JUDr. Fenyk: trestně stíhaných právnických osob bylo okolo 500

prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Dh.D., DSc., Univ. Priv. Prof., místopředseda Ústavního soudu reprofoto: ČT

Tresty za porušení Zákona o trestně právní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim č. 418/2011 Sb, který nabyl účinnosti k 1. lednu 2012, mohou být poměrně velmi vysoké (až 1,46 miliardy korun). Nejvíce jich vyšetřovali v Praze.

Místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk na Konferenci Klubu personalistů ve své přednášce na téma „Trestněprávní odpovědnost právnických osob se zaměřením na a.s. a s.r.o. s majetkovým podílem státu nebo majetkovým podílem ÚSC“ uvedl, že přibližně 70 procent trestných činů se týkalo krácení či neodvedení daní. Dále šlo o zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, o dotační podvody (ČR i EU). Příslušné instituce prošetřovaly rovněž trestnou činnost v oblasti veřejných zakázek, legalizace výnosů z trestné činnosti, úplatkářství, vydírání, trestné činy proti životnímu prostředí a porušení autorského práva.

Podle profesora Fenyka bylo nejvíce případů vykázáno v obvodu Městského státního zastupitelství v Praze a naopak dosud žádný v obvodu Krajského státního zastupitelství České Budějovice. Jako příklady trestně stíhaných firem mohou posloužit společnosti Metrostav, Agrotec (holding Agrofert) nebo Geosan a také státní podnik Česká pošta. „Za poslední čtyři roky se trestní stíhání dotklo kolem pěti stovek právnických osob, je tedy reálný předpoklad, že počty stíhaých právnických osob budou i nadále narůstat,“ uvedl ve své přednášce Jaroslav Fenyk. Argumentoval přitom statistikou Nejvyššího státního zastupitelství. Podle ní bylo v roce 2012 trestně stíháno 19 právnických osob, roce 2013 to bylo již 61 právnických osoba za první měsíce roku 2014 dokonce 59 právnických osob.

Mezi možné tresty patří i zákaz přijímání dotací

Za trestné činy spáchané právnickou osobou může být uložen trest propadnutí majetku, dále peněžitý trest, který může dosáhnout 20-730 denních sazeb, které jsou od 1.000 po 2.000.000 korun (nejpřísnější peněžitý trest tedy může dosáhnout sumy 1,46 miliardy korun) nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty. Provinilec může být rovněž potrestán až dvacetiletým zákazem činnosti nebo zákazem plnění veřejných zakázek či účasti ve veřejné soutěži po stejně dlouhou dobu. K možným postihům patří také zákaz přijímání dotací a subvencí v době až na dvě desítky let a uveřejnění rozsudku ve veřejných sdělovacích prostředcích. Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze rovněž uložit jako ochranné opatření zabrání věci nebo části majetku.

Při stanovení druhu trestu a jeho výměry musí podle Fenyka příslušný soudce přihlédnout k povaze a závažnosti trestného činu, dále k poměrům právnické osoby, včetně její dosavadní činnosti a jejích majetkových poměrů. Zároveň přihlédne k tomu, zda právnická osoba vykonává činnost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost.

Institut trestní odpovědnosti právnických osob byl do českého právního řádu inkorporován již zmíněným zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim s účinností k 1. lednu 2012. Česká republika se tak zapojila jako poslední členský stát Evropské unie mezi ostatní země našeho kontinentu, které tuto trestní odpovědnost do svých právních řádů postupně zaváděly již od roku 1976.

 

Kristián Chalupa

O tématu trestní odpovědnosti právnických osob jsme již psali:

Renáta Vesecká: Nastane obrat u trestní odpovědnosti zastupitelů?

Advokát Toman: Práce zastupitele je srovnatelná s prací ošetřovatele lvů. Já osobně bych nekandidoval

Advokát Petr Toman: Pokud má zastupitelstvo rozhodnout, musí znát veškeré okolnosti

Ústavní soud: není možné beztrestně podávat trestní oznámení na politické konkurenty