Poslanci v tomto týdnu kývli na finanční závazek státu vůči francouzskému konsorciu DIVia. To vyhrálo ve výběrovém řízení na dostavbu dálnice D4. Koncesionářskou smlouvu vláda schválila už v lednu, pro její uzavření bylo nutné ještě schválení finančního závazku. Dálnice se začne stavět už v březnu formou PPP projektu. Půjde o první realizovaný projekt tohoto typu v České republice.
Mezi Příbramí a Pískem DIVia nejdříve postaví 32 kilometrů dálnice. Následně bude komunikaci dalších 25 let provozovat, a to včetně navazujících šestnácti kilometrů. Přímé závazky státu představují 18,8 miliardy korun a 446 milionů eur. V přepočtu dohromady zhruba 30,5 miliardy korun. Stavět by se mohlo začít už v březnu a plán na otevření dostavěného úseku dálnice hovoří o říjnu 2024. Smlouvu s DIVia podepíše ministr dopravy Karel Havlíček v pondělí 15. února.
První PPP projekt
PPP, tedy Public Private Partnership, projekt představuje formu partnerství mezi státem a soukromými investory. Jde o první projekt tohoto typu, kdy dálnici postaví a poté bude i provozovat soukromý subjekt.
Koncesionář výstavbu zafinancuje nejen z vlastních zdrojů, ale i z dlouhodobých úvěrů. Následné splátky ze strany státu budou vázány na uživatelskou dostupnost a navazující služby. V případě snížení požadované kvality či omezení jízdních pruhů je možné provozovatele sankcionovat srážkami z měsíčních splátek. Vlastníkem nově dostavěné části dálnice bude stát, a to po 25 letech, kdy si dálnici kompletně převezme.
Vizí ministra dopravy Karla Havlíčka je, aby se tento projekt stal vzorem a inspirací pro všechny další podobné stavby. Pokud podle něj bude stát využívat alternativní formu investování do dopravní infrastruktury, bude možné proinvestovat více než v současné době.
Příznivci i kritici projektu
Nejen na jednání posledního hospodářského výboru sněmovny, který se projektem zabýval, si ministr pochvaloval jeho značnou ekonomickou výhodnost.
„Vypadá to, že konsorcium jsou altruisté, asi si nechtějí vydělat. Je to opravdu nevýhodné pro firmu a výhodné pro stát? Pokud by byl projekt realizován, byl bych rád, aby se nejdříve vyhodnotil, a teprve potom se začal plánovat nějaký obdobný projekt,“ reagoval na jednání výboru poslanec za KSČM Leo Luzar.
Ministr Havlíček jej ujistil, že je nejprve nutné zjistit, jak se bude stavba vyvíjet: „Je třeba se na to dívat z obou stran, každá strana může být jiná. Vybrané konsorcium je velmi silná skupina, doposud byli v Evropě velmi úspěšní. Vybírali jsme z několika relevantních zájemců. V tuto chvíli nechceme rozjíždět další obdobný projekt, než se dostaví. Uvidíme, jak vše bude probíhat.“
S kritickými argumenty přišli poslanci za Piráty. Stát podle nich může prodělat miliardy korun. Nelíbí se jim zejména způsob financování. Při sněmovním hlasování se proto, společně se Starosty, zdrželi.
„Podle našich propočtů tak stát prodělá 4 až 5 miliard. Úroková sazba 4 procenta je vyšší, než za kolik si stát běžně půjčuje. Česko bude dálnici investorovi splácet 25 let, dluh se ovšem nepromítne do schodku státního rozpočtu, což zatemňuje informace o skutečném stavu veřejných financí,“ popsal v tiskové zprávě Mikuláš Ferjenčík.
Spokojenost naopak vyjádřil poslanec a zároveň zpravodaj předloženého vládního návrh Jan Bauer. Dostavbu dálnice vnímá jako dobrou zprávu pro Jihočechy a všechny, kteří míří do Jihočeského kraje. Dopravní spojení tímto směrem totiž vidí jako dlouhodobě nevyhovující.
„Jsem rád, že i díky iniciativě, kterou jsem měl jako zpravodaj možnost vyvinout, jsme vládní návrh financování tohoto projektu provedli důkladnou debatou a Sněmovna o něm mohla rozhodnout včas. Dostavba D4 nejenže zlepší život lidí v Jihočeském kraji, ale současně ukáže, jak dobře umí stát spolupracovat se soukromým sektorem a zda je schopný projekty tohoto typu ohlídat. Pokud se nám do budoucnosti podaří udržet důvěru ze strany státu i soukromých investorů, bude možné podobnou cestou postupovat také u dalších infrastrukturních projektů,“ uvedl Jan Bauer.
Zdůraznil také, že projekt není pouze o výstavbě, ale vybraný investor ponese zodpovědnost také za dlouhodobě kvalitní údržbu a provoz.
Platby až po uvedení do provozu
Podmínky pro dostavbu D4 navrhla Česká spořitelna. Klíčovým parametrem je hlavně princip plateb ze strany státu. Ty totiž začnou až po úspěšném uvedené dálnice do provozu. Vycházet přitom nebudou z počtu projíždějících aut, ale z celkové dostupnosti. V případě omezení provozu nebo oprav vozovky se tak konsorciu poplatky od státu sníží.
„Takto nastavené podmínky jsou výhodné zejména pro běžné občany, kteří jezdí do práce a z práce a propustnost dálnice a kvalita vozovky jsou pro ně důležité. Vydělá na nich ale i stát, protože koncesionář od začátku ví, že projekt bude provozovat po dobu 28 let, a tak vhodně zkombinuje úvodní investici s navazujícími investicemi v rámci životního cyklu, aby dlouhodobě udržel požadovanou kvalitu. Celkové náklady projektu jsou tak nižší, než kdyby stát projekt realizoval tradiční cestou,“ vysvětluje Jan Ornst, manažer pro infrastrukturní poradenství z České spořitelny.
Snížit náklady má pomoci i to, že konsorcium bude moci úvěr čerpat v korunách a v eurech. Díky tomuto rozložení mohl stát vybrat z více uchazečů. Těm to zároveň umožnilo získat levnější formu financování a nabídnout realizaci projektu levněji.
Stavbu zahájí Eurovia
Součástí konsorcia je i společnost Eurovia, která má projekt na starosti ze stavebně-technického hlediska. Samotné konsorcium DIVia pak tvoří dva subjekty – Vinci a Meridiam.
Finanční závazky státu se týkají projektování, výstavby, financování, provozování a údržby dálnice D4 v úseku Háje – Mirotice a provozování a údržbu existujících přiléhajících úseků Skalka – Háje a Mirotice – Krašovice. Součástí projektu je i oboustranná odpočívka Krsice, Středisko Správy a údržby dálnice v Letech u Písku či vyspělé dálniční technologie.
Soutěž na dodavatele Ministerstvo dopravy formálně zahájilo v polovině května 2018.
(čtk, ede)
