INZERCE

Problémy s kontajnerovou dopravou jsou převážně v oblasti Afriky. Foto: Pixabay

Kontejnerová doprava: čeští experti vyvíjejí monitorovací systém proti ztrátám a krádežím na moři

Rozdílné satelitní, navigační a komunikační systémy jsou důvodem, proč je v rámci kontejnerové dopravy tolik krádeží a poškozených zásilek. To by ale mohl zastavit systém, který vyvíjejí experti z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně a společnosti GINA Software. Jednotná platforma pro monitoring a datovou analýzu přepravních kontejnerů pomůže předcházet ztrátám a krádežím. Technologická agentura České republiky podpořila z Programu ZÉTA tento výzkum částkou přesahující 7,7 milionů korun.

Problémy s bezpečnou přepravou kontejnerů jsou typické například pro dopravu mezi státy Afriky. Právě zde je zvýšená poptávka po zajištění lepšího monitoringu aktuální polohy a stavu kontejneru. Příkladem mohou být léky, které musí na místo určení dorazit včas a pro jejich transport musí být splněny vhodné teplotní podmínky. „Nová platforma umožní monitoring a lokalizaci kontejneru po celém světě, dále pak jeho efektivní dopravu, předcházení ztrátám, krádežím, nevhodnému zacházení nebo neoprávněné manipulaci,“ upozornil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

Jak to funguje?

Uvažovaná jednotná platforma se skládá z komunikační jednotky a z vlastního softwaru pro monitoring kontejnerů. Komunikační jednotka sdružuje v rámci kontejneru dvě funkce: monitoring vnitřního prostředí kontejneru (teplota, vlhkost, snímání otřesů, detekce vniknutí do kontejneru) a bezdrátovou komunikaci s nadřazeným dohledovým systémem, který sdružuje data o monitorovaných kontejnerech.

Vyvíjený škálovatelný software je primárně aplikací pro vyhodnocování a analýzu dat z chytrých senzorů umístěných v přepravních jednotkách. „Náš projekt cílí na využití pro obchodování a zámořskou přepravu zejména cenného zboží a poskytování humanitární pomoci,“ zdůraznil Boris Procházka, jednatel společnosti GINA Software.

Jednotná aplikace pro sledování přepravy kontejneru dosud chybí. V praxi se používá kombinace satelitního navigačního a komunikačního systému. Ten má však své mezery, jako je například omezené pokrytí, vysoká energetická spotřeba a provozní náklady na přenos polohových dat nebo nedostatečná informace o stavu převáženého nákladu.

„Použití této inovativní platformy by otevřelo i širší možnosti lokalizace za ztížených podmínek. Příkladem může být datový přenos či lokalizace kontejneru, který je zcela obklopený ostatními kontejnery nebo umístěný v překladišti,“ vysvětlil Petr Musil, vědecký pracovník Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně.

Návrh samotného zařízení počítá s nasazením ve specifických podmínkách námořní dopravy, kde jsou typické značné výkyvy teplot, vysoká vzdušná vlhkost nebo korozivní působení soli.

Jana Bartošová