Připravili jsme pro vás další z řady monitorů Poslanecké sněmovny ČR. V minulém týdnu zamířil do dolní komory návrh poslanců z ODS a TOP09, který má ambici odstranit povinnost přídávání biosložky do pohonných hmot. ODS si zároveň přeje novelizovat i zákon o zajišťování obrany ČR, podle kterého bude muset vláda poslance informovat o aktuálním stavu českých ozbrojených sil a plánovaných výdajích na příštích deset let. Novely by se mohl dočkat i antidiskriminační zákon, který spolu se změnami v občanském soudním řádu přináší výrazné změny v prokazování diskriminačního chování. Poslanci se zároveň budou brzy zabývat dvěma dokumenty týkajících se obrany. Jeden z dokumentů informuje o vojenských cvičeních AČR mimo ČR a druhý o průjezdech cizích armád našim územím v druhém pololetí 2018.
Novela zákona o ovzduší
Piráti spolu s poslanci z ODS a TOP 09 předkládají dolní komoře Parlamentu ČR návrh novely zákona o ochraně ovzduší. Poslanci chtějí svým návrhem zrušit povinné přidávání biosložky do pohonných hmot. „Povinné přimíchávání biopaliv 1. generace s sebou nese příliš mnoho negativních externalit, aby se mohly stát odůvodněnou a ospravedlnitelnou praxí. Povinné přimíchávání a škody, které způsobují jak na lokální, tak globální úrovni nejsou vyrovnány velmi limitovanými pozitivy, pokud nějaká skutečně existují,“ říkají důvodech svého návrhu Piráti.
Piráti se v důvodové zprávě opírají o zjištění Organizace pro výživu a zemědělství, podle kterého je na jeden litr paliva potřeba 2,5 tisíce litrů vody a navíc dochází při pěstování k nadbytečnému užívání dusíku než při běžné zemědělské produkci. V případě schválení novely očekávají Piráti pozitivní dopad na rozpočet ve výši 2,5 miliard korun.
Projde to? Pirátský návrh nemá příliš velké šance na úspěch, jelikož pouze odstraňuje povinnost přidávání biosložky do pohonných hmot, ale už přímo neřeší, jakým způsobem bude ČR pracovat na povinném snižování emisí, které plyne mimo jiné z Pařížské dohody, byť jak je napsáno v samotné důvodové zprávě, i sama EU ustupuje od podpory biopaliv 1. generace. Dá se předpokládat, že vládní poslanci tento návrh nepodpoří.
Informace o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR za druhé pololetí 2018
Poslanci se mohou nyní seznámit i s informací o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a o účasti cizích ozbrojených sil na cvičeních na území ČR. České ozbrojené síly se v období od července do prosince 2018 účastnily celkově 5cvičení mimo ČR. Jednalo se o cvičení ANAKONDA 2018 na území Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska, které bylo společným cvičením jednotek NATO zaměřené na sladěnost jednotek při provádění ženijního zabezpečení boje. Cílem cvičení COMMON TENACITY 2018 byla certifikace 12. tankové brigády ze stupně EUROCORPS. Další cvičení probíhalo mimo jiné ve spolupráci s V4 a Německem.
Na území ČR pak probíhala celkově 3 cvičení. Dvě cvičení ( AAT PRE-DEPLOYMENT TRAINING a AMPLE STRIKE 2018) byla zaměřena na letecké síly a účastnily se jich jednotky z Chorvatska, Maďarska a dalších 18 zemí. Cvičení se dočkaly i zdravotnické jednotky zemí V4, kterého se účastnilo celkově 200 příslušníků ze zahraničí.
