Německá armáda zakázala používání čínských komerčních dronů ve vojenských objektech a výcvikových prostorech. Obává se, že by se citlivé informace o základnách, cvičeních nebo zbraňových systémech mohly dostat do rukou čínských zpravodajských služeb.
Podobná bezpečnostní rizika řeší už také české ministerstvo obrany. V jeho případě se pozornost zaměřila na připojené automobily, které mohou shromažďovat a přenášet data.
I v českých armádních složkách se přitom v minulosti experimentovalo s drony čínské provenience.
Německá armáda se obává úniku citlivých dat
Bundeswehr přestal používat komerční drony čínské výroby ve vojenských objektech a na výcvikových prostorech. Informaci přinesl německý magazín Der Spiegel s odvoláním na vlastní zdroje a ministerstvo obrany. Resort rozhodnutí potvrdil a oznámil, že dosavadní systémy nahradí německými nebo jinými evropskými alternativami.
Mohlo by vás zajímat
Důvodem jsou obavy z možného zneužití technologií ke špionáži. Bezpilotní prostředky mohou pořizovat záběry vojenských zařízení, zaznamenávat průběh cvičení a zachytit také podrobnosti o používaných zbraňových systémech. Německá strana se obává, že by se takto získaná data mohla dostat až k čínským zpravodajským službám.
Nejde přitom pouze o fotografie a videozáznamy. Moderní bezpilotní prostředky pracují s digitálními daty a jejich provoz může vytvářet informace, které mají pro případného protivníka zpravodajskou hodnotu. Právě proto se německá armáda rozhodla používání čínských komerčních modelů ve svých objektech ukončit.
Zákaz existoval už v roce 2023. Pak přišel obrat
Německé ozbrojené síly se rizikem zabývaly už před několika lety. V roce 2023 vydal generálporučík Martin Schelleis, tehdejší inspektor Společné podpůrné služby Bundeswehru (Streitkräftebasis), písemný rozkaz, který používání čínských dronů zakazoval. Důvodem byla obava, že by se důvěrné informace mohly dostat do Číny.
Jenže v roce 2024 německé vojenské vedení schválilo novou strategii rozvoje bezpilotních systémů a současně také takzvaný bílý seznam komerčních dronů, které armáda směla nakupovat. Objevilo se na něm několik modelů společnosti DJI, jednoho z nejznámějších čínských výrobců bezpilotních prostředků.
Jednotliví velitelé tak mohli pořizovat schválené modely jednodušeji a bez významných administrativních překážek. Mezi zakoupenými stroji byl také DJI Matrice M30T. Stejný model přitom používají i čínské bezpečnostní složky.
Tento postup měl ale jednu zásadní slabinu. Bundeswehr neměl centralizovaný systém, který by evidoval všechny nákupy čínských dronů a jejich následné rozmístění. Vojenské vedení proto nemá úplný přehled o tom, kolik těchto bezpilotních prostředků jednotlivé útvary pořídily ani kde přesně se nacházejí.
Nynější rozhodnutí tak znamená návrat k přísnějšímu přístupu. Čínské komerční drony mají z vojenských zařízení a výcvikových prostorů zmizet a nahradit je mají evropské či německé alternativy.
Kontrarozvědka údajně našla digitální stopy
Pochybnosti o bezpečnosti čínských dronů podle informací Der Spiegel posílilo také prověřování, které prováděla německá vojenská kontrarozvědka MAD. Ta měla při zkoumání dronů používaných Bundeswehrem objevit digitální stopy naznačující možné odčerpávání dat.
To je ovšem potřeba formulovat přesně. Z dostupných informací nevyplývá, že by MAD prokázala předávání konkrétních vojenských tajemství čínským službám. Zjištěné stopy měly naznačovat možnost úniku dat, nikoli samy o sobě dokazovat, že k takovému předávání skutečně došlo.
Pro armádu je však už samotná možnost podobného zneužití důvodem k preventivnímu opatření. Záběry vojenských objektů, informace o výcviku nebo údaje o technice mohou mít hodnotu i tehdy, když jednotlivě nepředstavují utajovanou informaci. Jejich souhrn může nabídnout podstatně ucelenější obraz o činnosti ozbrojených sil.
Česká armáda už omezuje vjezd některých aut
Bezpečnostní rizika spojená s čínskými technologiemi neřeší pouze německá armáda. České ministerstvo obrany už přijalo opatření, které omezuje vjezd vybraných připojených automobilů do některých vojenských objektů. Důvodem jsou obavy, že by jejich technologie mohly sloužit ke shromažďování a předávání citlivých informací.
Český případ má několik zajímavých souvislostí. Nejde o jednoduchý zákaz všech automobilů určité značky. Ministerstvo při bezpečnostním posuzování zohledňuje především vlastnickou strukturu výrobce a místo, kde konkrétní vůz vznikl. Podrobnosti českého opatření a konkrétní modely, na které dopadá, přináší článek Ekonomického deníku o omezení vjezdu vozidel Volvo i dalších do vojenských objektů.
