Dnešek je datem, do kdy se mají podávat nominace na členy vědecké rady Grantové agentury České republiky a také do výzkumné rady a předsednictva Technologické agentury České republiky. V ní se bude navíc z doplněného předsednictva v září volit nový předseda či předsedkyně.
Do konce pracovní doby podatelny Úřadu vlády mohou být dnes doručeny nominace na členy vrcholných orgánů grantové a technologické agentury. Zejména v souvislosti s dovolením nového člena předsednictva Technologické agentury České republiky, z něhož se bude v září volit nový předseda či předsedkyně, se objevují zajímavá jména.
Podle informací Ekonomického deníku se členem předsednictva chce opět stát Martin Bunček, který jím byl již dvě volební období po sobě (druhé mu skončilo 12. října 2017) a dnes je ředitelem Technologické agentury (tedy jakýmsi vrchním úředníkem). Ráda by se také vrátila bývalý předsedkyně Růt Bízková. Velmi zajímavým jménem nového kandidáta je bývalý rektor ČVUT Petr Konvalinka.
Nového člena předsednictva Technologické agentury a posléze i jejího předsedu budou volit členové vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo je výkonným orgánem TA ČR, který zejména schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo zadání veřejných zakázek, a jejich výsledek, rozhoduje o přijetí či nepřijetí návrhů programových projektů do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a o konečném výběru návrhů projektů k podpoře a nese za takové rozhodnutí odpovědnost. Předsednictvo řídí činnost oborových komisi, jmenuje a odvolává jejich členy.
Nutnost dovolit nového člena předsednictva Technologické agentury vyvstala s jmenováním bývalého předsedy Petra Očka náměstkem ministra průmyslu a obchodu (informovali jsme v textu Na MPO se vrací exministr Havlíček. Petr Očko povede sekci Průmysl 4.0).
Proti opakované kandidatuře Růt Bízkové se v odborných kruzích, které mohou nominovat kandidáty, zvedá vlna nevole. Kritici ji vyčítají nepříliš úspěšné působení v čele samotné Technologické agentury ČR, a zmiňují, že za jejího působení se z prestižní agentury stala izolovaná a nepříliš oblíbená agentura, která byla téměř ve válečném stavu s ministerstvy se kterými by měla především spolupracovat (životní prostředí, doprava, průmysl). „Kdyby zůstala paní předsedkyně další funkční období, je velmi pravděpodobné, že by agentura již neexistovala,“ uvedl pro Ekonomický deník jeden z insiderů v oboru. Mluví se také o značných pochybeních, které byly na hranici podání trestního oznámení, z doby působení Bízkové v čele ministerstva životního prostředí.
Bízková se rozešla i s vedením středočeského kraje, kde vedla inovační centrum
Růt Bízková se také nepříliš v dobrém v letošním roce rozešla s vedením středočeského kraje, které je zřizovatelem Středočeského inovačního centra (SIC). Do jeho čela Bízková nastoupila loni v lednu, tedy ještě před změnou ve vedení hejtmanství. Původní koalice ANO, STAN, ODS a Nezávislých Středočechů se loni v říjnu rozpadla a kraj od té doby řídí ANO a ČSSD s podporou komunistů. Změnilo se i představenstvo SIC, nově je členem například krajský radní pro zdravotnictví a bezpečnost Robert Bezděk.
„Jsem spíše známa jako vizionář a stratég než jako ředitel bačkor a stolů. Bohužel u nás nedošlo ke střetu idejí nebo diskusi o směřování spolku a obsahu inovací, ale došlo ke střetu kultur. Z tohoto důvodu jsem dala výpověď,“ vysvětlila v květnu důvody svého odchodu pro ČTK Bízková.
Dodala, že také nesouhlasí se stěhováním centra z pronajatých prostor v Dolních Břežanech do budovy krajského úřadu v Praze. Poukázala na koncentraci špičkových vědeckých pracovišť, jako jsou laserové centrum HiLASE a superlaser ELI Beamlines přímo v Dolních Břežanech nebo biomedicínské centrum Biocev v nedalekém Vestci. „Po podzimních změnách ve složení představenstva nastal z mého pohledu zmar a nepochopení ze strany současného vedení kraje a kroky směřující k faktické likvidaci centra,“ zdůvodnil na facebooku svůj odchod z představenstva Věslav Michalik.
Vedení kraje podle Bezděka požadovalo po inovačním centru změnu činnosti a zefektivnění práce. Namítl, že SIC spotřebovalo za dobu své existence 40 milionů korun, zatímco pouze devět milionů podle něj šlo na podporu inovací. K tomu náklady na pronájem nebytových prostor v Dolních Břežanech činily dva miliony korun ročně a mzdové náklady kolem 12 milionů. Proto hejtmanství podle Bezděka požadovalo změnu priorit. „Podle kraje by se SIC mělo více zaměřit na podporu podnikání a inovací, smysluplný rozvoj mezinárodní spolupráce, zlepšení veřejné dopravy nebo rozvoj internetu v regionu. Podání výpovědi ze strany paní ředitelky tedy chápeme jako reakci na vyšší nároky kraje, které není schopna naplnit,“ uzavřel pro ČTK Bezděk.
Krajské inovační centrum bylo otevřeno koncem v roce 2015. Má podporovat výzkum na území regionu a pomoci k rozvoji malých a středních inovačních firem. Díky tomu se má posílit konkurenceschopnost celého regionu. V centru dosud pracovalo 22 lidí.
Jiří Reichl
O Technologické agentuře ČR jsme dosud psali:
Volby předsednictva Technologické agentury ČR: Duda, Plešek a Kůs
Hledají se 3 z 5 členů předsednictva Technologické agentury ČR
Nový krok k financování výzkumných projektů -Technologická agentura bude spolupracovat s ČMRZB 20.3.2018
MPSV a Technologická agentura dají 21 milionů na výzkum bezpečnosti práce
Rada vlády pro výzkum chce změnit daňové odpočty inovací
