Unie převádí silniční dopravu na železnici, Česko proto přijalo pět právních předpisů

Evropská komise má jasnou vizi, jak budeme cestovat v následujících dekádách: většinou po železnici, která se otevře volnému trhu. Europoslanci a ministři členských států společně vydali směrnice, kterými vytyčují konkrétní pravidla. Ale Česká republika údajně přijímá unijní legislativu pomalu nebo nesprávně, takže teoreticky může dostat pokuty.

“Chceme dodržovat politiku takzvané bílé knihy, tedy místo silnice upřednostňovat železnici, zvláště v nákladní dopravě. Příkladem je plánovaná modernizace trati mezi Prahou a Mnichovem,” říká europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP). Koleje označuje jako “efektivnější a udržitelnější”. Odkazuje přitom na Plán jednotného evropského dopravního prostoru, který předpovídá vlakům velkou budoucnost:

Odstraníme technické, správní a právní překážky, které brání vstupu na vnitrostátní železniční trhy, aby probíhala otevřená soutěž mezi dopravci.
Správce infrastruktury bude “strukturálně oddělený” od poskytovatelů služeb (v ČR Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře )
I veřejné zakázky na poskytování služeb budou povinně zadávány formou konkurenčních nabídkových řízení.
Potřebná povolení a osvědčení bude zaštiťovat Evropská agentura pro železnice (ERA).
Do roku 2030 bude ztrojnásobena délka vysokorychlostní železnice a vyroste Transevropská dopravní síť (TEN-T).
Vznikne evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), který propojí svoje národní předchůdkyně.
Do roku 2050 budou občané na delší vzdálenosti (300 kilometrů a více) cestovat převážně vlakem, většina dálkové nákladní dopravy bude převedena ze silnice na koleje nebo vodu.
Všechna hlavní letiště budou napojena na železniční, pokud možno vysokorychlostní síť a všechny hlavní mořské přístavy budou napojeny na nákladní železnici.

Europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D) již dříve varovala: “Nezapomínejme na méně rozvinuté nové členské země. Nejdříve musíme vyrovnat zcela rozdílné úrovně dopravní infrastruktury a teprve potom můžeme plánovat, jaká bude situace v roce 2020, nebo dokonce 2050…“ Ale unijní legislativa příliš dlouho nepočká a Evropská komise vede vůči České republice dvě “řízení o nesplnění povinnosti”, právě kvůli vlakům.

[mn_protected]

Jednotný železniční prostor

První spor začal kvůli směrnici 2012/34/EU, o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. Česká republiky přijala 3 navazující zákony a 2 vyhlášky:

zákon č. 129/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury
zákon č. 319/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách
zákon č. 320/2016 Sb., o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře
vyhláška č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb
vyhláška č. 78/2017 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah

Ministerstvo dopravy věří, že nyní byla směrnice 2012/34/EU úspěšně přijata. Ale zároveň připouští, že Komise nemusí souhlasit a řízení ještě může skončit před Soudním dvorem EU, který v nejhorším případě vyměří členskému státu pokutu.

Osvědčení pro strojvůdce

Druhý spor začal oficiálně letos v dubnu, kvůli směrnici 2007/59/ES, o vydávání osvědčení strojvedoucím. Evropská komise vytkla České republice údajné nedostatky, naše ministerstva dopravy a zahraničí nyní připravují odpověď, respektive obhajobu současného stavu.

Zmíněná směrnice obsahuje například vzor „Licence strojvedoucího“ a podmínky pro výkon povolání. Řidič vlaku nemůže trpět „zdravotními poruchami ani užívat léky, drogy nebo látky,“ které by ohrožovaly dopravu. Třeba pokud jde o zrak, „čočkové implantáty, keratotomie a keratektomie jsou povoleny pouze za předpokladu, že jsou kontrolovány každý rok nebo s pravidelností, kterou stanoví lékař“.

Mohlo by vás zajímat

Zpráva Mezinárodní energetické agentury řeší obrovský potenciál geotermální energie

Řízení o nesplnění povinnosti má několik fází, kritizovaný stát dostává obyčejně 2 měsíce a následně opět 2 měsíce na reakce (podrobnosti najdete ZDE). Potom bývá spor většinou vyřešený, málokdy skončí až před Soudním dvorem. Evropská komise začátkem června evidovala vůči České republice celkem 73 řízení o nesplnění povinnosti.

[/mn_protected]

Petr Woff