Vláda po dvou letech přichází s dalším balíčkem daňových změn. Co se mění pro podnikatele a daňové poplatníky? Daňový poradce a partner EKP Advisory Jan Kotala v rozhovoru pro Ekonomický deník vysvětluje, které novinky budou mít skutečný dopad a proč české daně potřebují především stabilitu a jednoduchost.
Čechy se začátkem příštího roku čeká hned několik daňových změn, například zvýšení limitů pro podání daňového přiznání nebo návrat některých daňových úlev. Které z nich budou mít největší dopad?
Zvýšení obecného limitu pro povinnost podat daňové přiznání z 50 tisíc na 100 tisíc korun se podle mě v praxi projeví jen omezeně. Týká se příjmů, které nejsou od daně osvobozené. U zaměstnanců se může jednat například o nahodilé vedlejší příjmy. U důchodců nebo jiných lidí to mohou být drobné příjmy ze sousedské výpomoci.
Podobně se u zaměstnanců zvyšuje limit vedlejších příjmů z 20 tisíc na 40 tisíc korun. Může jít například o příležitostnou pomoc sousedovi nebo prodej ovoce ze zahrady. I v tomto případě to ale podle mě bude mít na daňové poplatníky jen velmi malý dopad. V naší kancelářské praxi se s takovými případy setkáváme jen zřídka, možná v jednotkách případů.
Co říkáte na znovuzavedení školkovného?
Je to snaha pomoci rodičům malých dětí a jakákoli úleva pro ně může být vítaná. Otázkou ale je, zda školkovné může zvýšit porodnost. Nemyslím si, že by právě tato úleva měla takový účinek.
Nezvyšuje školkovné administrativní zátěž zaměstnavatelů, kteří rodičům zpracovávají roční zúčtování daně?
Je pravda, že rodiče budou zaměstnavatelům dokládat potvrzení ze školky, aby mohli úlevu uplatnit při ročním zúčtování. Ale to nepovažuji za nijak velkou zátěž. Už dnes jeden zaměstnanec dokládá úroky z hypotéky, další potvrzení o daru, odběru krve nebo jiné skutečnosti a nově může přibýt také potvrzení o školkovném. Jestli má účetní tři, nebo čtyři doklady, podle mě není zásadní rozdíl. Samotná povinnost zaměstnavatelů provádět roční zúčtování je administrativně náročná, ale přidání dalšího dokladu ji zásadně nezmění.
Ministerstvo financí před letošním zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele deklarovalo, že právě díky němu bude do budoucna možné roční zúčtování daní prováděné zaměstnavateli zjednodušit nebo dokonce úplně odstranit? Dočkají se toho firmy už v příštím roce?
Jednotné měsíční hlášení může některé údaje sjednotit, ale zaměstnavatel je stejně musí od zaměstnance získat. Pokud bychom chtěli roční zúčtování skutečně odbourat, museli bychom změnit zákon a některé výjimky zrušit. To by ale zároveň mohlo snížit progresivitu daně. Máme sazby 15 a 23 procent, přičemž nezdanitelné části základu daně a další úlevy ovlivňují, jak se progresivita v praxi uplatňuje. Zrušení těchto možností by tedy mělo širší dopady.
Jednou z dalších změn, které podnikatele od ledna čeká, je sjednocení DPH u nealkoholických nápojů a stravovacích služeb. Znamená to pro podnikatele nějakou výraznější úlevu, když stejně už pokladní systémy DPH počítají automaticky?
Jde zřejmě o snahu podpořit gastronomii a zjednodušit pravidla. To se sice zdá být dobré, ale musím připomenout, že DPH u různých položek v gastronomii se v minulosti měnila poměrně výrazně. Bylo by proto dobré, aby se konečně stanovilo, že nealkoholické nápoje budou ve snížené, dvanáctiprocentní sazbě, a pravidla se už neměnila. Zátěží pro podnikatele totiž není jen samotná sazba, ale také časté změny. Restaurace kvůli nim musí upravovat pokladní a účetní systémy a zjišťovat, co přesně mají nově nastavit. Pro desítky tisíc gastronomických provozů to znamená práci navíc. Část podnikatelů nemusí vědět, jak změnu správně provést, a musí se obracet na dodavatele systémů nebo účetní.
