Energetická unie, dekarbonizace a budoucnost české energetiky ve vztahu k Evropské unii a světovým trhům byly hlavními tématy druhého ročníku ENERGO SUMMITU.
Více než tři stovky posluchačů se sešly v kongresovém centru letňanského výstaviště na 2.ročníku energetické konference Energo Summit. Mezi přednášejícími byli jak zástupci státních institucí (Evropská komise, vláda, ministerstvo životního prostředí, Akademie věd a ČVUT) tak i soukromého sektoru (ČEZ, TÜV SÜD, Elko a další).
Původně avizovaný státní tajemník pro Evropské záležitosti Tomáš Prouza, který se podle zjištění Ekonomického deníku stane nově i koordinátorem pro vládní agendu, sice na konferenci z pracovních důvodů nakonec nedorazil, ale jeho prezentaci přednesl jeho kolega z vlády Jan Král, ředitel Odboru koordinace evropských politik. Zdůraznil, že česká vláda je ráda, že Evropská komise jako první v historii neřeší problémy jednotlivých vlád, ale snaží se nastolit řešení pro celou osmadvacítku, tedy tzv. „Energetickou unii“. Jako hlavní české cíle pro letošní rok Král zdůraznil implementaci 3. liberalizačního balíku ve všech zemích. „Je nutné přijmout síťové kodexy tedy základ fungování jednotného energetického trhu, které musí dostat přednost před vytvářením nové legislativy,“ řekl Král. Zdůraznil, že vláda podporuje a bude podporovat budování energetické infrastruktury, především s ohledem na neustálé přetoky elektrické energie z Německa do ČR. O této problematice Ekonomický deník informoval na konci března v podrobném článku. Král na závěr dodal, že ČR podporuje vznik Energetické unie a vítá závěry pařížské klimatické konference známé pod zkratkou COP 21. Zároveň jasně řekl, že vláda chce ozdravit trh s obnovitelnými zdroji energie a hodlá ho držet na stejné úrovni, jako bude v EU.
Ředitel Útvaru pro rozvoj podnikání ČEZ Petr Štulc předestřel řadu zajímavých statistik a upozornil, že se celý energetický trh pravděpodobně nachází na začátku několikaletého přechodného období z centrální na decentrální energetiku. „Střešní fotovoltaické panely se blíží konkurenceschopnosti a při klesajících cenách baterií vznikají systémy pro společné řízení výroby a spotřeby, to jsou první známky skutečné decentralizace energetiky. Zároveň zaznamenáváme dramatický pokles cen, který vymazal zisky, vynutil divestice a způsobil růst zadlužení a pokles ratingu velkých energetických firem,“ řekl Štulc. Snížení zisků i dividend navíc donutilo některé firmy prodávat své energetické zdroje. V České republice RWE před třemi lety prodala 3,5 tisíce kilometrů plynovodů, v sousedním Německu E.ON důl Helmstedt atd.
Podotkl však, že i přes prosazování obnovitelných zdrojů a možným zlepšením uchovávání jimi vyrobené energie je potřeba energetiku řídit konzervativně. „Dostupnost elektřiny je hlavním podmiňujícím faktorem naší civilizace,“ dodal Štulc. Navázal také na slova Krále o energetické unii. Podle něj se už nyní ukazuje, že Evropská komise sonduje terén pro zpřísnění stanovených limitů pro energetickou účinnost. „Ze všech parametrů nastavených v programu 2020 je to nejméně sledovaný ukazatel, ale už existují náznaky, že by mohl být cíl pro 2020-2030 zvýšen z 27 na 30%,“ dodal.
Druhým tématem ENERGO SUMMITU byla dekarbonizace. Tu přinesla ke konci minulého roku mezinárodní klimatická konference COP 21 v Paříži, kde byla uzavřena globální dohoda o snižování produkce uhlíku. České pohledy na tento fenomén přineseme v některém z dalších článků.
Jiří Reichl
