Na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde se řeší citlivé projekty, skončila důležitá postava: ředitel Odboru bezpečnosti Jaroslav Compeľ. Univerzita to potvrdila. Vedení odboru nyní dočasně přebírá bývalý policista, manažer v bezpečnostním sektoru a někdejší příslušník inspekce ministerstva vnitra Petr Brychta. ČVUT mezitím chystá výběrové řízení na nového šéfa bezpečnosti.
Mluvčí Českého vysokého učení technického Veronika Sedláčková potvrdila informace Ekonomického deníku, že Jaroslav Compeľ skončil na pozici ředitele Odboru bezpečnosti ČVUT k letošnímu 1. květnu. Univerzita zároveň uvedla, že k ukončení pracovního poměru došlo na žádost samotného Compeľa. Důvody jeho odchodu škola nekomentovala a odkázala na samotného bývalého ředitele.
Dočasné vedení přebírá muž z KPMG
Odbor bezpečnosti nyní funguje v dočasném režimu a jeho řízením byl pověřen Petr Brychta. ČVUT k tomu uvedlo, že odbor má dočasné vedení a že na pozici ředitele vypíše výběrové řízení. Zároveň vedení univerzity vyhodnocuje bezpečnostní strategii instituce s ohledem na aktuální rizika.
Petr Brychta má dlouhou profesní zkušenost v oblasti bezpečnosti, řízení rizik a managementu v Česku. V současnosti působí podle portálu LinkedIn jako Associate Director v KPMG Czech Republic, kde pracuje od ledna 2025. KPMG je auditorská společnost, která patří do takzvané „velké čtyřky“ do níž jsou zařazovány společnosti PricewaterhouseCoopers, Deloitte a Ernst & Young a již zmiňovaná KPMG.
Od policisty po bezpečnostního ředitele
Dříve působil ve společnosti LPP s.r.o., kde zastával pozici Security Director a statutárního zástupce v letech 2023 až 2024. Předtím se stal i jejím CEO a strategickým ředitelem. V této firmě odpovídal mimo jiné za informační bezpečnost včetně fyzické a personální ochrany, bezpečnostní řízení organizace a komunikaci s partnery, klienty i státní správou.
Další významnou část jeho kariéry tvoří působení ve společnosti EASY DECISION, s.r.o., kde byl statutárním zástupcem v letech 2016 až 2025. V rámci této činnosti měl na starosti obchodní a poradenské aktivity, práci se zbraněmi a střelivem na základě zákona č. 38/1994 Sb. a mezinárodní obchod s vojenským materiálem.
Mezi lety 2005 a 2019 působil jako Security Director ve skupině Penta Investments, kde řídil bezpečnostní rizika, ochranu majetku a osob a bezpečnostní analýzy a režimy celé skupiny.
V letech 2007 až 2017 a krátce i v roce 2019 byl členem představenstva společnosti AERO Vodochody AEROSPACE. Odpovídal tam za ochranu utajovaných informací, bezpečnostní analýzy a nastavení bezpečnostních režimů u projektů.
Jeho profesní dráha začala ve státním sektoru, kde v letech 1992 až 2005 působil u Policie České republiky a Ministerstva vnitra ČR. Pracoval jako vyšetřovatel ekonomické kriminality, policejní důstojník a také jako pracovník inspekce ministerstva.
Mohlo by vás zajímat
Exvoják střídal expolicistu
Současná změna navazuje na předchozí personální vývoj na ČVUT. Jak informoval Ekonomický deník, Jaroslav Compeľ loni nastoupil na pozici po odchodu bývalého vysoce postaveného policisty Hynka Vlase. Ten dříve působil v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Podle dřívějších informací měl Compeľ zkušenosti z prostějovských speciálních sil a působil také na Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kde byl podřízeným jeho ředitele Karla Řehky. Předtím spolu sloužili jako vojáci v Prostějově.
Změna na pozici ředitele Odboru bezpečnosti přichází v době, kdy ČVUT vyhodnocuje bezpečnostní strategii, reaguje na aktuální rizika a připravuje nové personální obsazení klíčové bezpečnostní role.
Dlouhodobá spolupráce ČVUT a armády
Bezpečnost je pro ČVUT velmi důležitá. Dlouhodobě například spolupracuje s Armádou České republiky. Od roku 2018 společně pořádají odborné diskuse, kulaté stoly a workshopy zaměřené mimo jiné na kvantové technologie a jejich možné využití, technologický rozvoj a bezpečnostní inovace. V roce 2023 obě instituce podepsaly memorandum o spolupráci v oblasti rozvoje přelomových technologií pro potřeby Armády ČR. Na škole se řeší další citlivé projekty, jako například drony a jaderná energetika.
