Stát připravuje ve zrychleném režimu pět úseků rychlotratí, první by měl být zprovozněn do osmi let. Tratě, které by měly být v provozu téměř výhradně přes den, budou v dosahu více než poloviny obyvatel země. Denně by je mohlo využít až sto třicet tisíc lidí. Například cesta mezi Prahou a Brnem by tak měla místo současných asi 2,5 hodin trvat kolem hodiny.
Rychlost jednotlivých úseků bude různá, některé by měly být nastaveny na více než tři sta kilometrů za hodinu. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby. Hodinu by měla trvat cesta mezi Brnem a Ostravou, rychlejší cestu například do Prahy rychlodráhy zajistí i z Pardubic, Hradce Králové nebo Ústí nad Labem. To by podle Svobody mělo vyrovnat ekonomické rozdíly mezi některými regiony.
Nejvíce využívané tratě
Tratě navíc budou mít mezinárodní přesah. Přes Českou republiku by měly projíždět i rychlovlaky z Německa, Polska nebo Rakouska. Vysokorychlostní železnice tak budou podle šéfa Správy železnic nejvyužívanějšími tratěmi v zemi.
Správa železnic aktuálně připravuje ve zrychleném režimu pět úseků rychlotratí. Jde o tratě Přerov (Prosenice) – Ostrava-Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou, dále úsek Brno (Modřice) – Vranovice na tahu Brno – Vídeň/Bratislava, Praha Běchovice – Poříčany a také dva úseky mezi Prahou a Drážďany.
Příprava za miliardu
První úsek z Prahy do Drážďan by se měl začít stavět v roce 2025. Pro tuto trať má Správa železnic schválenou první studii proveditelnosti, studie pro další dvě trati jsou dokončeny a čekají na schválení.
Správa už také zahájila zpracovávání první dokumentace pro územní řízení pro trasu mezi pražskými Běchovicemi a Poříčany. U dalších úseků vybírá zpracovatele.
Příprava rychlotratí by jen letos měla stát více než miliardu korun, v následujících letech budou náklady stoupat. Celkově by stavba rychlodráh měla do roku 2050 vyjít na 800 miliard korun, do deseti let by to mělo být 150 miliard korun.
Užší než dálnice
Železnice budou většinou dvoukolejné a budou potřebovat zhruba třicet až čtyřicet metrů na šířku, což je méně, než zabírají dálnice. Specifikem rychlotratí bude nutnost velmi dlouhých oblouků, které budou mít poloměr více než sedm kilometrů.
Správa železnic se podle ředitele odboru přípravy vysokorychlostních tratí Martina Švehlíka snaží tratě zasazovat do historicky přirozených stezek. Část tratí tak bude navazovat na dnešní železnice. Rychlodráhy by měly podle Švehlíka pokrývat oblasti, v nichž nyní žije kolem 5,5 milionu obyvatel.
Rychlodráhy chce Správa železnic vyčlenit výhradně pro osobní dopravu, výjimkou by mohl být úsek do Německa. Podle správy bude provoz na nich fungovat převážně přes den, noci chce správa využívat pro údržbu tratí. Ta je náročnější než u konvenčních tratí, správa proto koupí speciální měřící vozy a vybuduje nová depa u tratí.
Výstavba vysokorychlostních tratí by měla výrazně navýšit kapacity současné železniční sítě a také zrychlit spojení na vytížených tratích. O výstavbě se u nás hovoří už od devadesátých let, přípravy však začaly až v posledních letech.
čtk
