Místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu Jan Skopeček zastává názor, že by prezident republiky Petr Pavel neměl vetovat návrh státního rozpočtu na příští rok, který v úterý ve třetím čtení schválili poslanci. Neodpovídalo by to podle něj našemu parlamentnímu politickému systému. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek kritizuje, že vláda v návrhu nereflektovala připomínky Národní rozpočtové rady a vidí velké riziko pro naplnění rozpočtových příjmů i v ekonomickém výhledu na příští rok.

Premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) čeká v pondělí schůzka s prezidentem republiky Petrem Pavlem. Tématem bude návrh státního rozpočtu na příští rok. „Pan prezident má tři možnosti. Podepsat, nepodepsat respektive nechat uplynout lhůtu, v níž se má k návrhu vyjádřit, a pak zákon vyjde ve sbírce zákonů bez jeho podpisu. Anebo má možnost zákon vetovat. Myslím, že ideální varianta je – stejně jako to dělali předchozí prezidenti – zákon podepsat. Nepamatuji se, že by byl nějaký návrh státního rozpočtu vetovaný,“ řekl Ekonomickému deníku místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu Jan Skopeček (ODS).

„Mohu to komentovat historicky z titulu toho, že jsem působil jako poradce prezidenta Václava Klause. Tehdy jsme dostávali ne úplně dobré rozpočty od sociálně demokratických vlád. K tomu prezident republiky byl ekonomem a politikem pravicového ražení, neměl rád přerozdělování a kritizoval schodky rozpočtů. Ale uvědomoval si roli prezidenta v ústavním systému a ty rozpočty, byť se mu z pozice ekonoma a pravicového politika nelíbily, podepisoval, protože věděl, že vyjadřují vůli legitimní vlády, která má většinu v poslanecké sněmovně. My nemáme prezidentský, nýbrž parlamentní politický systém, tak si myslím, že se prezident má k rozpočtu případně kriticky vyjádřit, nechválit ho, klidně kritizovat a chtít vysvětlení, ale nemá zákon o rozpočtu vetovat,“ podtrhuje Skopeček.

Hlava státu dostala doporučení svého poradce, renomovaného makroekonoma a hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka, návrh nepodepsat. Marek upozorňuje, že návrh nejdůležitějšího zákona nerespektuje připomínky Národní rozpočtové rady, která mu vytkla nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje v celkové výši 40 až 50 miliard korun. To návrhu zákona vytýká i nejsilnější opozice, hnutí ANO.

Mohlo by vás zajímat

Investice jsou vysoké jen nominálně

A jak vidí návrh státního rozpočtu jiní ekonomové? „Problém je v tom, že už Národní rozpočtová rada našla v rozpočtu několik slepých míst a návrh, který byl schválen, tuto skutečnost opomíjí. Ještě bych k tomu přidal jeden potenciální problém, a to je ekonomický růst v příštím roce. Výhled není příliš příznivý, takže předpokládat, že nám ekonomika vzroste o 2,7 procenta, je hodně silný předpoklad. S tím je třeba být spíše opatrný, protože slabší ekonomický růst znamená slabší výběr daní,“ řekl České justici hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček Foto: ODS

Dufek připouští, že i v minulosti se diskutovalo o tom, že některé příjmy nejsou naplnitelné, jako třeba z digitální daně. Ale tentokrát je podle něj riziko vyšší.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na obranu rozpočtu několikrát zopakoval, že navržený rozpočet na rok 2025 je rekordní v investicích. „Nominálně se to tak asi říci dá. Problém je, že se průběhem času snižuje kupní síla peněz, které do těch investic jdou. Sto miliard na investice před pěti lety je něco jiného než sto miliard dnes. Když se na to budeme dívat z hlediska nominální hodnoty a zapomeneme na to, že stavební práce a stavební materiály výrazně podražily, tak to samozřejmě může vypadat jako rekordní částka,“ říká Dufek.  

Pokud by prezident návrh státního rozpočtu na příští rok nepodepsal, nemělo by to podle Dufka žádný významný vliv na zahraniční investory a ekonomiku, protože míra zadluženosti Česka zůstává nízká. „Nikoho by to nešokovalo, byla by to ale zbytečná reputační kaňka,“ uzavírá hlavní ekonom Banky Creditas Dufek.

Drtivá většina z více než 100 pozměňovacích návrhů neprošla

Poslanci v rámci druhého čtení navrhli více než 100 pozměňovacích návrhů. Celkově chtěli přesunout na jiný než plánovaný účel 224 miliard korun. Nakonec si poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila přesun zhruba tří miliard korun. Z toho přes půl miliardy navýšilo částku na platy v justici, více než miliarda šla na navýšení platů v policii a hasičském záchranném sboru, dalších 700 milionů bylo přesunuto do vodohospodářské infrastruktury. Z opozičních návrhů prošel pouze návrh Patrika Nachera (ANO), který se zasadil o přesun 15 milionů pro nevládní organizace zaměřené na podporu ochrany spotřebitele.

„Některé pozměňovací návrhy podporu získaly, drtivá většina nikoliv. Je třeba si uvědomit, že ve druhém a třetím čtení nelze měnit celkovou bilanci příjmů a výdajů. Dá se pohybovat jen v rámci schválených hlavních ukazatelů. Což samozřejmě zužuje prostor pro pozměňovací návrhy, protože máte šanci jen přesouvat schválené peněžní prostředky mezi některými kapitolami. Poslanci se většinou snaží vzít dodatečné peníze, které chtějí dostat na nějakou svou prioritu, z rozpočtové rezervy. Ale ta rozpočtová rezerva je daná zákonem. A přestože byla tentokrát vyšší, byla tam navržena zhruba jedna miliarda, takže souhrn hodnoty pozměňovacích návrhů byl absurdní a bylo od začátku jasné, že uspěje jen několik dílčích návrhů v celkově nízkém finančním objemu,“ vysvětluje místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček.