítá ani zákon, proto Hájek považuje za správné, že energetické využití biomasy bude podporováno prostřednictvím zeleného bonusu na teplo.

Dotováním k závislosti na ruském plynu

Také Hospodářská komora ČR nevidí v úlevách pro uhelné teplárny problém. „Podmínkou přiznání této podpory je závazek nahradit uhlí do roku 2030, nejedná se tedy o žádnou podporu uhlí, jak je někdy mylně tvrzeno,“ odpověděla tajemnice Energetické sekce Hospodářské komory Lenka Janáková. Hospodářská komora souhlasí také se zařazením plynových kogeneračních zdrojů mezi zdroje, které si mohou v aukci vysoutěžit zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny.

Naopak silně kritické k úlevám pro uhelné teplárny i podpoře pro plynové zdroje jsou ekologické organizace a sdružení firem z oboru zelené energetiky. „Pokud jde o transformační podporu, máme pochybnosti, že by s návrhem na dotování fosilní energie ze státního rozpočtu mohla Evropská komise souhlasit. Souhlas EK je přitom podmínkou podle zákona o podporovaných zdrojích. Podporujeme rozvoj obnovitelných zdrojů, plyn ani uhlí mezi ně nepatří,“ konstatoval předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Ani podpora plynových energetických zdrojů není podle Chalupy s ohledem na závislost na dovozu plynu z Ruska správná.

Nové elektrárny s podporou dle výsledku aukce

Výše zmíněné asociace nepovažují za problém, že do chystaných aukcí nových zdrojů nejsou zařazeny fotovoltaické elektrárny (FVE). Stejný názor na věc má také ministerstvo životního prostředí. „Instalaci FVE podporuje zejména Modernizační fond a některé další dotační tituly – Nová zelená úsporám, Operační program Životní prostředí, OPTAK. Tento postup je dlouhodobě koordinován s ostatními resorty včetně ministerstva průmyslu,“ reagoval mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.

Patří fotovoltaika do aukcí?

Podle Svazu moderní energetiky by vláda fotovoltaiku mezi zdroje, které se mohou ucházet o aukční podporu a zelené bonusy, zahrnout měla. „V letech 2022 až 2024, pro které se návrhy cílů v návrhu MPO uvažuje, může jít o testovací objem nových projektů s cílem prověřit zájem trhu o jednotlivé formy podpory a schopnost investorů pro své záměry získat financování. Aukční podpora je přitom výhodná pro stát i spotřebitele; stát získá předvídatelné prostředí v energetice,“ zmínil Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Sedlák připomněl, že aukční podporu jako impuls pro budování nových solárních a větrných elektráren používá Německo od roku 2015. Díky soutěžení klesla cena solární elektřiny dodávané do sítě mezi lety 2015 a 2021 o 48 procent. Aukce úspěšně pořádá také Polsko, Maďarsko nebo Francie.

Nejostřejší kritika přišla z ekologických kruhů. „Ministr průmyslu Jozef Síkela zřejmě fatálně podcenil setrvačnost aparátu, který zdědil. Jak jinak si vysvětlit, že z jeho úřadu vyšel návrh masivně podporovat plyn a uhlí, ale jen pár větrníků a přesně nula fotovoltaických elektráren? Návrh je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády i programem Starostů a nezávislých, kteří jej na post nominovali. Ministr sám mluví o tom, že jsme zaspali v rozvoji obnovitelných zdrojů. Měl by tento nesmyslný návrh nechat přepracovat,“ řekl o návrhu nařízení vlády vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Účastníci připomínkového řízení mohou svá vyjádření předat ministerstvu průmyslu a obchodu do 8. února.

David Tramba