INZERCE

Česká a čínská vlajka. Foto: archiv redakce

Jsou za dopisem pro Čínu projekty Stezka a Pásmo?

Za prohlášením čtyř nejvyšších ústavních činitelů, které bylo reakcí na přijetí Dalajlámy ministrem kultury Danielem Hermannem ve středu na Ministerstvu kultury ČR, může být chystaná cesta premiéra Bohuslava Sobotky na setkání 16 premiérů střední a východní Evropy, která se uskuteční 5. a 6. listopadu v lotyšské Rize.

Mezi českou a čínskou vládou se připravuje dokument s názvem „Plán bilaterální spolupráce mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky v rámci iniciativy Pásmo a Stezka“, jehož text má redakce k dispozici. Obsahuje priority spolupráce na další období v oblastech jako např. infrastruktura, investice, průmysl a obchod, kultura a sport. „Obě strany zdůrazňují tradiční přátelství, dlouhodobé vztahy a plodnou spolupráci v různých oblastech,“ píše se v jednom z úvodních bodů tohoto dokumentu.

Jak zjistil sesterský server Česká justice, dokument by se měl projednávat na summitu šestnácti evropských premiérů s tím čínským (16+1).  Součástí této cesty má být i bilaterální jednání mezi Sobotkou a čínským premiérem Li Kche-čchiangem, jehož výsledkem má být podpis memoranda, které prohlubuje vztahy a spolupráci mezi ČR a Čínou. Do Rigy odcestuje sedmičlenná česká delegace a šestičlenný doprovod. Dokument konkretizuje spolupráci mezi ČR a Čínou mj. například v oblasti energetiky, těžby uhlí, využívání nových technologií, ale i v oblastech jako je bankovnictví, výměna mezi vysokými školami či ve zdravotnictví. Podpis tohoto materiálu, ale i samotné bilaterální jednání českého premiéra s čínským premiérem, by – bez zmíněné reakce českých nejvyšších ústavních činitelů – bylo podle informací České justice ohroženo.

V oblasti infrastruktury „Plán“ obsahuje závazek, že obě strany zlepší spolupráci v oblasti konektivity a identifikují vzájemně hospodářsky výhodnou spolupráci v oblasti infrastruktury, včetně  silnic, železnic a letecké dopravy, s přihlédnutím ke stávajícím prioritám včetně priorit  vyplývajících z členství České republiky v EU. Obě strany rovněž posílí propojování strategií a plánů obou zemí a budou podporovat české a čínské podniky v investování, výstavbě a provozu projektů v oblasti lokálních infrastrukturních zařízení, a to náležitými prostředky jako je uzavírání smluv a PPP projekty, technická spolupráce a financování.

V oblasti investic hodlají podle Plánu obě strany podněcovat vzájemné investiční projekty typu greenfield, podporovat propagaci nového způsobu spolupráce, jakým je společně realizovaná spolupráce na třetích trzích. „Obě strany budou podporovat růst vzájemných investic a zlepšování investičního prostředí, podněcovat výměnu a spolupráci mezi malými a středními podniky obou zemí a zvyšovat míru bezpečnosti investic,“ uvádí se v materiálu. K prioritám bude patřit podpora spolupráce v oblasti výroby zařízení, pobízení podniků z obou zemí k realizaci společných návrhů a výroby letadel všeobecného letectví, a pobízení  špičkových výrobců elektronických a informačních produktů z obou zemí ke zrychlování spolupráce. Obě smluvní strany také hodlají podporovat firmy vyrábějící automobily k rozšiřování exportu. „Budou se též zkoumat možnosti vybudování společného automobilového montážního závodu ve druhé zemi, zlepšení po-prodejní servisní sítě automobilových produktů a k prohlubování spolupráce v oblasti automobilového průmyslu,“ uvádí návrh memoranda.

V průmyslové a obchodní oblasti má být i nadále podporován projekt Průmysl 4.0 a také čínský projekt „Made in China 2025“. O Průmyslu 4.0 Ekonomický deník psal například v textu Průmyslová (r)evoluce 4.0 začíná „strašit“ české podniky či v jiném materiálu Nová průmyslová revoluce se blíží. Pomoc státu je pro Česko stěžejní.

Průmysl a obchod
„Obě strany sdílí názor, že příležitosti pro obchodní a hospodářskou spolupráci, jakož i pro investiční aktivity, existují mimo jiné v těchto oblastech:“
• energetika,
• těžba,
• strojírenství a zpracovatelský průmysl,
• infrastruktura,
• letectví,
• dopravní průmysl,
• vyspělé technologie,
• aplikace informačních a komunikačních technologií,
• normy a certifikace,
• ekonomické zóny,
• zemědělský průmysl,
• chemický průmysl,
• environmentální technologie.

„Obě strany hodlají pobízet zainteresované podniky k založení provozoven v průmyslových zónách v České republice, pokud možno v již existujících, tzv. „Zvýhodněných průmyslových zónách“. Spolupráce v průmyslových zónách může být zaměřena zejména na tato odvětví: automobilový, strojní, chemický a farmaceutický průmysl apod.,“ uvádí se v další části kapitoly věnované průmyslu.

