Když dojde ke katastrofě, trvá často příliš dlouho, než se pomoc dostane k lidem, kteří ji nejvíce potřebují. Unie chce vzhledem k rostoucímu tlaku na financování přesměrovat více pomoci přímo přes místní organizace, které již působí v terénu. Nyní většinu prostředků spolyká pomalý a nákladný mezinárodní systém pomoci.
Podle nového návrhu Bruselu by humanitární pomoc měla být rychlejší, levnější a také méně závislá na vnějších aktérech. Větší část finančních prostředků má směřovat přímo k místním skupinám. Evropa se těmito změnami připravuje na svět s větším počtem krizí, ale s méně penězi na jejich řešení.
Trumpovy škrty
Tlak na globální humanitární systém se zásadně zvýšil po drastických škrtech v amerických programech, jako jsou ty, které provozuje Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID). Výrazné škrty prosadila administrativa Donalda Trumpa.
Mezinárodní sítí pomoci otřásly podle Bruselu kromě finančních škrtů také ozbrojené konflikty. Kromě války na Ukrajině to je občanská válka v Súdánu a také „katastrofální humanitární situace v Gaze“.
Počet vysídlených lidí roste
Podle údajů Komise se počet násilně vysídlených osob nebo žadatelů o azyl za poslední desetiletí zdvojnásobil. V loňském roce dosáhl 117,3 milionu mužů, žen a dětí. Členské státy Unie v současné době poskytují největší podíl na celosvětovém financování humanitární pomoci. Podílejí se zhruba na 35 procentech celkového objemu pomoci.
„Téměř 240 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc, aby přežilo. Kdyby tito lidé tvořili jeden národ, byl by to pátý největší stát na světě. Odpovídá to celkové populaci Německa, Francie, Itálie a Belgie dohromady,“ zdůraznila evropská komisařka pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadja Lahbibová.
V současnosti probíhá po celém světě asi 130 konfliktů. „Tento počet se za 15 let zdvojnásobil. V loňském roce bylo 120 milionů lidí nuceno opustit své domovy. Taková čísla jsme neviděli od druhé světové války,“ prohlásila Lahbibová.
Rozmístění zásob před vypuknutím krize
Bruselská exekutiva navrhla, že bude od příštího roku vyplácet čtvrtinu svých humanitárních prostředků místním aktérům. Předloží také „chartu dodavatelských řetězců“, aby byla humanitární pomoc dostupnější na místní úrovni.
Jedním z opatření je koordinace předběžného rozmístění zásob před vypuknutím krizí, vytvoření společných logistických platforem v rámci celého sektoru a poskytnutí větší autonomie skupinám v terénu.
Logistika je nejdražší
Logistika představuje přibližně 60 až 80 procent celkových výdajů na humanitární pomoc po celém světě. Mnoho humanitárních organizací stále provozuje paralelní systémy zásobování. Aby se zabránilo plýtvání prostředky, Unie chce prosazovat koordinovanější přístup zahrnující společné zadávání zakázek, přepravu a skladování mezi organizacemi.
Posílení „světové humanitární revoluce“ bude zahrnovat také diplomacii, která se využívá k vyjednávání o humanitárním přístupu. Plán rovněž požaduje lepší shromažďování a analýzu spolehlivých údajů o porušování mezinárodního humanitárního práva.
