Pařížský veletrh obranné techniky se koná na pozadí nejstrmějšího růstu globálních vojenských výdajů od konce studené války. Evropský zbrojní průmysl, posílený unijními finančními mechanismy, ukáže své možnosti. Velkou expozici včetně nového tanku chystá česká skupina CSG Michala Strnada. Veletrh bude klíčovým auditem pro unijní politiky, kteří rozhodují o obranném rozpočtu a mobilizaci investic v objemu 800 miliard eur pro plán ReArm Europe.
Největší světový veletrh pozemní a letecké obrany a bezpečnosti naposledy otevřel své brány v Paříži v červnu 2024. Veletrh Eurosatory před dvěma lety označil unijní ambice v oblasti obranného průmyslu za spíše ambiciózní.
Obavy z agresivního Ruska
O dva roky později ale už evropští zbrojaři získali na unijní úrovni finanční mechanismy i evropská pravidla, které mají urychlit a podstatně navýšit zbrojní produkci kontinentu, který se obává zejména útoku Ruska.
Smetánka zbrojařů z celého světa se setká na výstavišti Nord-Villepinte severovýchodně od Paříže od pondělí 15. června do pátku 19. června. Velkou expozici připravuje zbrojařská skupina Michala Strnada CSG, která chce představit také nový tank a systém protivzdušné obrany. Veletrh má ukázat, jak bude vyzbrojování Evropy vypadat v následujících letech.
Největší růst výdajů od konce studené války
Výdaje na zbrojení v posledních letech rostou. Globálně dosáhly v minulém roce výše 2,887 bilionu dolarů (60,3 bilionu korun), což představuje nárůst o 2,9 procenta oproti roku 2024. V tomto roce zatím zaznamenaly meziroční růst o 9,4 procenta. Dohromady se jedná o nejstrmější růst od konce studené války.
Evropské obranné rozpočty vzrostly od roku 2021 o více než 30 procent. Eurosatory 2026 bude také nejpočetněji zastoupeným ročníkem ve své historii.
Přivítá přes 2 600 vystavovatelů ze 66 zemí a bude mít 42 národních pavilonů.
Od závazků k výrobním linkám
Charles Beaudouin, ředitel výstavy Eurosatory, to vyjádřil jednoduše. „Dnes více než kdy jindy Eurosatory představuje obranu jako křižovatku globální geopolitiky,“ napsal. Veletrh bude částečně sloužit jako živý audit toho, jak se evropský obranný průmysl připravil na nové závazky zvyšování zbrojní produkce.
Pět pilotních konsorcií v rámci unijního programu EDIRPA si rezervovalo vyhrazený prostor pro informování ministerstev obrany o stavu programu a budoucích tranších. Je to viditelný signál, že se společné zadávání veřejných zakázek přesunulo z politických jednání k obchodním jednáním se zbrojními firmami.
Důraz na nové technologie
Součástí veletrhu bude také Eurosatory LAB, který představí téměř 60 startupů a technologických společností z více než 15 zemí. Jejich obory zahrnují umělou inteligenci, autonomní systémy, odolnou navigaci, kybernetickou bezpečnost, pokročilé materiály, optroniku, vesmírné technologie a mikrosatelity.
„Eurosatory LAB slouží dvojímu účelu. Jako technologická přehlídka pro ozbrojené síly a instituce s rozhodovacími pravomocemi. A také jako platforma, která sdružuje startupy, přední hráče v oboru, investory a uživatele,“ vysvětlil generální ředitel francouzské společnosti Arquus Emmanuel Levacher.
Co by veletrh mohl změnit
Důležitou otázkou je, jak Eurosatory přispěje k připravovaným evropským zákonům. Na místě budou přítomni také zástupci Komise a Evropského parlamentu, kteří vedou jednání o novém unijním rozpočtu pro období 2028 až 2034. Objem a povaha prezentovaných průmyslových závazků budou podkladem pro jednání o výdajích na zbrojení v příštím rozpočtovém období.
Poprvé se na veletrhu objeví specializované centrum pro investory a bankovnictví. Ukazuje to, že soukromý kapitál začíná brát evropské zbrojní projekty stále více vážně.
Tato změna je důležitá pro to, aby Komise dokázala mobilizovat slíbených 800 miliard eur (19,4 bilionu korun) v rámci plánu ReArm Europe do roku 2030. Co ale samotný veletrh nevyřeší, je napětí mezi snahou Unie o strategickou autonomii a požadavky na interoperabilitu, které stále vážou evropské síly k americkým zbrojním systémům.
