Evropa ztrácí konkurenceschopnost a bez zásadních změn jí hrozí další zaostávání za světem. Přímo během jednání Rady ministrů EU v Bruselu to v podcastu EU Perspectives řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Unie se podle něj nemůže vrátit k růstu pomocí dotací a regulací. Místo toho volá po omezení byrokracie, větším prostoru pro soukromý sektor a přehodnocení evropského sociálního modelu.
Čísla jsou nemilosrdná. Podíl evropského bloku na globálním HDP činí 16 procent. Spojené státy se na něm podílejí 27 procenty. Čína, která kdysi výrazně zaostávala, se nyní s Evropou vyrovnala. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček to říká narovinu. „Ztrácíme konkurenceschopnost,“ řekl moderátorce Jennifer Baker v podcastu EU Perspectives natočeném přímo v budově Rady EU v Bruselu.
Evropský sociální model je překonaný
Diagnóza českého vicepremiéra je nekompromisní. Evropa se příliš dlouho spoléhala na sociální model, který jí kdysi dával náskok, ale nyní ji brzdí.
„Musíme se odklonit od evropského sociálního systému. Chápu, že tento systém byl v minulosti konkurenční výhodou. Musíme se ale mnohem více posunout k tržně orientovanému systému. A samozřejmě deregulovat Evropu, změnit ten šílený systém dotací,“ zdůraznil Havlíček.
Rozhovor se týkal několika nejkontroverznějších návrhů reforem v rámci Unie. Například takzvaným „28. režimem“, nařízení o průmyslovém akcelerátoru, obchodní dohodou se Spojenými státy a pozicí Spojeného království v průmyslové budoucnosti Evropy. V každém z těchto bodů zaujal Havlíček pragmatický postoj. Sice podporuje obecný záměr, ale trvá na tom, že detaily mají obrovský význam.
Nový jednotný režim
Pro firmy by to znamenalo výrazné zjednodušení. Místo orientace v 27 různých národních systémech by mohly využívat jeden dobrovolný evropský rámec. Havlíček proto návrh podpořil, zároveň ale zdůraznil podmínku, kterou považuje za zásadní. „Je to skvělé, protože je to dobrovolné. Z mého pohledu je to nesmírně důležitý vzkaz,“ uvedl.
Česká vláda už tento režim schválila na úrovni kabinetu a nyní řeší jeho konkrétní podobu na jednotlivých ministerstvech. Havlíček však upozornil, že ani jednotný evropský rámec se neobejde bez citlivých politických debat. Podle něj nelze podceňovat otázku zachování práva veta členských států. „Existuje malá hrozba veta. To ale musíme respektovat a nesmíme to podceňovat,“ řekl.
Debata se následně stočila k širšímu problému evropského podnikatelského prostředí. Podle Havlíčka dopadají složitá pravidla a administrativní povinnosti nejvíce na malé a střední firmy. Právě ty podle něj často narážejí na hranice toho, co jsou ještě schopny zvládnout.
„Pocházím z prostředí malých a středních podniků a dokonale vím, že střední a malé firmy jsou tímto systémem a regulací naprosto frustrované,“ zdůraznil.
Ceny energií odrazují firmy
Havlíček podporuje i připravované nařízení o průmyslovém akcelerátoru, kterým chce Evropská komise posílit značku „Made in EU“ a podpořit evropskou výrobu. Samotná regulace ale podle něj nestačí.
Evropský průmysl dnes podle ministra naráží především na jeden zásadní problém – drahou energii. Firmy proto přesouvají výrobu do Spojených států, Číny nebo Indonésie. „Ceny energií jsou v Evropě extrémně, extrémně vysoké. A to je to, co musíme změnit,“ upozornil.
Mohlo by vás zajímat
Řešení podle něj nespočívá v jediné technologii, ale ve správně nastaveném energetickém mixu. Obnovitelné zdroje mají doplňovat stabilní výrobu elektřiny, především z jádra.
Havlíček připomněl, že ještě před několika lety se v Bruselu na jadernou energetiku dívalo s velkou skepsí. Když Evropské komisi představoval české plány v této oblasti, slýchal podle svých slov, že jde o technologii minulosti.
Názor na jádro se radikálně změnil
Nálada se radikálně změnila. „Ty samé instituce nyní prohlašují, že jde o zdroj budoucnosti,“ zdůraznil. Jako příklad této změny uvedl novou německou ministryni hospodářství Katerinu Reicheovou. Dala už najevo ochotu spolupracovat na malých modulárních reaktorech. Havlíček chce, aby akt o průmyslovém akcelerátoru tuto změnu zohlednil a „konkrétně podporoval investice do jaderné energetiky“.
Zásadním tématem je pro Havlíčka správná role vlády. Členské země a Komise, argumentoval, nejsou zdrojem ekonomického růstu a neměly by se o to ani snažit. „Soukromý sektor musí být motorem ekonomického růstu. Ne vlády, ani státy, ani Evropská komise,“ řekl.
Vlády musí zajistit správné klima pro byznys
Podle Havlíčka není úkolem států vytvářet ekonomický růst. Ten musí přicházet především od firem. Role vlád je podle něj jiná – vytvořit podnikatelům prostředí, ve kterém mohou růst, investovat a vydělávat. Teprve z úspěšné ekonomiky pak mohou státy financovat obranu, infrastrukturu nebo sociální systém. „Nejprve musíme podpořit podnikatelský sektor. Teprve pak můžeme vybírat daně,“ zdůraznil ministr.
Jako příklad iniciativy, která na problémy evropského průmyslu upozornila včas, zmínil Antverpskou deklaraci. Dokument připravený průmyslovými svazy a velkými výrobci podle něj předznamenal pozdější debatu o konkurenceschopnosti, kterou odstartovala zpráva Maria Draghiho.
Budoucnost Evropy vidí Havlíček v posílení výroby v klíčových odvětvích. Jmenuje energetiku, chemický průmysl, zemědělství, obranu nebo strojírenství. Právě do těchto sektorů by se podle něj měly rychleji promítat nové technologie, jako jsou umělá inteligence, vodík nebo polovodiče.
Zapojení Londýna
K obchodním vztahům mezi EU a USA zaujal Havlíček umírněný postoj. Ocenil evropského komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče, hlavního vyjednavače EU, za to, že odvedl „dobrou práci“. Pochválil schopnost Evropy přizpůsobit se novému stylu Washingtonu. „Dokážeme se přizpůsobit požadavkům USA a stylu komunikace,“ řekl a poznamenal, že stejná změna platí i pro jednání s Čínou. Přizpůsobení, jak naznačil, není kapitulace. Je to realismus.
Jeho nejvýraznější poznámky se týkaly Spojeného království. Ministr Velkou Británii popsal jako „skvělého obchodního partnera“ a „mimořádně silnou ekonomiku pro Evropu“. Uznal, že Británie již není členem EU a nepožívá stejných podmínek jako členské státy. Havlíček ale zdůraznil, že by Spojené království mělo být i tak zapojeno do budoucích projektů „Made in Europe“.
„Jsou nesmírně důležitým partnerem v automobilovém průmyslu a mají zásadní význam v energetice,“ uvedl. „Doufám a doporučuji, aby se Spojené království zapojilo do připravovaných projektů s názvem Made in Europe.“
Byla to výmluvná poznámka na závěr. Ministr ze země, která vstoupila do Unie v roce 2004, argumentoval, že průmyslová budoucnost bloku může záviset na sblížení se zemí, která se rozhodla Unii opustit.
