Česká republika získá možnost podporovat záložní elektrárny, které spustí provoz v době, kdy bude na trhu nedostatek výkonu a cena poletí prudce nahoru. Evropská komise totiž schválila pravidla české státní podpory pro takzvané kapacitní mechanismy. „Jedná se o první kapacitní mechanismus schválený podle rámce Dohody o čistém průmyslu, který Komise přijala dne 25. června 2025,“ uvedla ve zprávě pro média.
Jak dále Komise oznámila, podpůrný mechanismus schválila na dobu nejvýše patnácti let. Vztahuje se na stávající a nové energetické zdroje, skladování energie i přeshraniční kapacitu. „Mechanismus zůstane technologicky otevřený a bude fungovat na konkurenčním základě, což zajistí zachování bezpečnosti dodávek s co nejnižšími náklady a zároveň podpoří integraci čistších a flexibilnějších zdrojů do elektrizační soustavy,“ dodala EK.
Náklady? Od 75 do 150 miliard korun
Vzhledem k nastavenému limitu emisí budou z kapacitního mechanismu vyloučeny uhelné elektrárny. Jinak mají dostat šanci všechny vhodné technologie, tedy nejen vládou preferované plynové a paroplynové elektrárny. Nebude to ovšem zadarmo. „Kapacitní mechanismus bude financován ze spotřebitelských poplatků s odhadovaným celkovým rozpočtem v rozmezí od 3,1 do 6,2 miliardy eur,“ uvedla EK. V přepočtu na koruny se tedy jedná o 75 až 150 miliard korun v závislosti na výsledku aukcí.
Prvním časovým obdobím, pro které může Česko uzavírat smlouvy o dodatečné kapacitě, je zimní sezona 2030/31. „Česko je prvním členským státem, který využívá cílový model kapacitních mechanismů podle rámce státní podpory Dohody o čistém průmyslu (CISAF). Dnešní rozhodnutí umožňuje Česku zavést dobře koncipovaný a cílený kapacitní mechanismus k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v době, kdy Evropa musí zůstat odolná a zároveň orientovaná na budoucnost,“ uvedla k výsledku soutěže výkonná místopředsedkyně EK Teresa Riberaová.
České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zřejmě výsledek tušilo dopředu. Již týden před rozhodnutím EK zveřejnilo na svém webu oznámení o zavedení kapacitního mechanismu. Současně dalo provozovateli přenosové soustavy, tedy společnosti ČEPS, za úkol zjistit potřebnou dostupnost elektrárenského výkonu pro spolehlivý provoz sítě. Takové podklady poslouží pro určení rozsahu soutěžené kapacity záložních zdrojů energie.
„Na tento okamžik jsme se s předstihem připravovali, aby nevznikla časová prodleva mezi získáním notifikačního rozhodnutí a včasnou implementací samotného mechanismu. Proto jsme v minulém týdnu zveřejnili návrh Opatření obecné povahy, jež zmocňuje společnost ČEPS k přípravě aukcí i k administraci samotného mechanismu,“ uvedlo pro vysvětlení MPO.
Náhrada za uhelné bloky
Ministerstvo průmyslu předložilo svůj plán k posouzení Evropské komisi v polovině listopadu. Jako důkaz potřebnosti kapacitních mechanismů posloužilo třeba hodnocení zdrojové přiměřenosti, které zpracovalo evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Česká republika vyšla z hodnocení jako jedna ze zemí nejvíc ohrožených nedostatkem spolehlivého elektrárenského výkonu v zimním období. Ten se má postupně prohlubovat, pokud odstavení dožívajících uhelných bloků nedoprovodí výstavba náhradních zdrojů s řiditelným výkonem.
Vrchní ředitel sekce energetiky na MPO René Neděla již dříve zmínil, že soutěž na nové elektrárny podpořené kapacitním mechanismem ministerstvo vypíše co nejdříve po získání souhlasu Evropské komise. Investoři, kteří v soutěži uspějí, by mohli nové energetické zdroje uvést do provozu v letech 2030 až 2033. Jednat se má hlavně o plynové a paroplynové elektrárny. Mají výhodu v tom, že dokáží rychle měnit výkon podle situace na trhu.