Nemyslím si navíc, že by změna měla zásadní dopad na ceny v restauracích. Nealkoholické nápoje tvoří jen část tržeb restaurací a jídlo už ve snížené sazbě bylo. Praktický cenový dopad proto může být malý. Administrativní dopad ale vzniká pokaždé, když se pravidla mění. Potřebujeme hlavně stabilitu a jednoduchost.
Když jsme u stability. Vláda se rozhodla upravit také limity pro zdanění zaměstnaneckých benefitů. Právě ta se v posledních letech měnila téměř každý rok. Jak tedy hodnotíte jejich nové nastavení od roku 2027?
Do roku 2023 fungoval systém zaměstnaneckých benefitů poměrně stabilně. Pak začaly změny přicházet častěji. V minulosti se zavedl jednotný limit pro čerpání benefitů, následně se upravovala pravidla pro zdravotní benefity a od ledna 2027 se znovu mění celé nastavení. Znovu se zavádí odlišné limity pro zdravotní a volnočasové benefity. Zdravotní benefity bude možné čerpat bez zdanění do výše 100 procent průměrné mzdy, volnočasové aktivity do výše 50 procent průměrné mzdy. Zároveň se vrací limit pro cestování, který má činit 20 tisíc korun.
Chápu snahu zaměstnancům pomoci, protože daňové zatížení práce je v Česku vysoké. Nemám nic proti tomu, aby stát daňové zvýhodnění benefitů upravoval. Prosím ale, aby pravidla neměnil každý rok. Zaměstnanci si mají být schopni zapamatovat, jaké výhody mohou čerpat. Zaměstnavatelé potřebují stabilní systém.
Co nové nastavení benefitů znamená pro zaměstnavatele?
Personální a mzdová oddělení musí systém znovu projít a přepočítat. Zaměstnavatelé se musí podívat, jaké benefity poskytují, zda odpovídají novým limitům, případně musí upravit jejich nastavení. Každá změna znamená, že se jí někdo musí zabývat, i když firma už má systém zavedený.
Co byste doporučil zaměstnavatelům? Jde dát jednoduchý check list, podle kterého by se mohli na změny rychle a jednoduše připravit?
Pokud firma benefity poskytuje, měla by si před koncem roku projít jejich nabídku a zkontrolovat, zda odpovídá novým pravidlům. Musí rozhodnout, jestli a jak limity upravit, zvlášť pokud chce zaměstnancům zachovat co největší daňové zvýhodnění. Zaměstnavatelé, kteří žádné benefity neposkytují, tuto část změn řešit nemusí.
Důležité je, aby se firmy novým pravidlům věnovaly včas a měly jasno ještě před lednem, kdy mají začít platit. Pomoci může také průběžné vzdělávání a školení k daňovým změnám.
Letošní změny jsou schválené s větším předstihem než v některých předchozích letech. Je to pro firmy důležitá výhoda?
Určitě. Pamatuji si, že jsme v minulosti čekali až do prosince, abychom zjistili, jakou sazbu DPH budeme muset od ledna nastavit v systémech. V tomto případě je výhodou, že se o změnách mluví s předstihem.
Jsem rád, že vláda s návrhem přišla už na jaře. Firmy tak mají čas se připravit. Nemělo by je čekat tolik nepříjemných překvapení. Určitě platí, že daňové změny by měly být předvídatelné.
Které důležité termíny by si měli podnikatelé a zaměstnavatelé v souvislosti s letošním daňovým balíčkem ohlídat?
U benefitů je potřeba provést potřebné úpravy před koncem roku, aby od ledna vše odpovídalo novým pravidlům. A pak je tu ještě zavedení elektronické evidence tržeb. Malí živnostníci, kteří chtějí využít režim EET off a vyhnout se tak povinnosti evidovat tržby, by se měli přes portál Moje daně přihlásit nejpozději do 10. ledna 2027. Zároveň musí počítat se zvýšením měsíční paušální daně o 1 400 korun.
Doporučuji také sledovat školení a přehledy změn, protože novel se týká více oblastí než jen EET a zaměstnaneckých benefitů. Využít mohou například TaxForum, které naše kancelář pořádá 18. listopadu. TaxForum probíhá online, takže ho podnikatelé a účetní mohou sledovat odkudkoliv.