Novela antidiskriminačního zákona
Monika Červíčková (ANO2011) a někteří její kolegové ze strany a z ČSSD předkládají novelu antidiskriminačního zákona, která by měla umožnit takzvanou veřejnou žalobu pro organizace zabývajícími se ochranou práv obětí diskriminace. Předkladatelé také chtějí provést změny v občanském soudním řádu, který má přenést důkazní břemeno v případech diskriminace z žalobce na žalovaného. „Důvod pro přesun důkazního břemene v řízení před soudem je zejména praktický – prokázat motivaci svého vlastního jednání bude z povahy věci jednodušší pro žalovaného než pro žalobce, který by byl v opačném případě povinen prokazovat motivaci druhé osoby.10 Prokázat diskriminační povahu jednání by pak pro žalobce bylo obzvláště složité v případě diskriminace, k níž sice skutečně došlo, ale samotná motivace žalovaného nebyla nijak navenek projevena,“ říkají k návrhu předkladatelé. Přenesení důkazního břemene se bude týkat i diskriminačního jednání z důvodu „světového názoru“.
Projde to? Přestože jsou pod zákonem podepsáni poslanci z hnutí Andreje Babiše, dá se předpokládat, že se jedná o jejich zcela individuální aktivitu a dá se očekávat, že k návrhu, jenž podstatně mění procesní práva jednotlivých stran, příjme Ministerstvo spravedlnosti zamítavé stanovisko. Návrh pravděpodobně nepodpoří ani opoziční strany.
Novela zákona o zajišťování obrany ČR
V minulém týdnu předložila ODS novelu zákona o zajišťovaní obrany, přinášející nové povinnosti pro vládu v oblasti informování Poslanecké sněmovny ČR ohledně zajištění obranných potřeb státu a mezinárodních závazků o společné obraně. Vláda by měla každé 4 roky zpracovat dokument, ve kterém zhodnotí aktuální stav a stanoví pokyny pro výstavbu, použití a přípravu ozbrojených sil. Vláda bude muset v případě schválení připravovat i odhad výdajů na obranu na desetileté období. Vláda už nyní na roční bázi informuje poslance v dílčích dokumentech týkajících se koncepcí, strategií i výdajích, ale podle předkladatelů to není dostatečné. Do zákona zároveň přibývá povinnost vyčlenit alespoň 2 % HDP na obranu státu, jak vyplývá ze závazku, které máme vůči NATO.
Projde to? Především vzhledem k okamžité povinnosti vyčlenit 2 % HDP na obranu se dá předpokládat, že návrh nemá ani tu nejmenší šanci na úspěch. Přestože je ČR opravdu povinna vyčlenit 2 % HDP na obranu, je nereálné, aby tuto povinnost po dvacetiletém ignorování začala plnit ze dne na den. Výrazné navýšení rozpočtu na obranu, které by v případě rychlého schválení novely platilo již od příštího roku, by pravděpodobně rezort obrany nebyl ani schopen efektivně utratit. Vláda samotná počítá, že by mělo být 2 % HDP dosaženo až od roku 2021, ale i v tomto případě se dá předpokládat, že se bude jednat jen o účetní navýšení výdajů a peníze nebudou reálně utraceny za investice do zlepšení obranyschopnosti.
Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 2. pololetí 2018
Poslanci by také měli vzít na vědomí informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky ve 2. pololetí 2018. Na našem území bylo v tomto období uskutečněno celkově 3618 leteckých přeprav a 262 přistání. Přes naše území putovalo celkově 4 vojenské vlaky, 125 samostatných přesunů a 13 silničních proudů. Celkový počet vojenských přesunů přes naše území se oproti roku 2017 lehce snížil.
Návrh změny rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2019
Do Poslanecké sněmovny míří i návrh změny rozpočtu SFRB pro rok 2019, který počítá s přesunem výdajů. Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje, aby byl navýšen výdajový limit v oblasti programových výdajů o 750 milionů korun. Peníze chce vzít ze svých rezerv bez zvýšení nároků na státní rozpočet. Finance bude SFRB potřebovat na pokrytí finančních nároků připravovaného nařízení vlády pro dotačně – úvěrový program na pořízení sociálních a dostupných nájemních bytů určených pro obce.
Michal Ožuch
