Rusko vyhlásilo na okupovaném Krymu nouzový režim. Má to údajně pomoci řešit otázky ekonomického charakteru, konkrétní důvody ale tamní šéf nesdělil. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky elektřiny. Dodává stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. 

„Toto rozhodnutí bylo učiněno především za účelem urovnání otázek ekonomického charakteru,“ říká na Telegramu šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov. „Umožňuje maximálně operativně řešit otázky související se stabilním fungováním všech sfér, na kterých závisí zajištění životních potřeb obyvatelstva,“ dodává. Na webových stránkách správy Krymu se píše, že Aksjonov nouzový režim vyhlásil kvůli zhoršení situace v regionu.

Dronové útoky na okupovaný Krym

Podle agentury AP se ukrajinské ozbrojené síly v poslední době snaží strategicky důležitý poloostrov izolovat. Na Krym stále intenzivněji útočí ukrajinské drony. Jejich cílem je ropná infrastruktura nebo mosty spojující poloostrov s pevninou. Cílem útoků je zabránit ruské armádě v tom, aby Krym využívala jako základnu k útokům proti Ukrajině.

Ukrajinská armáda v úterý oznámila zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál. Označila ho za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany informovalo také o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo na distribuční stanici plynu v Simferopolu. 

Na poloostrově v poslední době panuje nedostatek pohonných hmot a úřady nedávno zakázaly jejich prodej civilistům. Obyvatelé se musejí vypořádat i s odstávkami elektrického proudu. Rozsáhlý blackout postihl i největší tamní město Sevastopol.

Vlaky z Ruska po Krymu nejezdí, končí v Kerči, napsala dnes BBC. Jde o přístavní město na východě poloostrova, které s Ruskem spojuje Krymský most. Úřady nedávno oznámily třeba také rušení letních dětských táborů v regionu.

Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, podpořilo tehdy také povstání separatistů na Donbasu na východě Ukrajiny. V únoru 2022 zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi do sousední země. Ukrajina se ruské armádě brání, přičemž součástí bojů jsou vzdušné útoky obou stran.