Problémem online prostředí nejsou jen samotné dezinformace, ale především to, jak fungují sociální sítě. Jejich algoritmy upřednostňují konfrontaci a emoce na úkor faktů, protože tak nejlépe udrží pozornost uživatelů. Podle expertů nestačí ověřovat fakta, ale je nutné změnit obchodní model technologických gigantů.
Minulý týden v Evropském parlamentu vystoupil Mario Scharfbillig, spoluautor zprávy o algoritmech, které u sociálních sítí podporují polarizaci společnosti. Diskuse poslanců se následně zabývala tím, jak tyto algoritmy mění evropský informační ekosystém a oslabují fakta, na kterých závisí demokratická debata.
Ekonomika pozornosti
Zpráva tvrdí, že dnešní digitální platformy a jejich doporučovací systémy se optimalizují na to, aby přitáhly pozornost uživatelů. Algoritmy pak systematicky zesilují emocionálně nabitý a konfrontační obsah, protože udržují uživatele déle v napětí.
„Typ obsahu, který upřednostňují, je nesouhlas. Kvalita informací pro algoritmus nehraje roli, pokud nás zaujme,“ vysvětlil. Pro Scharfbilliga představuje tento obchodní model vážnou hrozbu pro demokratické společnosti a je „extrémně nebezpečný“. Podle něj je nutné změnit obchodní model sociálních sítí. Jedním z klíčových závěrů zprávy je, že je důležité zavést mediální gramotnost a kampaně pro ověřování faktů.
Stačí současná pravidla?
Zpráva podporuje také větší ambice Evropy v oblasti digitální suverenity. Několik poslanců poukázalo na to, že Unie už má důležité regulační nástroje, zejména nařízení o digitálních službách (DSA).
Alexandra Geeseová (Zelení/Německo) popsala současné online prostředí jako „uměle vytvořené“. Vyzvala k tomu, aby se systémy doporučování obsahu označily za systémové riziko podle článku 34 DSA, což by regulačním orgánům umožnilo rozhodněji zasahovat. Další zákonodárci se zaměřili na to, jak by EU mohla lépe bojovat proti ruským a čínským botovým sítím.
Scharfbillig tyto obavy uznal. Trval ale na tom, že by tato problematika neměla odvádět pozornost od systémového problému. „Zda jsou tito uživatelé v EU, či nikoli, není v tomto ohledu relevantní. Víme, že existuje motivace k vytváření polarizujícího obsahu,“ zdůraznil. Jinými slovy, zahraniční aktéři využívají pobídky, které již existují v obchodních modelech platforem, spíše než aby sami problém vytvářeli.
Důvěra je klíčová
Mezi ambicióznější doporučení zprávy patří vytvoření nových evropských digitálních veřejných prostorů, kde se občané mohou zapojit do smysluplných diskusí založených na sdílených důkazech, nikoli na algoritmicky zesilovaných konfliktech.
Podle Scharfbilliga samotná technologie není ze své podstaty polarizující. Je to jen způsob, jak jsou navržené současné sociální sítě. „Existují i jiné technologické možnosti, které fungují. Jak najít společnou řeč, spíše než se neshodnout. Ale takto tyto platformy nejsou navrženy,“ uvedl.
David Mair, vedoucí oddělení Společného výzkumného střediska Evropské komise, které vydalo tuto zprávu, varoval před očekáváním technologického řešení. Zdraví demokracie v konečném důsledku závisí na obnovení důvěry občanů v demokratické instituce, jednotlivé vlády a profesionální žurnalistiku, prohlásil.