Ministerstvo obrany vychází ze Strategické analýzy bezpečnostních rizik spojených s připojenými vozidly vyráběnými subjekty z Čínské lidové republiky a z varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten ve dvou svých výstupech vyhodnotil riziko zneužití těchto technologií ke zpravodajským a špionážním účelům jako velmi pravděpodobné. Vyjádřil ho rozmezím 75 až 85 procent.
Moderní auta mohou disponovat kamerami, mikrofony, lokalizačními systémy a dalšími technologiemi schopnými shromažďovat a přenášet data. Ministerstvo proto sleduje, kdo má nad výrobcem rozhodující vliv a v jaké zemi konkrétní automobil vyrobili.
Na koho se omezení vztahují
Jedním z příkladů jsou vozy Volvo. Jejich výrobce Volvo Cars má většinového čínského vlastníka, koncern Geely. Omezení se vztahuje na vozidla této značky s datem první registrace od 1. ledna 2021 včetně. Starší automobily do tohoto režimu nespadají. Výjimku mají také autobusy a nákladní vozidla Volvo.
Dalším příkladem je Tesla. U ní rozhoduje místo výroby konkrétního automobilu. Omezení se týká vozidel vyrobených v čínské továrně Giga Šanghaj, jejichž VIN začíná znaky LL. Naopak vozy vyrobené v USA nebo Německu pod toto konkrétní omezení nespadají.
Český případ má ještě jeden pozoruhodný rozměr. Vojáci a zaměstnanci resortu obrany mohou využívat zaměstnaneckou nabídku na nákup vozů Volvo se slevou až 39 procent. Některá vozidla této značky ale současně podléhají bezpečnostním omezením při vjezdu do vybraných vojenských objektů. Ministerstvo vysvětluje, že zaměstnanecký benefit není bezpečnostní certifikací automobilu a resort tuto obchodní nabídku neinicioval ani neposkytuje.
Problém se ale týká i dronů čínské provenience, které některé složky armády v minulosti testovaly pro svoje potenciální účely.
Čínská auta nesmějí ani do některých německých kasáren
Zpět ale k Německu. Bundeswehr se nezaměřuje pouze na bezpilotní prostředky. Omezení se týkají také čínských automobilů, které mohou vjíždět do kasáren a vojenských objektů zařazených mezi bezpečnostní zóny.
Mezi příslušníky německých ozbrojených sil kolují seznamy modelů značek BYD, Geely a NIO, jejichž vjezd do těchto prostorů je zakázán. Vojáci, kteří taková vozidla vlastní, je musejí nechat před areálem a zbytek cesty do práce absolvovat pěšky.
Německá opatření tak zasahují dvě odlišné kategorie techniky. U dronů jde o zákaz jejich používání ve vojenských zařízeních a na výcvikových prostorech. U aut o omezení vjezdu konkrétních vozidel do vybraných kasáren a bezpečnostních zón.
Společným jmenovatelem jsou obavy, že technologie schopné pořizovat záznamy, určovat polohu nebo přenášet data mohou představovat bezpečnostní riziko v blízkosti vojenské infrastruktury.
V dubnu přišla na řadu také osobní elektronika
Bundeswehr už letos v dubnu omezil také používání soukromých chytrých telefonů, tabletů a chytrých hodinek při nakládání s utajovanými informacemi. Důvodem byly bezpečnostní hrozby spojované s Ruskem a Čínou.
Ani v tomto případě tedy nejde pouze o konkrétního výrobce nebo jeden druh zařízení. Armáda se snaží omezit riziko, že se citlivé informace dostanou mimo kontrolované prostředí prostřednictvím elektroniky, kterou její příslušníci běžně používají.
Vývoj ukazuje, jak se bezpečnostní pravidla vojenských zařízení postupně přizpůsobují rozšíření digitálních technologií. Vedle počítačů a komunikačních systémů musejí armády řešit také zařízení, která mohou působit jako běžná spotřební elektronika, ale současně disponují kamerami, senzory, lokalizací a připojením k internetu.
Podobné obavy mají také Američani a Norové
Německo není jedinou zemí, která se zabývá možným zpravodajským využitím čínských automobilů. V říjnu se objevily informace, že americká armáda plánuje zakázat vozidla BYD na letecké základně Kadena v Japonsku. Důvodem jsou obavy, že by auta mohla shromažďovat citlivé informace o vojenském provozu a infrastruktuře.
Zkušenost s čínskými vozidly mají také v Norsku. Tamní vojáci zjistili, že pronajaté automobily čínské výroby během vojenských cvičení automaticky pořizovaly a ukládaly videozáznamy.
Právě podobné případy vysvětlují, proč se bezpečnostní debata neomezuje pouze na drony. Automobil zaparkovaný v blízkosti vojenského objektu může mít k dispozici kamerové systémy, lokalizační údaje i další senzory. Pokud zařízení zaznamenává okolí a ukládá data, může vzniknout soubor informací o pohybu osob, techniky a činnosti vojenského útvaru.
Čínské drony, automobily i osobní elektronika tak představují pro armády různé podoby stejné bezpečnostní otázky: kdo může získávat data z jejich okolí, kam je zařízení odesílá a kdo k nim má přístup. Německo nyní přistoupilo k zákazu čínských komerčních dronů ve vojenských prostorech. Česká zkušenost s připojenými automobily přitom ukazuje, že podobná rizika už řeší také český resort obrany.
