Zvýšit bezpečnost a spustit, nebo raději navždy odstavit? Ani po deseti letech od havárie v elektrárně Fukušima Daiči nemají Japonci jasno v tom, jak naložit do budoucna s jadernou energetikou. Energetici a byznysmeni volají po rychlém obnovení provozu reaktorů, naopak veřejnost je k jaderné energii skeptická. Provoz zatím obnovilo jen devět z původního počtu 54 atomových bloků.
Byla to scéna, kterou by nevymysleli snad ani autoři katastrofického filmu. Po zemětřesení se 11. března roku 2011 přivalila na východní pobřeží Japonska vlna tsunami o výšce až patnáct metrů. Voda zalila areál jaderné elektrárny Fukušima Daiči. Na třech blocích selhal systém chlazení po explozi nahromaděného vodíku unikla do okolí radioaktivní pára. Nejbližší okolí elektrárny zůstává dodnes neobyvatelné.
Havárie upozornila na nedostatečné zabezpečení japonských jaderných elektráren. Všechny reaktory v ostrovním císařství byly odstaveny a obnovení provozu vláda povolila jen s podmínkou důsledného ověření spolehlivosti bloků. Jako první se vrátil do běžného provozu v srpnu 2015 první blok elektrárny Sendai, poté následovalo dalších osm reaktorů. Jenže poslední z nich byl nastartován v polovině roku 2018 a od té doby nepřibyl žádný další.
Dalších 16 jaderných bloků se nachází v různé fázi schvalování provozu, ale jen u bloků Kashiwazaki-Kariwa 7 a Mihama 3 je šance na spuštění v nejbližších měsících. „Pro Japonce byla a stále je havárie ve Fukušimě traumatem, protože v ´počítačově dokonalém´ Japonsku, kde je všechno přepečlivě promýšleno, spočítáno a plánováno, se ve věci atomové elektrárny Fukušima prokazatelně stala lidská chyba, která měla tragické následky,“ řekl Ekonomickému deníku manažer Ondřej Votruba, který celkem sedm let pracoval v Japonsku (z toho pět a půl roku jako ředitel místní kanceláře státní agentury CzechInvest).
Ondřej Votruba též upozornil na nedávný průzkum veřejného mínění, který provedla japonská státní televize NHK. Celých 50 procent obyvatel chce snížit počet jaderných elektráren v provozu a dalších 17 procent dokonce volá po zastavení všech reaktorů v zemi. Naopak jen tři procenta Japonců by chtěla jadernou energetiku dále rozvíjet. Vzhledem ke skepsi většiny veřejnosti i mnoha komunálních a regionálních politiků se vede tuhý boj o obnovení provozu každého dalšího reaktoru.
Výpadek pěti desítek jaderných bloků, které do roku 2010 vyráběly 25 až 30 procent celkového objemu elektřiny, způsobil Japonsku nemalé problémy. Vzrostla závislost na dovozu černého uhlí a zemního plynu, jejich spalování zvýšilo emise skleníkových plynů. Zvýšila se také cena elektřiny pro koncové zákazníky. Premiér Jošihide Suga před šesti měsíci slíbil, že Japonsko bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. Jenže bez jaderné energie to půjde dost těžko.
Podobně jako v Evropské unii se i v Japonsku obrací pozornost k obnovitelným zdrojům. Podle posledních známých statistik Mezinárodní energetické agentury vyrobily fotovoltaické elektrárny v lednu až listopadu 2020 úctyhodných 77 miliard kilowatthodin elektřiny, což stačilo na pokrytí bezmála devíti procent tamní spotřeby. Rozhodující význam nicméně měly uhelné elektrárny s 31 procenty a plynové s 33 procenty. Zato devět fungujících jaderných bloků zvládlo pokrýt jen 4,7 procenta loňské spotřeby elektřiny v Japonsku.
David Tramba
