Zavřeme uhelné elektrárny podle doporučení vládní komise v roce 2038, nebo odvážně o pět let dříve? Takové dilema řeší v posledních týdnech ministři koaliční vlády ANO a ČSSD. Nakonec to však bude někdo jiný, kdo o osudu velkých uhelných kotlů nejspíš rozhodne bez zapojení vlády. Tímto zásadním hráčem je evropský systém pro obchodování s emisemi EU ETS.
Emisní povolenka, kterou musejí nakupovat všichni velcí výrobci elektřiny a tepla z fosilních paliv i některé průmyslové podniky, v poslední době prudce zdražila. Souvisí to i se zahájením čtvrté etapy systému EU ETS; od počátku tohoto roku je k dispozici méně povolenek než v minulém období. Ještě v polovině listopadu vycházela povolenka k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého na 26 eur. Od té doby cena vzrostla o celých 50 procent. Ve čtvrtek 11. února spotová cena na německé burze EEX přepsala historické rekordy, když se vyšplhala na 39,29 eura (1010 korun) za tunu emisí.
Cena elektrické energie sice od loňského podzimu taktéž vzrostla, ale ne tak výrazně. Pro představu: majitel uhelné elektrárny dnes prodá elektřinu po 55 eurech za megawatthodinu, avšak 30 až 40 eur obratem zaplatí za emise. Zůstane mu 15 až 25 eur, ze kterých musí pokrýt náklady na palivo a další provozní náklady. Za takových podmínek se výroba elektřiny z černého uhlí stává těžce ztrátovou, hnědouhelné bloky se pohybují na hraně přežití.
Velké i menší energetické skupiny se začínají s uhlím loučit. ČEZ na konci roku 2019 odstavil dva bloky elektrárny Ledvice (celkem 220 megawattů), na počátku loňského roku skončil jeden ze čtyř bloků černouhelné elektrárny Dětmarovice u Ostravy. V červnu následovalo zavření staré elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku o výkonu 440 megawattů. Mluvčí ČEZ Roman Gazdík k tomu dodal, že v tomto roce ČEZ odstaví 500megawattovou elektrárnu Mělník III. Stane se tak o několik let dříve oproti původnímu plánu.
Jak připomněl analytik Michal Šnobr, ČEZ má štěstí v tom, že emisní povolenky nakoupil dopředu za výhodnější cenu. Konkrétní informace lze najít v poslední prezentaci pro investory. Postup je podobný jako v případě prodeje elektřiny v předstihu. Již v loňském říjnu měl ČEZ zajištěnou většinu potřebných povolenek na letošní rok za průměrnou cenu 20,1 eura. Stejně tak měl dopředu nakoupenou polovinu povolenek za rok 2022 a čtvrtinu na rok 2023. Růst plateb za emise tedy na ČEZ zcela dopadne až v následujících letech.
Zatímco ČEZ ještě neví jistě, kdy se spalování uhlí skončí, v teplárenské skupině Veolia Energie ČR už konkrétní datum vědí. Výrobní ředitel Veolia Energie ČR Pavel Luňáček uvedl, že firemní strategie počítá s odchodem od uhlí do roku 2030. „Uhlí nahrazujeme plynem, biomasou a dalšími alternativními palivy, šetrnějšími k životnímu prostředí,“ uvedl Luňáček. Veolia již spustila investice do modernizace tepláren v Karviné a Přerově, starou Teplárnu ČSA na Karvinsku odstaví na konci roku 2022.
Poměrně rychlý útěk od uhlí se loni odehrál ve Vřesové u Sokolova. Majitel paroplynové elektrárny Vřesová – tedy Sokolovská uhelná – přestal spalovat uhelný energoplyn a od září jej nahradil zemním plynem. Stalo se tak krátce poté, co šéfové Sokolovské uhelné neuspěli u vlády s žádostí o proplacení nákladů na povolenky. Jiné teplárenské společnosti se zatím uhlí vzdát nechtějí. Elektrárny Opatovice ze skupiny EPH odstaví dva uhelné bloky, které v minulých letech neprošly ekologizací, zbývající čtyři chtějí udržet v provozu. Roli záložního zdroje energie zde v příštích letech získá zemní plyn.
Podobně postupovali v Teplárně Otrokovice, která je součástí skupiny Lama Energy Group. V polovině loňského roku zde odstavili jeden uhelný kotel a nahradili jej plynovým kotlem, do kterého investovali téměř 300 milionů korun. Další dva uhelné kotle po modernizací zůstávají v provozu. „V současné situaci si nemůžeme dovolit investovat další půl miliardy a nahradit uhelné kotle zemním plynem nebo jiným palivem. Počítáme tedy s tím, že dva kotle na uhlí zůstanou ještě nějakou dobu v provozu,“ uvedla mluvčí Teplárny Otrokovice Jana Burešová.
Jak ukazují hodnoty futures na burze EEX, hodnota emisní povolenky zůstává až do konce roku 2025 stabilní na úrovních okolo 40 eur. Podle odhadu analytiků přitom její cena dál poroste. Známé odhady ceny v roce 2030 se pohybují od 56 eur (odhad ICIS) až po 89 eur, což je tip analytiků firmy Refinitiv.
David Tramba
