INZERCE

Hromadná žaloba bude vyloučena, pokud stát jako škůdce jednal v roli suveréna

Pokud stát jedná v roli suveréna, podání hromadné žaloby proti němu bude vyloučené. Na škůdci, kterým je stát, nebude možné hromadně uplatnit nároky z odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem. Vyplývá to z připomínkového řízení i z další verze věcného záměru zákona o hromadných žalobách.

Odpověď na to, zda bude možné podle zákona o hromadných žalobách podávat hromadné žaloby na stát, žádal v rámci připomínkového řízení k věcnému záměru Úřad vlády. „Požadujeme jednoznačné vymezení okruhu žalovatelných subjektů (právnické osoby, fyzické osoby, podnikatelé, nepodnikatelé, stát atd.),“ uvedl Úřad vlády v připomínkách, které má Česká justice k dispozici.

Vymezení je nepřípadné, přečtěte si záměr

Podle dalšího vyjádření Úřadu institut hromadných žalob výrazně zasahuje do postavení žalovaného. „Předkladatel se okruhu žalovatelných subjektů v návrhu věcného záměru zákona jakož i v závěrečné zprávě RIA věnuje pouze nepřímo. Pokládáme za nutné zpřesnit rozsah žalovatelných subjektů a rovněž uvést, zda a v jakém rozsahu může být žalovatelným subjektem přímo stát (např. v případě civilního majetkového nároku),“ odůvodnil svoji žádost o upřesnění záměru Úřad vlády.

Ministerstvo spravedlnosti ve vypořádání připomínek zdůraznilo, že institut hromadných žalob je procesním nástrojem, který umožňuje v oblasti věcné působnosti zákona uplatňování práv u soudu, a to nikoliv jednotlivě cestou individuální žaloby, nýbrž hromadně cestou tzv. hromadné žaloby, kdy cílem je úspora na straně žalobce, na straně státu, ale i na straně žalovaného. „V tomto ohledu je vymezení žalovatelných subjektů v budoucím zákoně nepřípadné. Stejně jako občanský soudní řád nevymezuje, koho lze žalovat, nedává jakýkoliv smysl toto vymezení v rámci zákona o hromadných žalobách, který je jen odchylkou od běžného řízení,“ odpověděl navrhovatel Úřadu vlády s odkazem k nové verzi věcného záměru.

Česká justice o věcném záměru obsáhle informovala.

Aktualizovaný věcný záměr pak skutečně obsahuje několik podmínek, kdy bude hromadná žaloba vyloučena. Především jde o všechna nesporná řízení – například věci rodinné. V druhém bodě jsou oproti původní verzi věcného záměru uvedeny nároky podle práva obchodních korporací. Jako příklad je uveden squeez out, přesto, že vytlačení akcionářů bylo v první verzi věcného záměru naopak mezi důvody pro zavedení zákona o hromadných žalobách do českého práva.

Zákon zakotví zákaz žaloby na stát

V bodě třetím je pak vysvětlen vztah hromadné žaloby a státu. „Vyloučeny budou dále řízení proti státu, jestliže jednal v roli suveréna. Zejména tak nebude možné uplatňovat nároky, jež vznikly z titulu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tato výjimka bude zakotvena přímo v zákoně,“ uvádí nová verze věcného záměru hned v úvodu k tomuto bodu.

Poté následují důvody: „Vyloučení této oblasti je na místě ze dvou důvodů. Zaprvé jde o nároky, které nejsou klasickými občansko-právními nároky, nýbrž nároky vzniklými z činnosti státu při výkonu vrchnostenské pravomoci, kdy tento vystupuje jako suverén a nikoliv v roli právnické osoby soukromého práva. Zadruhé to nedovoluje ani odlišný postup při vymáhání těchto nároků, neboť ty je nejprve nutné uplatnit před příslušným orgánem veřejné moci, který má 6 měsíců na rozhodnutí, přičemž po tuto dobu neběží promlčecí doba. Všechny tyto okolnosti případný unifikovaný postup v těchto řízeních zásadním způsobem znesnadňují,“ uvádí věcný záměr k této záležitosti.

Věcný záměr dále upřesňuje: „S otázkou věcné působnosti též souvisí, které osoby budou potenciálně čelit riziku podání hromadné žaloby (okruh žalovatelných subjektů), což velmi úzce souvisí s věcnou působností zákona. V této souvislosti, stejně jako u působnosti zákona, nebude okruh žalovatelných subjektů prima facie nijak omezen. Materiálně však bude omezení dvojí.“

Žaloba na stát jako na subjekt soukromého práva Podle ministerstva spravedlnosti je toto omezení jednak zákonné, „jež souvisí s výlukami, s nimiž počítá věcná působnost“, což se opět týká vyloučení státu z postavení žalované strany. „Pokud se tak subjekt bude nacházet v pozici, na níž dopadá výjimka z aplikovatelnosti zákona, hromadná žaloba proti němu bude vyloučena. Typickým zástupcem této kategorie je stát – bude-li stát jednat v roli suveréna anebo bude-li se jednat o náhradu škody či imateriální újmy z titulu činnosti státu jako suveréna, nebude hromadná žaloba přípustná,“ uvádí se v materiálu. Jenže podle ministerstva spravedlnosti i stát může jednat jako subjekt soukromého práva. Pak bude hromadná…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová