Další nápad z dílny ministerstva a průmyslu (MPO) je terčem mohutné kritiky připomínkových míst. Finance nechtějí dát extra peníze, Svaz průmyslu požaduje, aby nebyl pod MPO, ale přímo pod premiérem.
Patnáct připomínek z ministerstev, státních úřadů i oborových sdružení se sešlo k návrhu ministerstva průmyslu a obchodu zřídit dalšího vládního zmocněnce, tentokrát pro digitální agendu. Podrobně čtěte zde: Vláda chce dalšího zmocněnce. Tentokrát pro digitální agendu . Některé připomínky jsou téměř kosmetického charakteru, jiné jsou zásadní. Podle dostupných informací na 8 ministerstvech působilo v období let 2009 – 2014 43 osob na pozicích 33 zmocněnců. V současné době působí na 7 resortech 14 zmocněnců
Svaz průmyslu a dopravy (SP) sice aktivitu MPO vítá, nicméně považuje materiál za nedostatečný a požaduje, aby vládní zmocněnec byl organizačně přičleněn k Úřadu vlády a byl přímo podřízen premiérovi. „Dle našeho názoru postačí k zajištění fungování institutu vládního zmocněnce rozšíření pravomocí státního tajemníka pro EU o digitální agendu, v jehož aparátu jsou odborníci, kteří se zabývají jednotným digitálním trhem; kvalita práce týmu se projevila zpracováním Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu. Toto řešení bude zajišťovat váhu a respekt vyplývající z postavení státního tajemníka, nadresortní přístup i váhu při vyjednávání s jednotlivým vládními resorty,“ namítají zástupci Svazu průmyslu a dopravy. Podle jejich názoru v případě, že by zůstalo u původního návrhu, by „digi-zmocněnec“ neměl dostatečnou váhu koordinovat silové resorty, pokud jde o koordinaci agendy ani relevantně vyjednávat na evropské úrovni (např. v rámci implementace Strategie EK pro jednotný digitální trh). Představitelům největšího podnikatelského sdružení se nelíbí také fakt, že podle MPO by měl mít vládní zmocněnec pouze příkazní smlouvu. „Aby mohl vykonávat významnou koordinační roli vůči subjektům státní správy a vystupovat s patřičným mandátem při vyjednávání s evropskými institucemi, musí být státním zaměstnancem a podléhat služebnímu zákonu.“ Podle SP navíc začlenění ke státnímu tajemníkovi pro EU ušetří nemalé prostředky. „Podle našeho názoru postačí vytvoření nového oddělení o dvou až třech místech,“ uzavírá Svaz průmyslu a dopravy. Celé jeho stanovisko si můžete přečíst zde .
Původní záměr MPO počítal s tím, že fungování „Vládního zmocněnce pro digitální agendu“ bude stát cca 14-16 milionů korun ročně. Ministerstvo financí však odmítá vyčlenit další peníze pro MPO. „Nesouhlasíme s dopady realizace uvedené priority do personálních výdajů schváleného rozpočtu. Využití vlastních kapacit považujeme za reálné zejména s ohledem na využití neobsazených míst, která kapitola MPO každoročně vykazuje (naposledy v roce 2015 za OSS 112, za ústřední orgán 78). Využity mohou být kapacity všech útvarů, prioritně těch, v nichž dochází k utlumování agend,“ odmítá požadavky ministerstva průmyslu ministerstvo financí. „V materiálu zmiňovaných cílů lze patrně dosáhnout i v rámci již existujících struktur státní správy, např. Útvaru hlavního architekta eGovermentu. Materiál navíc agendu vládního zmocněnce definuje poměrně vágně. Je otázkou, zda existuje skutečná potřeba doplňovat poradní orgány vlády zřizováním nových orgánů na „pracovní úrovni,“ doplňují „finance“.
Stejného názoru jako Svaz průmyslu a dopravy je i Ministerstvo vnitra ČR, které upozorňuje, že řadu agend, které by měl podle MPO mít na starosti „digi-zmocněnec“ již řeší Rada vlády pro informační společnost a další poradní orgány vlády, včetně speciálního „odboru Hlavního architekta E-Governmentu“. „Celkový záměr působí dojmem suplovat neakceschopnost MPO Sekce podnikání, digitální ekonomiky a spotřebitele řešit svěřenou problematiku a nahradit ji zamýšleným institutem vysunutým pod „odpovědnost“ vlády. Vnitro navíc odmítá, že by s ním byl materiál konzultován a odmítá být uváděno jako spolupředkladatel. Úředníci z vnitra navíc upozorňují, že v předloženém dokumentu je zcela opomenuta role veřejné správy, tedy krajů, měst a obcí a žádá nápravu. Svaz měst a obcí ČR (SMO) tento nedostatek cítí také a upozorňuje na častou neochotu jednotlivých ministerstev sdílet mezi sebou data. „Navrhujeme vytvořit mezirezortní instituci, která umožní eliminovat rezortní pohledy na řešení konkrétních problémů a zvýší potenciál komplexního řešení IT,“ píše zástupce SMO a prakticky tak kopíruje požadavky ministerstva vnitra a Svazu průmyslu a dopravy.
Jiří Reichl
