Cena lithia klesla v loňském roce o celých 80 procent a vrátila se na úroveň poloviny roku 2021, tedy před vypuknutím energetické krize. Je to dobrá i špatná zpráva. Na jedné straně lze očekávat pokles cen lithium-iontových baterií a tedy zřejmě i elektrických aut, na druhé straně jsou v ohrožení některé z projektů na těžbu lithia po celém světě.
S lithiem se obchoduje hlavně v podobě uhličitanu lithného, hlavním dovozcem a zpracovatelem je Čína. Proto se jeho cena často uvádí v čínské měně – v jüanech. Vývoj ceny na šanghajské burze v posledních třech letech připomíná horu Matterhorn. Vylétla z 80 tisíc jüanů v první polovině roku 2021 na 560 tisíc jüanů v listopadu 2022, aby následně spadla zpět na hodnotu 86 500 jüanů (12 165 dolarů) za tunu uhličitanu lithného.
Zřejmě to nebude náhoda, že spolu s lithiem padají také ceny průmyslových kovů používaných v lithium-iontových bateriích. Například nikl vylétl po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 až na 34 tisíc dolarů za tunu. V prosinci loňského roku se obchodoval na 16 500 dolarů za tunu, což je stejně jako na jaře roku 2021. Kobalt, který se v březnu a dubnu 2022 obchodoval za 82 tisíc dolarů za tunu, se dnes na komoditních burzách obchoduje okolo 29 tisíc dolarů za tunu; to je nejméně od srpna roku 2020.
Ceny klesají v reakci na zprávy analytiků o pomalejším nástupu elektromobility. Například Bloomberg New Energy Finance (BNEF) odhaduje, že celosvětový prodej elektromobilů letos dosáhne 16,7 milionu kusů (včetně plug-in hybridů), což je o 775 tisíc méně než uváděla starší analýza z června loňského roku. Poptávku v Číně snižuje zhoršující se ekonomická situace, dalším nepříznivým faktorem jsou vysoké úrokové sazby, které prodražují půjčky na nákup nového vozu hlavně v evropských zemích.
Pád akcií těžařů, včetně EMH
Mezi těžaři jmenovaných kovů vyvolává obavy a paniku. Skokový růst cen lithia či niklu v minulých letech motivoval k přípravě nových těžebních projektů a k přebírání konkurentů a jejich dolů za cenu, která se z dnešního pohledu zdá být přestřelená. Klesá též hodnota těžařských firem, které se na kovy užívané v bateriích zaměřily – včetně dvou firem se zájmem o produkci lithia a manganu v České republice.
Původem australský European Metals Holdings (EMH), který stojí za projektem těžby lithia u Cínovce v Krušných horách, zaznamenal za poslední rok snížení hodnoty akcií o 52 procent. Nejvýraznější pád se odehrál v prosinci po zprávě o dalším zpoždění. To se týká dlouho očekávané studie proveditelnosti projektu, která má určit, zda je těžba v dané lokalitě ekonomicky výhodná a technicky reálná. Podle oznámení EMH má být studie hotová do konce března.
Optimistická vyjádření EMH příliš neladí s opatrným přístupem Skupiny ČEZ, která prostřednictvím Severočeských dolů vlastní 51 procent akcií společného podniku Geomet; EMH má zbývajících 49 procent. ČEZ se zatím ještě nerozhodl, že do finančně nákladného projektu bude investovat. Podle vyjádření mluvčího ČEZ Ladislava Kříže z konce loňského roku padne finální rozhodnutí až někdy během tohoto roku.
Pokud by bylo rozhodnutí kladné, musel by společný podnik ČEZ a EMH do těžby a zpracování lithia investovat zhruba 15 miliard korun. Záměr EMH počítá s produkcí 4225 tun čistého lithia ročně, což by Česko vyneslo na pozici největšího producenta lithia v Evropě. Samotná těžba by mohla začít na přelomu let 2026 a 2027, podmínkou je však získání stavebního povolení do konce roku 2025.
Hlásí pokroky, přesto akcie padají
Ještě větší sešup lze pozorovat u akcií kanadské společnosti Euro Manganese, která chce dobývat mangan z hald po starší těžbě u Chvaletic v Polabí. Akcie za poslední rok klesly o 76 procent. Stalo se tak navzdory tomu, že se firma loni pochlubila několika úspěchy – úspěšným testem výroby vysoce čistého monohydrátu síranu manganu, uzavřením smluv o pronájmu pozemků, nalezením prvního budoucího odběratele a také získáním finanční investice ve výši 100 milionů dolarů od společnosti Orion Resource Partners.
Na druhou stranu se výrazně protahují povolovací řízení. Řízení o dopadech na životní prostředí (EIA) trvá už tři a půl roku a výsledek je stále v nedohlednu. Ministerstvo životního prostředí nebylo spokojeno s kvalitou předložené dokumentace pro řízení EIA a vrátilo ji loni v červnu investorovi k dopracování. Výhrady se týkají hluku a emisí zdraví škodlivého sirovodíku.
David Tramba
Více o záměrech týkajících se produkce manganu a lithia v Česku se dočtete ve zprávách:
Záměr kanadské firmy dobývat v Česku mangan nabírá zpoždění. Úředníci chtějí prověřit hluk a emise
Český mangan z Chvaletic našel prvního odběratele. Zájem má francouzský výrobce baterií
Evropská banka pro obnovu a rozvoj podpoří projekt těžby lithia u Cínovce. Penězi i poradenstvím
