Šíření zpráv o svrabu, odhalování osobních dat mladých Maročanů i výzvy krajně pravicových skupin k násilí v ulicích posloužily v Ceutě jako katalyzátor pro rasismus a manipulace v online prostoru. Varovali lidskoprávní aktivisté v rozhovoru pro EU Perspectives.
Když koncem července přešly z Maroka do Ceuty desítky tisíc lidí. Dvě marocké lidskoprávní organizace zkoumaly, jak se z jednotlivých incidentů prostřednictvím příspěvků a videí na sociálních sítích vytvořila nenávist namířená proti celému národu. Pro portál EU Perspectives vysvětlují, jak by na to měla reagovat Evropská unie.
Záběry a svědectví z Ceuty roztočily spirálu, v níž se dění v terénu a obsah na internetu vzájemně posilovaly. Právě tento obsah přispěl k tomu, že se z dílčích incidentů stala obvinění namířená proti celému národnímu společenství.
Od 29. července sledují dvě marocké organizace – Institut Prometheus pro demokracii a lidská práva (IPDDH) a Občanská rada pro boj proti všem formám diskriminace (CCLD) – situaci kolem přechodů hranic do Ceuty. Zaměřují se na otázky lidských práv, diskriminace a nenávistných projevů. Sledují také ochranu zranitelných osob, reakce institucí a způsob, jakým o událostech informují média.
Tyto skupiny tvrdí, že by EU měla využít Akt o digitálních službách (DSA) k „prevenci nezákonného obsahu, podněcování k násilí a manipulativních praktik, které ohrožují základní práva“. Evropský blok podle nich „musí přijmout svůj díl odpovědnosti za důsledky politik, jejichž cílem je zajištění vnějších hranic“.
Co jste zjistili ohledně nárůstu nenávistných projevů vůči Maročanům na internetu od krize v Ceutě?
Naše první monitorovací zpráva vychází z analýzy 1245 příspěvků, videí a komentářů shromážděných v období od 29. do 31. července 2026 na pěti digitálních platformách: X, Facebook, Instagram, TikTok a YouTube. Monitoring zahrnoval také mediální obsah a vyjádření šířená ve španělštině, italštině, francouzštině, arabštině a angličtině.
Zkoumaný obsah odhalil různé projevy nepřátelství. Rasistické a xenofobní poznámky, dehumanizující komentáře a paušalizující zobecňování namířené proti lidem marockého původu. Objevily se rovněž sexistické výroky. Konkrétně vůči ženám a dívkám.
Týkaly se jejich vzhledu, způsobu oblékání či domnělé morálky. Obzvláště znepokojivým jevem je tendence zobecňovat chování či jednání konkrétních jednotlivců na celou skupinu obyvatel. A to na základě jejich národnosti, skutečného či domnělého původu nebo kulturního zázemí. Tento typ diskurzu vytváří atmosféru podezřívavosti a přispívá k legitimizaci diskriminačních postojů.
Náš monitoring se rovněž zaměřil na to, jak obrázky, videa a komentáře šířené na internetu stupňují napětí. Diskurz, který se objevil v souvislosti s událostmi v Ceutě, někdy překračuje rámec kritiky konkrétní situace a přerůstá v kolektivní stigmatizaci Maročanů.
Jaké narativy o Maročanech a migrantech se na internetu objevovaly nejčastěji?
Z našeho monitoringu vyplynulo několik opakujících se narativů. První z nich vykresluje osoby, které překročily hranici do Ceuty, jako kolektivní hrozbu pro bezpečnost, veřejný pořádek a sociální soudržnost. Tímto způsobem se situace jednotlivců zobecňují na celé skupiny, což posiluje negativní vnímání lidí marockého původu. A v širším smyslu i obyvatel severní Afriky.
Druhý typ narativu je založen na dehumanizaci, která se projevuje rasistickými poznámkami, urážkami a ponižujícím zobrazováním. K tomu se přidává islamofobní a sexistická rétorika, včetně komentářů namířených proti ženám a dívkám, které se týkají jejich vzhledu, způsobu oblékání či původu.
Obzvláště výmluvný je případ, kdy se objevila tvrzení o výskytu svrabu. Zaznamenali jsme šíření obsahu, který spojoval osoby překračující hranici se svrabem a dalšími zdravotními problémy, přičemž v některých případech byla jejich přítomnost přímo označována za riziko pro veřejné zdraví.
Identifikovali jsme rovněž obsah, který bagatelizuje či ospravedlňuje násilí a ponižující zacházení. A to i vůči nezletilým osobám bez doprovodu. Narazili jsme na rétoriku, která zpochybňuje oprávněnost humanitární pomoci, přístupu ke zdravotní péči a ochrany zranitelných osob.
Obzvláště znepokojivé je sbližování těchto narativů. Dotyční jedinci jsou postupně vykreslováni buď jako bezpečnostní hrozba, problém pro veřejné zdraví, nebo jako zátěž pro společnost. Tento kumulativní účinek přispívá k tomu, že jsou vnímáni jako nežádoucí skupina, což napomohlo normalizaci diskriminačního chování vůči nim.
Identifikovali jste za tímto obsahem koordinované kampaně nebo dezinformace?
