Evropská unie by měla ukončit roky váhání a přijmout Černou Horu a Albánii do svých řad již v roce 2028. Před začátkem summitu lídrů EU a zemí západního Balkánu v černohorském letovisku Tivat to prohlásil český premiér Andrej Babiš.
Předseda české vlády zahájil svou návštěvu bilaterální schůzkou s černohorským prezidentem Milojkem Spajičem. Kromě politické integrace byla na stole i konkrétní ekonomická a bezpečnostní spolupráce – mluvilo se například o možných dodávkách českých zbraní pro tamní ozbrojené síly.
Západní Balkán, čítající Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, tluče na dveře Unie v některých případech již od první dekády tohoto století. Trpělivost regionu však začíná docházet.
Teď je ten moment, donuťte je!
„Já jim říkám, že teď je ten správný moment, abyste EU donutili k akci. Černá Hora i Albánie musí v roce 2028 vstoupit,“ nešetřil rozhodností Babiš. Svůj apel směřoval k balkánským lídrům, se kterými diskutoval během čtvrteční slavnostní večeře i v rámci dnešních jednání.
Přijímací proces balkánských zemí, který bude tématem dnešního jednání šéfů států a vlád, podle českého premiéra trvá příliš dlouho. Unie sice po ruském vpádu na Ukrajinu stagnující proces integrace urychlila, avšak někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila. Zároveň se obávají, aby EU neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat při obraně proti Rusku.
Černá Hora jako premiant
Právě Černá Hora je aktuálně v integračním procesu nejdále a rok 2028 si stanovila jako svůj pevný cíl. Unijní špičky jsou však ve svých odhadech opatrnější a hovoří spíše o horizontu konce desetiletí. U ostatních kandidátských zemí situaci nadále komplikuje nejen pomalé tempo vnitřních reforem, ale i vleklé bilaterální spory, které integraci fakticky paralyzují.
