INZERCE

Lidé z Pošumaví budou opět protestovat proti jadernému úložišti

Obyvatelé pošumavských vesnic budou v sobotu opět protestovat proti plánované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu.

Devítikilometrový pochod „K uctění a zachování přírody a života v Pošumaví“ povede po pomyslném obvodu zvažované stavby, která by v podzemí zabrala plochu asi 300 hektarů a na povrchu 19 hektarů. Počítá se opět s velkou účastní místních, ale také chatařů i sympatizantů z jiných částí republiky. Loni přišlo víc než 400 lidí, což byl v historii jeden z nejvyšších počtů, řekl dnes ČTK starosta Chanovic Petr Klásek, jeden z hlavních organizátorů protestů.

Klásek je zároveň mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti, kterou loni v říjnu založilo 14 obcí a 11 spolků z celé ČR. Stát zvažuje pro úložiště sedm lokalit v Česku. Konečné umístění má být stanoveno do roku 2025 a zprovoznění úložiště, kde má být odpad uložen desetitisíce let, předpokládá Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v roce 2065. Vláda už v roce 2012 schválila dotčeným obcím kompenzace za geologický průzkum, který jim náleží podle atomového zákona. Obce na Horažďovicku ale peníze odmítly, považují je za úplatek.

Čtrnáctý ročník pochodu vyjde mezi 08:30 a 09:30 od chanovického zámku. Ve 13:00 budou k lidem hovořit starostové dotčených obcí, tedy Chanovic, Kvášňovic, Maňovic, Olšan, Pačejova a Velkého Boru, které spravují 17 vesnic. „Veřejnosti řekneme všechny aktuální informace,“ řekl Klásek.

Lokalita Březový potok je výjimečná tím, jak jsou všechny obce jednotné proti průzkumu i stavbě a drží při sobě celých 15 let, i když se mění zastupitelstva a starostové. Podporuje je také největší město Horažďovice a sdružení 35 obcí Prácheňsko. „Od roku 2003, kdy se o úložišti u nás začalo mluvit, jsou všechna usnesení a názory všech zastupitelů obcí jednoznačně proti úložišti,“ řekl starosta Horažďovic Michael Forman. Potvrdila to také místní referenda v obcích. Podle starostů odpor obyvatel a chalupářů neustává, naopak sílí.

„Napadl sníh, bude krásné zimní počasí,“ řekl Klásek. Podle něj je stále nutné pochody pořádat. „Naopak nyní je to hodně potřebné. I ministr (průmyslu a obchodu Jan) Mládek (ČSSD) do toho vnesl zmatek tím, jak v létě vyhlásil, že se průzkum zužuje na dvě lokality, a pak to zase zrušil. SÚRAO poté nestihlo průzkumy,“ řekl. SÚRAO žádá ministerstvo životního prostředí o prodloužení průzkumů, které jsou zatím v úvodní fázi, o dva roky, obce ale nesouhlasí. „Mašinérie tedy běží dál,“ dodal Klásek.

Platforma i obce z Horažďovicka usilují o to, aby byla prodiskutována a přijata nová koncepce nakládání s radioaktivními odpady. Chtějí jasně definována kritéria, podle nichž bude místo pro úložiště vybíráno, a přijetí zákona posilujícího práva obcí. V tomto smyslu teď požádali o pomoc nového plzeňského hejtmana. Nelíbí se jim hlavně podle nich přehlíživé a direktivní jednání státních institucí vůči obcím a občanům a navrhovaný nenávratný způsob ukládání odpadu.

Koncem října 2015 podali starostové šesti obcí z Pošumaví a města Horažďovice žalobu na stát kvůli tomu, že povolil geologický průzkum území, který byl loni zahájen. „Žaloba je u Městského soudu v Praze a dosud nebylo žádné stání,“ dodal Klásek.

Platforma uspořádá 22. dubna celostátní Den proti úložišti s veřejnými akcemi ve všech lokalitách, kde by mohlo úložiště vzniknout.

–čtk–