Pátek, 21. ledna, 2022

Devět tisíc nových střešních fotovoltaik za rok. Zájem lidí i firem o vlastní zdroj energie roste

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Podle údajů Solární asociace přibylo v České republice v loňském roce celkem 62 megawattů nového výkonu solárních elektráren, což je o 20 procent více než v roce 2020. Jedná se celkem o 9321 nových fotovoltaik, převažují mezi nimi malé instalace na střechách rodinných domů.

I když se to může na první pohled zdát jako slušný výsledek, v mezinárodním srovnání se jedná o slabá čísla. „V sousedním Rakousku za loňský rok přibylo 428 megawattů nového výkonu ve fotovoltaice, v Maďarsku 800 a v Polsku, které si stále spojujeme hlavně s uhlím, dokonce 3100 megawattů,“ upozornil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Krčmář je v této funkci nově, převzal ji na počátku ledna od Veroniky Šilhové, která odešla na mateřskou dovolenou. Bývalou Krčmářovu pozici – funkci předsedy představenstva Solární asociace –nově zastává Jan Fousek, který je současně předsedou Asociace pro akumulaci energie Aku-Bat CZ.

Když fotovoltaika, tak s baterií

Naprostá většina nových fotovoltaik v Česku vzniká s dotační podporou státu, respektive evropských fondů. Detailní čísla za program Nová zelená úsporám (NZÚ) na dnešní tiskové konferenci představil ředitel energetické sekce Státního fondu životního prostředí Jakub Hrbek. V loňském roce NZÚ poskytl dotaci na 6500 střešních solárních elektráren. Podpořené projekty měly v součtu výkon přes 33 megawattů. Zajímavostí může být, že skoro 80 procent podpořených projektů zahrnovalo pořízení baterie pro ukládání energie.

Další růst bude problematický s ohledem na vyčerpané kapacity dodavatelských firem. „Instalační firmy měly plné ruce práce hlavně v druhé polovině roku, kdy strmě stoupající ceny elektřiny a události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku,” uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Přírůstek nového výkonu solárních elektráren v ČR. Zdroj: Solární asociace

Motivaci lidí k investici do střešní fotovoltaiky zjišťoval průzkum, který vedla Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Podle tohoto průzkumu jsou nejsilnější motivací obavy ze současného či budoucího růstu cen energií, úspora nákladů, výše dotace z NZÚ a zájem o energetickou soběstačnost. Méně významnou roli pak hrají obavy o životní prostředí a globální změny klimatu.

Dočasný pokles ve firemní sféře

Oproti roku 2020 zpomalil přírůstek solárních panelů na střechách firem a komerčních objektů. Loni zde vyrostlo 397 instalací s celkovým výkonem 19,2 MW (v roce 2020 to bylo 1373 fotovoltaik o výkonu 28,8 MW). Firemní investice podporuje stát formou příspěvku z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). V příštím roce nabídne také první část z pěti miliard, které jsou pro fotovoltaiku vyhrazeny v Národním plánu obnovy.

Jak na tiskové konferenci uvedl zástupce ministerstva průmyslu a obchodu Ondřej Tomšej, letošní výsledek by měl být vyšší než loňský. Rozhodnutí o přidělení dotace totiž mají fotovoltaiky o výkonu 61,65 megawattu, z toho více než polovina zatím nebyla postavena. Velká část investorů investuje spolu s fotovoltaikou také do akumulace energie, celkem by tak mělo přibýt 29,8 MWh kapacity v bateriových systémech.

Velké pozemní fotovoltaické elektrárny se v loňském roce nestavěly. Změna by měla nastat letos díky dotacím z Modernizačního fondu.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter