Hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová se otevřeně postavila za zavedení povinného jednoduchého nutričního označování potravin na přední straně obalu. „Určitým skupinám obyvatel to může výrazně pomoci v orientaci v tom, co by měli a neměli jíst,“ uvedla na kulatém stole k roli výživy a transparentního označování potravin ve vztahu k zdravotní prevenci české populace. Ten včera uspořádaly společně zdravotnický a zemědělský výbor v Poslanecké sněmovně.
Podle Pavly Svrčinové může být jednoduše rozpoznatelné a srozumitelné značení o výživové kvalitě na přední straně obalu potraviny prospěšné zejména u lidí s nižším vzděláním, u nichž nelze očekávat, že budou studovat do detailu složení potraviny a její energetické hodnoty. „Takže jakýkoli zjednodušující systém budeme podporovat. Teď záleží ještě na tom, k čemu se přikloní v Evropské unii. Zatím to vypadá, že tím lídrem je Nutri-Score,“ dodala.
Jak přimět lidi, aby nakupovali a jedli zdravěji?
Češi tloustnou, Evropa tloustne, lékaři bijí na poplach kvůli rostoucí epidemii obezity, která, zvláště v současné době, zůstává ve stínu epidemií jiných. Kvalitní strava, pohyb, spánek, to jsou mantry, o níž se boj s narůstajícími kilogramy opírá, ale čím snáze se to říká, tím hůře se to realizuje. A státy s vidinou rostoucích nákladů na stále nemocnější populaci (čeští odborníci hovoří o tom, že na boj s obezitou dává Česko deset procent svých nákladů na zdravotnictví) hledají další nástroje, jak neblahý vývoj alespoň zpomalit.
Jedním z nich je i snaha navést zákazníky v obchodech k tomu, aby do svých nákupních vozíků vkládali kvalitnější potraviny. A tak některé evropské státy začali požadovat po potravinářích, aby na obalech svých výrobků začaly uvádět jednoduchá nutriční schémata, která by, na rozdíl od informací uvedených malým písmem někde vzadu na obale, byla na první pohled čitelná a lidem srozumitelná.
Stranou nestojí ani Evropská unie, protože pravidla pro značení potravin jsou v Unii harmonizovaná. V praxi to znamená, že například na všech potravinách musí být na zadní straně obalu potraviny uvedena informace o složení, a to pevně stanovenou velikostí písma a jednotlivými složkami seřazenými sestupně od nejvíce po nejméně zastoupenou. Od roku 2016 platí také povinnost uvádět tabulku nutričních hodnot s informací o obsahu energie v potravině a dalších šesti základních živin, a to vždy na 100 gramů nebo 100 ml, aby bylo možné jednotlivé potraviny porovnávat.
Eurokomisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakideová již oznámila, že na konci letošního roku předloží členským zemím legislativní návrh na povinné jednotné nutriční značení potravin na přední straně obalu. To má podle ní umožnit lidem lépe se orientovat v nabídce potravin z hlediska jejich výživové kvality.
Téma proto již minimálně od května roku 2020, kdy komisařka tento záměr oficiálně zveřejnila, vyvolává poměrně velké vášně: mezi zastánci jednoduchého, jasného a jednotného označovaní výživově kvalitních a nekvalitních potravin jako nedílné součásti zdravotní prevence a boje proti nezdravým stravovacím návykům, a těmi, podle nichž jsou současná pravidla dostatečná a má zůstat na výrobcích, jak se v rámci boje o zákazníka rozhodnou je upozorňovat na kvalitu svých produktů.
Mohlo by vás zajímat
Komisařka zatím nijak nespecifikovala, jak by toto značení mohlo vypadat. Nicméně v bruselských kuloárech se již delší dobu hovoří o horkém favoritovi, zmíněném francouzském systému Nutri-Score. Toto jednoduché barevné semoforové schéma již oficiálně podpořily vlády v Německu, Francii, Nizozemsku, Španělsku, Lucembursku, Portugalsku nebo Belgii a postupně se k němu přidávají i výrobci a firmy v České republice.
Rezorty zdravotnictví a zemědělství se zatím neshodnou
A jak se blíží termín zveřejnění návrhu, stranou diskuzí nezůstává ani Česká republika, kde až dvacet procent populace trpí určitým stupněm obezity a každý pátý člověk umírá díky špatné výživě. „Covid a současná nelehká ekonomická situace problém ještě prohlubuje,“ prohlásil k tomu na zmíněném kulatém stole místopředseda zdravotnického výboru Tom Philipp (KDU-ČSL). A dodal: „Musíme proto klást maximální důraz na osvětu a prevenci nesprávných stravovacích návyků. Výživa se často podceňuje, ale v prevenci chronických onemocnění, jako je obezita, cukrovka, hypertenze a kardiovaskulární choroby hraje nesmírně důležitou roli.“
Podle Philippa čeká rezort zdravotnictví a zemědělství právě v této oblasti aktivní spolupráce, a to jak na formulaci aktuálních výživových doporučení garantovaných státem, shromažďování dat o spotřebě a kvalitě potravin, ale také právě na jejich označování z hlediska energetické a nutriční hodnoty i dalších kvalitativních parametrů. A Nutri-Score podle něj „převážná část zdravotnické veřejnosti vnímá jako pozitivní posun směrem k transparentnějšímu informování veřejnosti a motivaci pro spotřebitele stravovat se o něco zdravěji,“ doplňuje poslanec.
Na postoji k povinnému zavádění jednoduchého výživového značení potravin, který se zrcadlí právě v diskuzi o Nutri-Score, se nicméně oba zmíněné rezorty zatím neshodnou. Ministerstvo zdravotnictví, jež se opírá o postoj Státního zdravotního ústavu a obezitologů, proti povinnému zavedení srozumitelného nutričního značení rozhodně neprotestuje, zatímco ministerstvo zemědělství zatím spíše souzní s Potravinářskou komorou ČR. Podle nich je současná úprava dostatečná (výrobci již dnes mohou sami z vlastního rozhodnutí uvádět přehledné nutriční informace na přední straně obalu), srozumitelná, a není tak nutné zatěžovat potravináře dalšími povinnostmi. Tento svůj dlouhodobý postoj rezort nezměnil ani po nástupu nového ministra zemědělství, Philippova stranického kolegy Zdeňka Nekuly. (Podrobněji si o přednostech i slabých stránkách Nutri-Score a sporech kolem něj můžete přečíst například zde a zde).
Stoupenci Nutri-score v Česku mají nicméně silné zastání – otevřeně jej podporuje Svaz obchodu a cestovního ruchu v čele s Tomášem Prouzou, který v něm vidí budoucnost jak z hlediska edukace obyvatel o tom, co nakupují, tak i užitečný nástroj konkurence pro potravináře. „To, co (na lidi) funguje, jsou barvičky,“ tvrdí trochu odlehčeně Prouza s odkazem na grafickou podobu značení s barevnou škálou od červené až po zelenou.
A v tom ho podporuje i řada výrobců, v čele s nadnárodními společnostmi jako Nestlé a Danone, a obchodních řetězců, například Albert či Kaufland. „Nestlé systém Nutri-Score podporuje,“ uvedl zástupce Nestlé ČR v diskusi na zmíněném kulatém stole. „Na západ od nás jej již používáme a postupně jej zavádíme i v ČR a na Slovensku. V portfoliu máme i červené produkty. Nutri-Score je pro spotřebitele nejsrozumitelnější, právě kvůli tomu, že je tak jednoduchý,“ dodal na závěr.
Helena Sedláčková
