Vývoz netříděného textilu do rozvojových zemí a klesající kvalita oblečení staví evropské odpadové hospodářství před zásadní výzvu. Sledování vyřazených oděvů potvrdilo, že silně opotřebovaný textil končí v 56 procentech případů mimo Evropu, zatímco evropské second handy přeplňuje nekvalitní zboží.
Pletený top koupený v Dánsku skončil v Nigérii. Norská bunda cestovala přes Polsko a Litvu, než dorazila do Toga. Studie sledovala dvě stovky vyřazených oděvů v 23 zemích. Odhalila neprůhledné cesty evropského použitého oblečení. Zjištění pocházejí ze šestiměsíční studie společností Eunomia a Mepex. Studie byla zveřejněna v době, kdy Unie připravuje nová pravidla pro zlepšení sběru a opětovného použití oblečení.
„Do charitativních obchodů směřuje více kusů oblečení, které se opakovaně používalo,“ řekla pro EU Perspectives konzultantka pro udržitelnost společnosti Eunomia Vita Ellisová.
Použité oblečení často míří přes Polsko
Výzkumníci umístili digitální sledovací zařízení do oděvů sesbíraných v Dánsku, Finsku, na Islandu, v Norsku a Švédsku. Zařízení zaznamenala umístění ve 23 zemích. Polsko se na posledních zaznamenaných místech podílelo ze 30 procent, následovalo Slovensko s 18 procenty a Pákistán se 14 procenty.
Vysoké náklady na pracovní sílu často povzbuzují severské firmy k vývozu netříděného oblečení. Například dánský pletený top, který dorazil do Lagosu, prošel přes velkoobchod ve Włocławku v Polsku. Norská bunda cestovala přes Polsko a Litvu, než se dostala do Toga. Dokazuje to, že oděvy po sběru v pěti severských zemích neprošly recyklací ani likvidací.
Celkově se 71 procent sledovacích zařízení naposledy hlásilo z Evropy, ale některé oděvy stále cestovaly, i když studie skončila. Třídiči mohou při kontrole oděvů odstraňovat sledovací zařízení, když se oděv přesouvá dál. Ani umístění v second handu neprokázalo, že si někdo předmět koupil. Některé kusy tam zůstaly měsíce nebo se vrátily velkoobchodníkům.
Mohlo by vás zajímat
Prodlužování životnosti oděvů
„Zjištění ukazují, že vývoz textilu hraje důležitou roli v podpoře opětovného použití a prodlužování životnosti oděvů,“ uvedla hlavní strategická poradkyně společnosti Mepex Kathrine Kirkevaagová. Studie nicméně nezdokumentovala přímé skládkování ani nekontrolované spalování v afrických nebo asijských destinacích.
Výzkumníci zjistili, že u oděvů nižší kvality je pravděpodobnější poslední zaznamenaná poloha mimo Evropu. To platilo pro 56 procent oděvů třídy D, ve srovnání s pouhými 24 procenty položek třídy A. Výzkumníci zjistili statisticky významný rozdíl mezi třídou D a ostatními třídami. Několik silně opotřebovaných nebo znečištěných oděvů se dostalo na trhy nebo do skladovacích prostor v Pákistánu.
Kvalitnější oblečení se dostalo také na africké a asijské trhy, některé ale zůstaly v evropských obchodech neprodané. Kvalita ovlivňuje to, jak daleko oděv cestuje. Dalšími faktory jsou poptávka, obchodní vztahy a dostupná zpracovatelská zařízení.
Klesající kvalita
Ellisová vidí důsledky klesající kvality při nakupování z druhé ruky. „Myslím, že v současné době v charitativních obchodech, zejména ve Spojeném království, vidíte spoustu kousků rychlé módy,“ řekla pro EU Perspectives.
Zjištění studie vyvolávají otázky pro tvůrce evropských politik. Sběr většího množství oblečení nemusí nutně snížit množství textilního odpadu, pokud je kvalita oděvů příliš nízká na to, aby se daly znovu použít.
Revidovaná směrnice o odpadech vyžaduje, aby země evropského bloku do dubna 2028 zavedly systémy rozšířené odpovědnosti výrobců pro textil. V rámci těchto systémů budou výrobci pomáhat financovat sběr, třídění a zpracování textilního odpadu. Poslanec Evropského parlamentu Rasmus Nordqvist (Zelení/Dánsko) změny uvítal. Chce ale přísnější požadavky na způsob výroby oděvů.
„Potřebujeme například cíle týkající se obsahu recyklovaných materiálů,“ řekl pro EU Perspectives. Nordqvist si také přeje oděvy navržené tak, aby vydržely déle a daly se opravit. Chce, aby pravidla pro cirkulární ekonomiku posílily poptávku po recyklovaných materiálech.
