Po prvním kole evropského obranného programu SAFE zůstaly miliardy, které státy nevyužily podle jejich původních plánů. Brusel teď připravuje další kolo financování a ve hře je 21 miliard eur. Česko zvažuje, zda požádá o další zvýhodněný úvěr.
Tentokrát se navíc mezi důležité priority dostává i společný vývoj obranných systémů s Ukrajinou.
Druhé kolo se blíží. Ve hře je 21 miliard eur
Evropská komise připravuje novou finanční výzvu v rámci programu Security Action for Europe, známého pod zkratkou SAFE. Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius po jednání ministrů obrany zemí E5 v Paříži oznámil, že Brusel chce brzy spustit další kolo financování. Sám ho označil jako SAFE 2.0.
K dispozici má být 21 miliard eur, které členské státy v prvním kole nevyčerpaly v očekávaném rozsahu. Některé země totiž nakonec požádaly o méně peněz, než původně plánovaly. Příkladem je Itálie.
Nejde o zcela nový program s vlastním samostatným rozpočtem. Podle Kubiliuse má nové kolo využít prostředky, které zůstaly z prvního financování nevyčerpané. Konkrétní podmínky nové výzvy ale zatím nejsou známé.
Celý program SAFE má objem 150 miliard eur. Evropská unie prostřednictvím něj poskytuje členským státům zvýhodněné, ale vratné půjčky na obranné investice. Nejde tedy o dotace, které by země dostaly bez povinnosti je splatit.
Nová výzva může otevřít cestu k dalším nákupům vojenské techniky i ke strategickým a společným projektům. Zásadní bude, jak Evropská komise nastaví podmínky a které záměry bude možné z evropských peněz financovat.
Česko může žádat znovu, peníze ale nemá jisté
Praha už první kolo SAFE využila. Jak uvedl Ekonomický deník v článku o českém zájmu o druhé kolo programu, ministerstvo obrany společně s dalšími resorty analyzuje možnosti dalšího zapojení.
V prvním kole Česko získalo úvěr ve výši 2,06 miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Z této částky má zhruba 23 miliard korun směřovat na dostavbu dálnice D11 a přibližně 20 miliard na tanky Leopard 2A8. Zbývající prostředky mají pokrýt nákup vozidel Tatra.
Další půjčka by mohla otevřít prostor pro nové obranné investice. Zatím ale není potvrzené, že Česko o další prostředky požádá, ani kolik by případně mohlo získat. Ministerstvo čeká na konkrétní podmínky a harmonogram druhého kola. Evropská komise je dosud nespecifikovala. Česko proto nemůže počítat s tím, že automaticky získá část z nevyčerpaných 21 miliard eur.
Rozhodující bude, jak Brusel nastaví novou výzvu a které projekty do ní bude možné zahrnout. Teprve potom se ukáže, zda česká vláda využije možnost získat další zvýhodněný úvěr.
Brusel chce peníze nasměrovat také na Ukrajinu
Druhé kolo SAFE nemá sloužit pouze k nákupům vojenského vybavení. Eurokomisař Kubilius uvedl, že by se peníze měly pokud možno využít také na společné projekty s Ukrajinou.
Mezi nejnaléhavější záměry zařadil projekt Freyja, který se zaměřuje na protiraketovou obranu. Vývoj nového systému protivzdušné obrany společně s Ukrajinou označil za důležitý projekt také německý ministr obrany Boris Pistorius.
Evropská komise tak počítá s možností podpořit projekty, na nichž budou evropské státy spolupracovat s Ukrajinou. Z dostupného vyjádření ale nevyplývá, že Brusel už financování projektu Freyja schválil.
Pro Česko bude důležité, jaké možnosti společných projektů nová výzva nabídne. Zatím však není známé, zda se česká strana do některého z těchto záměrů zapojí.
Další miliardy i otázka, co za ně půjde koupit
O dalším financování obrany jednali v Paříži ministři obrany pěti zemí skupiny E5: Francie, Německa, Itálie, Polska a Spojeného království. Setkání se zúčastnili také zástupci Evropské unie a NATO. Právě po tomto jednání Kubilius představil přípravu SAFE 2.0.
Oznámení dalšího kola ale zatím neznamená, že státy znají podmínky, termíny nebo přesný seznam projektů, které mohou získat podporu. Zásadní bude, jak Evropská komise novou výzvu nastaví a jaké možnosti nabídne jednotlivým zemím.
Pro Česko je nyní klíčové, zda a za jakých podmínek bude moci požádat o další zvýhodněný úvěr. Další evropské peníze by mohly podpořit obranné investice a konkrétní české projekty. Případnou výši další půjčky však zatím nelze potvrdit.
Polsko chce peníze využít i na zbraně mimo EU
Mezi největší uživatele programu SAFE patří Polsko. To zároveň usiluje o změnu pravidel, která by mu umožnila za určitých podmínek využít evropské peníze také na nákup vojenské techniky ze zemí mimo Evropskou unii.
Podle informací Ekonomického deníku o polských požadavcích na SAFE chce Varšava otevřít cestu k nákupům techniky ze Spojených států, Jižní Koreje nebo Turecka. Současně požaduje více času na dodání objednaného vybavení.
Polsko argumentuje tím, že potřebuje získat požadované vojenské schopnosti co nejrychleji. Podle státní tajemnice polského ministerstva obrany Magdaleny Sobkowiak-Czarnecke je zásadní pořídit co nejlepší vybavení v co nejkratším čase.
Varšava nenavrhuje neomezené financování jakýchkoli zbraní z celého světa. Chce možnost výjimky pro případy, kdy by danou schopnost označil za kritickou pro východní křídlo NATO velitel spojeneckých sil v Evropě, případně generální tajemník Aliance.
Polsko upozorňuje také na omezené výrobní kapacity zbrojního průmyslu. Státy mohou mít peníze i připravené plány, ale výrobci nemusí zvládnout dodat objednanou techniku včas. Varšava proto požaduje více času na realizaci zakázek financovaných z SAFE. Současná pravidla počítají s dodáním financovaného vybavení do konce roku 2030.
Magdalena Sobkowiak-Czarnecka upozornila, že pokud by státy uzavíraly smlouvy na nové zakázky až ve druhé polovině roku 2027, na dodání by zbývaly přibližně tři roky. U některých složitých zbrojních projektů by takový termín mohl představovat problém. „Vidím přece, co se děje na zbrojním trhu – zákazníků přibývá, peněz je hodně, ale výrobní kapacity jsou omezené,“ uvedla polská státní tajemnice.
Polsko jedná například se Španělskem o víceúčelových letounech Airbus A330 MRTT. Ty dokážou přepravovat osoby a náklad nebo za letu doplňovat palivo jiným letounům. Španělsko přenechalo Polsku výrobní sloty a podle dosavadních informací existuje možnost dodat letouny do roku 2030. Financování a další podmínky zakázky však ještě musí obě strany dořešit.
