Kvóty pro rozdělování imigrantů mezi členské státy zdaleka nejsou jediným právním sporem, který rozděluje Evropskou komisi a Českou republiku. “Řízení o nesplnění povinnosti” probíhá například také kvůli bezpečnosti dodávek zemního plynu. Praha podle Bruselu dostatečně nespolupracuje, pokud jde o ochranu domácností, zdravotnických nebo sociálních zařízení a dalších citlivých odběratelů.
Celkovou strategii Evropské unie komentuje europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D): “Naši dlouhodobou energetickou bezpečnost ohrožuje neudržitelná, nerozumná závislost na ropě a zemním plynu,” říká člen parlamentního Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Mezi riziky jmenuje “dovozy ze zemí, které mají sklon používat takzvanou energetickou zbraň k prosazování svých zahraničně-politických cílů”.
Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO, ALDE) vzpomíná na rok 2009, kdy Rusko omezilo dodávky energie na Ukrajinu. Poslanci a národní ministři unie proto vydali a letos revidovali nařízení č. 994/2010, které řeší bezpečnost dodávek zemního plynu. “Nejde jenom o závislost na ruských zdrojích. Nařízení je pojistkou pro případ plynových krizí, které se opakují statisticky jednou za 20 let,” říká a revidovaný text plně podporuje Telička.
[mn_protected]
Energetická bezpečnost rodin, sociálních služeb atd.
Právě kvůli regulaci č. 994/2010 (o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu) Česká republika čelí výtce, podobně jako v případě migračních kvót. Podle našeho zdroje unii vadí “nesplnění povinnosti oznamovat určité informace Evropské Komisi”.
České Ministerstvo průmyslu a obchodu nechce zveřejňovat podrobnosti. V rámci takzvaného “řízení pro nesplnění povinnosti” údajně “všechna vyjádření členského státu a Evropské komise představují důvěrnou komunikaci”. Tiskový mluvčí František Kotrba taky tvrdí, že zmíněné nařízení “účinkuje přímo, a proto není nutná implementace do právního řádu ČR”.
Česká vláda však dříve připustila, že diskutované regulaci nevyhovovala vyhláška č. 334/2009 Sb., o stavu nouze v plynárenství. Nedokonalý právní předpis byl proto zrušený novou vyhláškou č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu. Tam najdeme i definici “chráněných zákazníků”, mezi nimi domácnosti, zdravotnická zařízení a sociální služby, velké potravinářské závody nebo výrobny pohonných hmot či spalovny, krematoria, Českou národní banku atd.
Odpovědnost nesou plynárny, státy a Evropská komise
Zmíněné nařízení Evropské unie například říká: “Odpovědnost za bezpečnost dodávek plynu nesou ve svých oblastech činnosti a působnosti společně plynárenské podniky, členský státy, především prostřednictvím svých příslušných orgánů a Komise. Tato společná odpovědnost vyžaduje velkou míru vzájemné spolupráce.”
Nařízení dále stanovuje, že “chráněnými zákazníky” jsou především domácnosti, připojené k plynárenské distribuční síti. Členský stát může do svojí národní definice dobrovolně zahrnout taky další poměrně zranitelné nebo důležité odběratele, což Česká republika učinila.
Mohlo by vás zajímat
“Revize dokumentu, kterou vloni navrhla Komise a letos schválily Parlament a Rada národních ministrů, má posílit regionální spolupráci a solidaritu mezi jednotlivými členskými státy, aby chránění zákazníci dostávali plyn i v případě krizových situací,” vysvětluje Telička.
[/mn_protected]
Petr Woff