Jaké další daňové a související změny by měly být v nejbližší době na radaru firem a daňových poplatníků?
Změn je více. U DPH se mění také například pravidla pro odpočet u drahých automobilů a upravuje se režim u nedobytných pohledávek. Důležité je také sledovat judikaturu správních soudů. V souvislosti s novým zákonem o platformové práci se mění také pohled na švarcsystém.
A tím změny nekončí. Z dlouhodobějšího hlediska se počítá s novým zákonem o účetnictví od roku 2029 a s navazující velkou novelou zákona o daních z příjmů. Účetnictví a daň z příjmů jsou v Česku poměrně úzce propojené, takže změna účetních pravidel bude mít dopad i na daňovou oblast.
Diskutuje se také o sjednocení přehledů pro sociální a zdravotní pojištění OSVČ do jednoho formuláře. V budoucnu by se tím mohlo navázat na myšlenku jednotného inkasního místa, kde by se na jednom místě odváděly daně, sociální a zdravotní pojištění. Správa i vymáhání by pak mohly být jednodušší a nebylo by nutné řešit v zásadě stejné příjmy státu prostřednictvím tří různých institucí.
Co by měl stát v daňovém systému změnit, aby zaměstnavatelům administrativu skutečně snížil?
Měl by především zjednodušit oznamovací povinnosti a lépe využívat data, která už má k dispozici. Pokud zaměstnavatel ví, že zaměstnanec nastoupí za čtrnáct dní, mělo by být možné ho nahlásit už tehdy, a ne až v úzce vymezeném časovém okně. Chápu, že stát chce bojovat proti nelegálnímu zaměstnávání, ale pravidla by zároveň měla být prakticky proveditelná.
Pokud už stát zavedl jednotné měsíční hlášení, měl by usilovat o to, aby se k němu připojily i zdravotní pojišťovny. Nedává smysl, aby zaměstnavatel posílal téměř stejné údaje více institucím. Stát by měl uznat, že systém přinesl firmám značnou zátěž, a hledat způsob, jak ji snížit.
A pak jsou tu daňové výjimky. Myslím si, že v zákoně o daních z příjmů jich existuje příliš mnoho. Když se podíváme na to, co všechno je osvobozené od daně, najdeme celou řadu velmi specifických položek. Například zvláštní odměny pro příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů nebo náhrady pobytových výloh poskytované některým zaměstnancům a expertům institucí Evropské unie. Člověk se může ptát, proč právě tyto situace zákon řeší zvlášť a proč se jedno plnění daní, a jiné ne. Výjimek je podle mě příliš mnoho a ne vždy je zřejmé, proč tam jsou.
Jak byste v tomto světle jako celek ohodnotil daňový balíček od roku 2027, tedy z hlediska efektivního zdanění a administrativní zátěže?
Daňový balíček pro rok 2027 nevnímám jako přelomový. Podobné parametrické změny přicházejí téměř každý rok. Jedinou větší změnu představuje znovuzavedení EET, ale ani tu nepovažuji za zásadní novinku, protože systém už v Česku fungoval a nyní se vrací v podobném duchu, byť s určitým zjednodušením. Podnikatelé už navíc většinou mají pokladní systémy z předchozího období.
Podstatnější problém vidím v náročnosti jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Tato změna dopadla na firmy výrazně. Pokud bychom poměřovali, co získává stát a co musí udělat zaměstnavatelé, není to podle mě ani remíza. Spíše bych řekl, že stát vede dva nula.
Stát získává více údajů, zatímco zaměstnavatelé mají více práce a navíc musí hlášení podávat v přesně stanoveném okamžiku. Rozumím tomu, že cílem je také boj proti nelegálnímu zaměstnávání, ale není jasné, proč nelze některé údaje oznámit s větším předstihem. Celkově proto považuji za největší problém nikoli samotný daňový balíček, ale celkovou rostoucí administrativní zátěž zaměstnavatelů.
Chcete vědět, co všechno se od ledna v daních mění a jak se na nová pravidla připravit? Sledujte TaxForum s Janem Kotalou a týmem EKP Advisory. Odborníci představí nejdůležitější změny a poradí, na co by si firmy a podnikatelé měli dát pozor. TaxForum se koná 18. listopadu od 9:00 online.
