Na přelomu září a října se na Moravě odehraje experiment, který může české armádě pomoci lépe porozumět modernímu bojišti. Vojáci, experti, radary, senzory, autonomní stroje i desítky firem se sjedou na dvě místa, kde vznikne provizorní laboratoř budoucí války. Cvičení Drone Shield 2026 má ukázat, jak se technologie chovají v reálném prostředí a jestli dokážou spolupracovat jako jeden celek.
Co vojáci cvičí a kdo je v terénu doplní?
Bezpilotní prostředky dnes určují rytmus boje. Slouží k průzkumu, sledování, navádění palby i přímým útokům. Jejich vývoj je rychlý a armády musí hledat nejen nové technologie, ale i způsoby, jak je propojit. Právě to prověří mezinárodní experimentální cvičení Drone Shield 2026. Řídí ho Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany společně se Sekcí rozvoje sil a aliančním akcelerátorem obranných inovací NATO DIANA.
Do cvičení se zapojí vojáci, odborníci i desítky českých a zahraničních technologických firem. Proběhne ve vojenském újezdu Březina u Vyškova a na polygonu NATEP UGV v Lipníku nad Bečvou. Obě lokality vytvoří dvě technologické linie, které prověří, zda dokážou různé systémy, senzory, robotické platformy a procesy fungovat společně.
Odhalení, identifikace, rozhodnutí: řetězec, který nesmí selhat
Účinná obrana proti dronům začíná dřív než samotná reakce. Systém musí bezpilotní prostředek odhalit, určit typ hrozby, sledovat jeho pohyb a předat informace tomu, kdo je potřebuje. Teprve poté může následovat odpovídající reakce. Drone Shield 2026 prověří celý tento proces – od senzorů až po rozhodnutí.
Jedna z klíčových otázek zní, zda spolu dokážou komunikovat systémy různých výrobců a států. V praxi totiž často neselže senzor, ale předání dat. Pokud systém získá zásadní informaci, ale nedokáže ji včas a ve správném formátu předat dál, jeho potenciál se ztrácí.
Cvičení se proto zaměří na výměnu dat mezi různými systémy, integraci senzorů do společného informačního prostředí a zapojení technologií různých výrobců do jednoho řetězce velení a řízení. Cílem je ověřit princip „systému systémů“. Proti bezpilotním prostředkům totiž neexistuje univerzální řešení. Obrana musí kombinovat více senzorů, informační a C2 systémy, různé způsoby identifikace i různé možnosti reakce. A stále platí, že technologie bez vyškolené obsluhy a správných procesů nefunguje.
Březina: laboratoř boje proti dronům
Ve vojenském újezdu Březina se experimentování zaměří na ochranu proti bezpilotním prostředkům. Testovat se bude detekce, identifikace, sledování i reakce. Vše proběhne v prostředí, které se co nejvíce přibližuje reálnému bojišti.
Brigádní generál Petr Šnajdárek k tomu říká: „Cílem nebude představit jednotlivé výrobky, ale v realistickém vojenském prostředí ověřovat nové technologie, postupy a především jejich schopnost vzájemně spolupracovat. Účinná obrana proti bezpilotním prostředkům totiž nestojí na jednom zařízení, ale na propojení celé řady schopností.“
Rychlost, s jakou se podaří změnit detekovanou hrozbu v použitelnou informaci, rozhodnutí a následnou reakci, může být na budoucím bojišti rozhodující.
Lipník nad Bečvou: robotika a autonomie v terénu
Druhá část cvičení proběhne na polygonu NATEP UGV v Lipníku nad Bečvou. Tam se do popředí dostanou bezosádkové pozemní systémy, robotika a autonomní technologie. České i zahraniční platformy se prověří přímo v terénu. Součástí programu budou praktické ukázky, testování mobility i demonstrace autonomních funkcí.
Cvičení má ukázat, jak lze nové technologie prakticky využít a jak mohou zapadnout do budoucích vojenských schopností.
Čtěte více: Co když tajemství už nebude tajemstvím? Šnajdárek vysvětluje, proč armáda řeší kvantové počítače
NATO DIANA: spojení armády s inovacemi
Významnou roli v Drone Shieldu 2026 hraje alianční akcelerátor obranných inovací NATO DIANA. Propojuje cvičení s mezinárodním inovačním ekosystémem a přivádí do něj nové technologické společnosti i řešení z oblasti dual-use technologií.
Podplukovník Michal Peterek, řídící cvičení, vysvětluje: „Moderní bojiště se vyvíjí velmi rychle a armáda musí být schopna reagovat nejen na nové technologie, ale také na nové způsoby jejich použití. Experimentování nám umožňuje ověřovat různé přístupy v praxi a získávat poznatky využitelné pro další rozvoj Armády České republiky i našich spojenců.“
Technologie se nemá posuzovat podle toho, jak funguje v laboratoři nebo při předváděcí akci. Rozhodující je, zda obstojí v reálném prostředí, dokáže spolupracovat s dalšími systémy a přinese vojákům použitelnou schopnost.
Co si od Drone Shield 2026 armáda slibuje?
Drone Shield 2026 propojí zkušenosti vojáků s novými technologiemi a inovativními řešeními českého i zahraničního obranného průmyslu. Poznatky získané během cvičení přispějí k dalšímu rozvoji schopností české armády i ke společnému hledání účinných odpovědí na rychle se vyvíjející bezpilotní hrozby.
Drony zásadně mění podobu současného bojiště. Armády musí chránit vlastní jednotky i důležitou infrastrukturu. Drone Shield 2026 ukáže, zda dokážou technologie, lidé a procesy fungovat jako jeden celek – a zda se armáda umí přizpůsobit tempu, které určují stroje.
Nepřehlédněte: Vojáci už nechtějí čekat. Armáda hledá cestu k umělé inteligenci, kvantovým počítačům i robotům
Generál Petr Šnajdárek na konferenci Ekonomického deníku „Nová éra inteligence, člověk, stroje a kvantum“ tento týden ke cvičení dodal: „Podařilo se nám Drone Shield povýšit na cvičení na bázi testování nových technologií, jak v oblasti UA ochrany, ale proti nim a podobně. Máme podrobné scénáře, přijede na něj více než 60 firem z celého světa, včetně například australských firem.“