 

V kapitole věnované energetickým zdrojům se hned na začátku uvádí, že obě strany hodlají posilovat spolupráci v oblasti jaderné energie a pobízet podniky obou stran ke spolupráci v oblasti projektové výstavby, výroby zařízení, řízení provozu, řízení  bezpečnosti a technických služeb. To je zajímavé zejména v kontextu informací, které v srpnu tohoto roku řekl nový vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller. Ten totiž uvedl, že v souvislosti s chystanou dostavbou jaderné elektrárny Temelín byli  osloveni dodavatelé v šesti zemích – ve Francii, Rusku, USA, Japonsku, Jižní Koreji a v Číně. „Odpovědi na naše dotazy a nabídky očekáváme do konce října“ uvedl Štuller. V Rize tedy možná bude Temelín tou nejžhavější otázkou probíranou oběma premiéry.

Otevření dveří pro další české banky?

Plán se také zabývá finančním sektorem, což je velmi zajímavá část nejen pro nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho skupinu PPF, která už v Číně působí zejména prostřednictvím poskytovatele menších půjček, společnosti HomeCredit, jejíž pobočky můžeme najít ve 24 provinciích a 260 městech, ale také pro další businessmany v tomto sektoru. Pro ty zní zajímavě tyto věty Plánu: „Obě strany se budou zasazovat o podporu finančních institucí obou zemí při  zakládání dceřiných společností  a/nebo poboček a k zakládání podniků v zemi druhé strany na základě stávajících právních a regulatorních norem a v souladu se zásadou rovného zacházení a reciprocity. Jsou vítány finanční podpora a finanční služby pro obchodní a investiční spolupráci poskytované finančními institucemi obou zemí.“

Bude Česká republika finančním centrem pro střední a východní Evropu?

O tom, že v ČR již má sídlo největší čínská investiční skupina se již mnoho napsalo. Nyní to podle memoranda vypadá, že by v Praze mohl sídlit i investiční fond 16+1. Čínská lidová republika vítá ambici České republiky stát se regionálním finančním centrem pro střední a východní Evropu a obě strany jsou ochotny dále posilovat finanční spolupráci obou zemí,“ uvádí se v dokumentu. „Obě strany budou fond propagovat v České republice, poskytovat metodickou podporu v otázkách investičních priorit, pomáhat při vyhledávání a vyhodnocování investičních příležitostí a podporovat činnost fondu jakýmikoli jinými způsoby podle potřeby. Česká strana nominuje úředníky a/nebo poradce Investičního fondu 16+1 v závislosti na potřebě napomáhat rozvoji jeho strategie a jeho účinnému fungování v rámci iniciativy Pásmo a Stezka,“ stojí v materiálu.

Předmětem zájmu je také letecký průmysl a letecká doprava, která již ostatně mezi oběma zeměmi funguje. Do Prahy létá několik přímých leteckých spojení z Číny týdně.“ Ministerstvo dopravy České republiky a Úřad pro civilní letectví Číny (CAAC) mají v úmyslu podepsat Memorandum o porozumění o spolupráci v civilním leteckém sektoru a jednat  o možnostech navázání dialogu a mechanismu konzultací mezi úřady pro civilní letectví obou zemí a posilování konzultací o významných otázkách spolupráce a otázkách společného zájmu,“ píše se v bodu věnovaném letectví.

Podle materiálu se může pražské letiště (napsáno jest letiště Praha – nikoliv Letiště Václava Havla – pozn. red.) stát strategickým uzel pro transfery leteckých dopravců z Asie. „Obě strany mají za cíl podporovat rozvoj přímých leteckých linek mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou a posilovat pozici České republiky jako centra pro letecké spoje mezi Čínskou lidovou republikou a regionem střední a východní Evropy. Podporují liberalizaci přístupu na trh a navyšovat mezinárodní letecké trasy a počet letů s cílem zvyšovat úroveň konektivity mezi oběma zeměmi a společně prosazovat usnadňování letecké dopravy,“ uvádí dále připravované memorandum

Materiál se nevyhnul ani informačním technologiím. „Na základě Memoranda o posílení rozvoje informační Hedvábné stezky pro informační konektivitu mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Národní rozvojovou a reformní komisí Čínské lidové republiky obě strany usilují o podporu spolupráce a výměnu zkušeností v oblast aplikací informačních a komunikačních technologií, v oblasti chytrých měst, telemedicíny a Internetu Plus,“ uvádí osmnáctý bod memoranda s tím, že v oblasti informačních a komunikačních technologií budou obě strany zlepšovat výměnu informací v oblastech nových průmyslových odvětví, jako jsou sítě Internetu (širokopásmové), cloud computing, telekomunikační technologie, zpracování velkých objemů dat, chytrá města, telemedicína a distanční vzdělávání, a budou diskutovat o dalších způsobech spolupráce s důrazem na ochranu práv duševního vlastnictví.

Jiří Reichl