Společnost ČEZ včera formálně zahájila arbitrážní řízení proti společnosti Gazprom export LLC podáním arbitrážní žaloby, takzvaného Request for Arbitration, podle arbitrážních pravidel Mezinárodní obchodní komory (ICC). Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Společnost ČEZ uplatňuje nárok na náhradu škody ve výši okolo jedné miliardy českých korun v důsledku významného krácení dodávek zemního plynu v roce 2022 ze strany společnosti Gazprom export LLC. Arbitráž se sídlem v Ženevě bude rozhodována tříčlenným arbitrážním tribunálem.
Gapzrom začal společnosti ČEZ tenčit dodávky plynu, podobně jako ostatním odběratelům v Evropě, loni poté, co země Evropské unie na Rusko uvalily sankce za invazi na Ukrajinu.
Státem spoluvlastněný ČEZ měl v minulých letech s Gazprom exportem dlouhodobý kontrakt, který rýsoval nižší ceny plynu, než za kolik nakupovala konkurence.
Hlavním odběratelem plynu od Gazprom exportu byla plynová elektrárna Počerady. Kontrakt s Gazpromem měl vypršet na konci loňského roku. ČEZ kvůli nedostatku ruského plynu, který musel nahradit nákupem za vysoké ceny na trhu, loni proto snížil výrobu v Počeradech na minimum.
ČEZ žaluje konkrétně společnost Gazprom export LLC. „Arbitráž se sídlem v Ženevě bude rozhodována tříčlenným arbitrážním tribunálem,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Zastupovat ČEZ v arbitráži bude podle serveru irozhlas.cz česká pobočka americké elitní advokátní kanceláře Squire Patton Boggs.
Jejím poradcem je bývalý diplomat Petr Kolář, který je přítelem zvoleného prezidenta Česka Petra Pavla, a byl jeho velkým podporovatelem v kampani.
Squire Patton Boggs získala zakázku od ČEZ na základě dřívější rámcové smlouvy.
ČEZ má od roku 2020 vysoutěženo samostatně, či ve sdružení 10 poskytovatelů právních služeb v rámci České republiky a 10 poskytovatelů právních služeb v rámci Evropského hospodářského prostoru, uvedl dále irozhlas.cz.
„Společnost Squire Patton Boggs je jedním z vybraných poskytovatelů právních služeb v rámci této veřejné zakázky,“ sdělil irozhlas.cz Ladislav Kříž.
Angažmá kanceláře potvrdil serveru nedávno i Petr Kolář.
„Naše kancelář zastupuje například zájmy ČEZu proti Gazpromu,“ uvedl v pořadu Peníze a vliv.
Energetická válka začala dříve
Rusko loni mimo jiné zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Nord Stream 1 mohl přepravovat až 167 milionů metrů krychlových denně.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš se ale domnívá, že ruská energetická válka proti Evropě začala už předloni zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala.
„Byl to plíživý tah ze strany Ruska,“ řekl v říjnu v pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT).
Už tehdy označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok.
„V momentu, kdy někdo neplní kontrakt, který máte, je těžké se bavit o něčem jiném než náhradě škody,“ řekl Beneš na dotaz, zda ČEZ s Gazpromem jedná o dodávkách na letošní rok. Výpadky v dodávkách podle něj ČEZ jasně poškodily.
„Je to ve vyšších stovkách milionů až v prvních miliardách korun, logicky to budeme vymáhat,“ řekl Beneš v ČT. Otázkou podle něj je, co se povede vymoct.
Premiér Petr Fiala (ODS) na konci letošního ledna uvedl, že Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (zhruba 8 400 korun) za megawatthodinu (MWh). Od té doby již ale výrazně klesla, v posledních dnech se dostala pod 68 eur (zhruba 1 630 korun) za MWh. Za poklesem cen stojí mírná zima a vysoká úroveň dodávek zkapalněného zemního plynu.
První paroplynka
Paroplynový cyklus Počerady byl prvním projektem svého druhu v České republice. Zdroj o výkonu 838 MWe je umístěn v areálu Elektrárny Počerady. Ta leží v blízkosti stejnojmenné obce v Ústeckém kraji, přibližně uprostřed trojúhelníku měst Louny, Žatec a Most. Stávající uhelná elektrárna byla postavena v letech 1970 – 1977 a v současnosti je v provozu pět bloků o jednotkovém výkonu 200 MWe.
Pro paroplynový zdroj v Počeradech bylo vybráno základní uspořádání paroplynového cyklu v podobě vícehřídelového řešení se dvěma plynovými turbinami (GT) a jednou turbinou parní (ST).
Kombinovaný cyklus se skládá ze dvou plynových turbín (každá o výkonu 284 MW) a jedné parní turbíny o výkonu 270 MW. Stavba paroplynového zdroje byla zahájena 1. dubna 2011 a uvedena do provozu v říjnu 2014. V rámci energetického systému České republiky fungoval tento zdroj v prvních letech provozu jako operativní záloha schopná poměrně rychlého najetí. V posledních letech však jeho využívání významně vzrostlo.
(hrb, čtk)
