Policie chce přístup k datům o IP adresách a nově i k veškeré emailové komunikaci. Touží po nich tolik, že se odvolává na překroucené znění evropské směrnice, toho času zrušené Soudním dvorem EU.
Poskytovatelé internetových služeb budou povinni uchovávat data o cílových IP adresách po dobu 6 měsíců a na vyžádání je poskytnout. Zásadní výtkou sběru IP adres příjemců je výrazné riziko zneužití takto získaných údajů k možné velmi snadné diskreditaci libovolné osoby.
„Ne každý příjemce je automaticky vinen,“ uvedl bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. „To, že maily ve vašem mailu mohou být nevyžádané a že vaše adresa se může v databázi ocitnout pofidérním způsobem, ví každý. Takže najednou se ocitnete v hledáčku policie ani nevíte jak, a začnou vám problémy, protože podle IP adresy si policie dohledá, že daná zpráva byla doručena na freemailovou adresu na váš počítač v sobotu večer,“ dodává Bartoš.
Dodejme, že informace takto sebrané budou poskytovány nejen orgánům činným v trestním řízení a Policii ČR, ale i Bezpečnostní informační službě, Vojenskému zpravodajství a České národní bance.
Z návrhu usnesení Výboru pro vnitřní bezpečnost ze dne 1. června 2015 k návrhu řešení kritických mezer v oblasti uchovávání provozních a lokalizačních údajů. V předkládací zprávě se dočteme, že důvodem předložení je „naléhavá potřeba vytvořit PČR a dalším orgánům činným v trestním řízení podmínky pro vyšetřování závažné kriminality páchané s využitím informačních technologií.“
Současné znění totiž „nepředepisuje uchovávání cílové IP adresy a čísla portu, což značně komplikuje vyšetřování…“ Bezpečnostní rada státu tento návrh projednala a schválila 9. června 2015. Bližší technické a provozní podmínky by měla stanovit nová vyhláška připravená Ministerstvem vnitra.
Perličky na dně argumentace
Jen drobnou kuriozitou je v kontextu „IP vyhlášky“ ohýbání evropské legislativy. V návrhu nalezneme mimo jiné pozoruhodnou obhajobu postupu, která flagrantně deformuje evropskou směrnici č. 2006/24/ES, která byla zrušena Soudním dvorem EU, prozatím bez náhrady, na jejímž základě vznikla vyhláška původní a vykládá jí skutečně kreativním způsobem.
Tvrdí totiž, že tato původní vyhláška byla přijata v ČR „v časové tísni“ a ačkoli IP adresa v evropské směrnici byla vyžadovaná pouze jako identifikátor „zdroje sdělení“ je tento fakt vykládán jako pouhé nedopatření, jež lze přičíst na vrub vágnosti a nedotaženosti této Evropské směrnice.
Podivná část celé argumentace spočívá na tvrzení, že původně zvolený přístup „striktního držení se směrnice Evropského parlamentu“ byl zvolen pouze pro nedostatek času. A protože tato již neplatí, je v kompetenci národních států, jak si s touto oblastí v národní legislativě poradí.
Stojí každopádně za zopakování z jakého důvodu byla směrnice zrušena. Směrnice představovala „závažný zásah do základního práva občanů na respektování života a zároveň je v plném rozsahu neslučitelná s požadavkem stanoveným Listinou základních práv Evropské unie, podle kterého musí být každé omezení výkonu některého ze základních práv stanoveno zákonem.“
Generální advokát poukázal na to, že využívání těchto údajů může vést k přesnému a úplnému zmapování velké části chování určité osoby, jež spadá do jejího soukromého života, či dokonce k sestavení úplného a věrného obrazu její soukromé identity.
Kromě toho existuje zvýšené riziko použití uchovávaných údajů k protiprávním účelům, které mohou zasáhnout do soukromí, nebo obecněji k podvodným či dokonce zlovolným účelům. Údaje totiž nejsou uchovávány samotnými veřejnými orgány ani pod jejich přímým dohledem, nýbrž samotnými poskytovateli služeb elektronických komunikací. Směrnice navíc nestanoví povinnost uchovávat údaje na území některého z členských států. Tyto údaje tak mohou být nashromážděny na blíže neurčených místech kyberprostoru.
Zneužitelnost
Ačkoli se policejní prezident Tomáš Tuhý zaklíná vyšetřováním nejzávažnějších kauz a mluvčí policejního prezidia straší dětskou pornografií, problém je v tom že ukládat se budou veškerá data, protože poskytovatelé budou mít takovou povinnost. Bez výjimky.
Zopakujme ještě jednou – veškerá data o mé i vaší komunikaci bude poskytovatel muset skladovat po dobu šesti měsíců. Tam budou ležet a čekat na vyzvání Policie, BIS, vojenského zpravodajství, ČNB – a tento výčet není ani zdaleka konečný.
Rozšíření pravomocí vzbuzuje odpor
„Návrh rozšiřující pravomoci státních orgánů při sledování internetové komunikace v důsledku dopadne na obyčejné uživatele a ne na profesionální zločince,“ říká Karel Zvára, místopředseda Strany svobodných občanů a také odborník v oblasti informačních technologií.
Profesionální uživatelé, a tedy i profesionální zločinci, dokáží podle Zváry svoji činnost na internetu maskovat a komunikaci šifrovat. Nepoužívají freemailové servery a neposílají výhrůžky nešifrovaným e-mailem. A pokud již potřebují při zločinu odkrýt něčí identitu například prostřednictvím IP adresy, využijí na takovou „špinavou práci“ třeba zavirované domácí počítače, takzvané zombie počítače. Prvními obětmi „vylepšeného šmírování“ tak budou právě běžní domácí uživatelé, kteří se snadno mohou ocitnout mezi podezřelými.
„Nevidím žádné ospravedlnění stále se rozšiřující strkání státního nosu do soukromí lidí. Je správné a nutné se takovým snahám postavit,“ míní Zvára.
Petr Nutil, -of-