Ano. Naše monitorovací úsilí odhalilo znepokojivé známky strukturování a zesilování nepřátelské rétoriky, spolu s několika případy dezinformací nebo zavádějícího obsahu. Konkrétně jsme identifikovali stránky na Instagramu, které se zřejmě specializovaly na šíření nenávistných projevů a obsahu zaměřeného na osoby, které překročily hranice.
Některé příspěvky šly nad rámec pouhého komentování událostí. Zabývaly se minulostí nebo osobními výpověďmi zúčastněných mladých lidí, odhalovaly fotografie a detaily z jejich životů, aby argumentovaly, že žili v dostatku, cestovali a neměli důvod odcházet.
Některé demonstrace, koncipované jako shromáždění na podporu Ceuty, obsahovaly slogany nepřátelské vůči migrantům. Ještě znepokojivější je, že se v ulicích bezprostředně po překročení hranic objevily skupiny spojené s krajní pravicí, jako je Núcleo Nacional. Vzhledem k vysoké úrovni napětí tato přítomnost vyvolala obavy, že nenávistné projevy by mohly přerůst v zastrašování nebo násilí.
Naše monitorování se také zaměřilo na roli některých médií při zesilování těchto narativů. V některých programech vystupovali hosté, jejichž postoje odhalovaly výrazné nepřátelství vůči Maroku a kteří používali výrazy jako hybridní válka nebo invaze. Opakované používání této terminologie pomohlo prezentovat tyto události jako úmyslnou hrozbu namířenou proti Španělsku.
Je důležité si uvědomit, že používáním rétoriky války a výhrůžek mohou určité mediální diskurzy zvyšovat pocity zranitelnosti mezi španělským obyvatelstvem. Mohou také živit nedůvěru vůči migrantům a podporovat šíření nepřátelských sdělení na sociálních sítích.
Výzvou proto je pochopení toho, jak mediální osobnosti konstruují, přijímají a legitimizují specifické narativy, které se dále šíří v digitálním prostředí a v rámci veřejných demonstrací. Tato konvergence si zaslouží zkoumání jako součást mechanismů, které zesilují nenávist a dezinformace.
Základem je prevence
Jaké konkrétní kroky by měla EU podniknout k řešení tohoto jevu?
Evropská unie by se měla posunout od primárně reaktivního přístupu ke strategii zaměřené na prevenci a odpovědnost, zejména když situace související s migrací vedou k rychlému nárůstu rasistického a xenofobního diskurzu.
Za prvé, doporučujeme posílit odhalování a nakládání s nenávistným obsahem. Platformy by měly mít postupy v přístupných, rychlých a efektivních kanálech pro hlášení, zejména pro obsah v arabštině, francouzštině a španělštině. Platformy by měly také vysvětlit následná opatření přijatá v reakci na zprávy předložené specializovanými organizacemi občanské společnosti.
Za druhé, měla by být stanovena specifická reakce pro případy, kdy událost související s migrací vyvolá nárůst nenávistných projevů nebo dezinformací. Platformy, vnitrostátní orgány, organizace pro ověřování faktů a občanská společnost by měly být schopny aktivovat mechanismus rychlé spolupráce, spíše než čekat na eskalaci situace.
Za třetí, osoby, na které se online útoky zaměřují, musí být chráněny i offline. Opatření pro boj s online nenávistí musí být integrována s mechanismy pro hlášení hrozeb, řešení diskriminace a poskytování podpory obětem, se zvláštním zřetelem na nezletilé a další zranitelné osoby.
Za čtvrté, musí se investovat do prevence a mediální gramotnosti. Reakce se nemůže spoléhat pouze na odstraňování obsahu. Musí zahrnovat také rychlé ověřování faktů, zvyšování povědomí o rasistickém diskurzu a prosazování narativů, které uznávají důstojnost migrantů.
Klíčové je prosazování pravidel
Je Nařízení o digitálních službách (DSA) dostatečné k řešení nenávistných projevů a dezinformací během migračních krizí?
Akt o digitálních službách představuje významný krok vpřed. Jeho účinnost však závisí na praktickém provádění, schopnosti orgánů vymáhat stanovené povinnosti a na spolupráci s nezávislými aktéry. Toto nařízení mimo jiné zavádí přísnější povinnosti pro velmi velké online platformy, pokud jde o posuzování a zmírňování systémových rizik. A také mechanismus pro reakci na krizové situace. Zabývá se rovněž riziky spojenými se šířením dezinformací.
Samo o sobě nedefinuje každou kategorii nezákonného obsahu. Situace na hranicích v Ceutě ukazuje, že obecný právní rámec musí být podpořen operativními mechanismy, které dokážou reagovat na náhlé, přeshraniční a vícejazyčné události. Proto neprosazujeme bezhlavé vytváření nových právních předpisů, jako spíše posilování těch stávajících.
Ty by měly být doplněny cílenými opatřeními. Evropskými protokoly pro rychlou reakci na nárůst nenávistných projevů v krizových situacích a přesnějším posuzováním rizik spojených s online algoritmy a virálním šířením obsahu. Jakákoli další opatření však musí zaručovat svobodu projevu, svobodu tisku a právo na informace.
